Habesan
je něco jiného aktivátor děr a něco jiného leptací lázeň
leptací lázeň která je obsažena v odkazu slouží k leptání plošných spojů
aktivátor děr slouží ke zvýšení vodivosti vyvrtaných obvodů aby byly pokovitelné
příprava je docela veselá..
http://www.youtube.com/watch?v=-9HporOhX8Q
postup výroby byl zveřejněn na konkurenčním webu
http://svetelektro.com/clanky/alkalicke ... s-532.html
Pokud bych měl srovnat jednotlivé metody leptání
kyselina (perixid + chlorovodíková) leptá rychle, je silně korozivní, vyleptané obrazce nejsou ostré, výtěžnost střední, výpary toxické, leptají dýchací cesty
chlorid železitý - leptá celkem pomalu, je korozivní, dělá fleky výtěžnost je malá, celkem drahý, je schopný vyleptat obrazce ostřeji jak kyselina
Alkalická leptací lázeň - má vysokou výtěžnost, je nekorozivní, vypařuje se z ní amoniak, neleptá nějak zázračně rychle ale při zahřátí se celkem dá, má složitou přípravu a údržbu, leptá velice ostře, díky svým vlastnostem zabraňuje podleptávání plošného spoje
ke své funkci potřebuje přihřívání a probublávání (aby se mohla lázeň sama regenerovat a leptala, bez vzduchu nefunguje)
velkou nevýhodou je právě složitá příprava a celkem složitá údržba. Stačí aby se trošku změnilo PH a roztok zkrystalizuje a kompletně ucpe vzduchotechniku nebo naopak neleptá a jen odstraňuje rezist
takže je to vždycky něco za něco
v příloze obrázek krystalizace alkalické leptací lázně prosvícené UV zdrojem (pro jiné typy světla je téměř neprůsvitná)
Habesan vím že z těch fotek ten celý proces prokovené desky vypadá hrozně jednoduše, ale není. Pracoval jsem na něm asi rok a půl než sem dosáhl aspoň nějaké spolehlivosti výroby (v příloze máš první prokovenou desku, bohužel špatně) . Náklady na samotný výzkum, když nezapočítám můj čas, byly hodně vysoké. Bylo potřeba sehnat speciální tiskárnu co dokáže vytisknout předlohu sytě, černě a hlavně rozměrově přesně (laserem to nejde) , dále CNC protože díry je potřeba vyvrtat ještě před vyleptáním desky i před samotným kovením, měděné tyče, spoustu chemie (jen tak pro zajímavost, jedna chemikálie pro přípravu aktivátoru stojí 100g 880kč bez DPH), spoustu vrtáků u kterých je potřeba hlídat ostrost a počet děr tak aby nedocházelo k ujíždění děr, výkonný zdroj proudu, hromadu materiálu o který člověk přijde při neúspěšných pokusech a spoustu dalších věcí
Nejednou jsem si říkal že se na to vykašlu. Narazil jsem na problémy o kterých jsem ze začátku ani netušil. Byl bych rád kdyby se mi někdy aspoň vrátily náklady na materiál. Nebo aspoň zbylo něco na další vývoj případně aspoň opravu vybavení.
Psaný návod s přesnými hodnotami na to co dělám neexistuje. Každý krok dělám intuitivně na základě předchozích zkušeností. Pamatuji si jak má plošný spoj v jednotlivých fázích vypadat tak aby byl proces úspěšný. Né vždy je jeden plošný spoj vyrobený trochu jinak než druhý. Ona stačí i menší odchylka a není prokovená jediná díra, nebo jen některé. Nebo dojde při leptání ke zničení prokovu a tak dál..
To je důvod proč postup "tajím" on prostě ani napsat nejde
Proč jsem se do toho pouštěl a pokračoval? Protože to byla zajímavá výzva. Popravdě, náklady které jsem do toho vložil se mi nikdy nevrátí.
Výroba jedné prokovené desky trvá včetně přípravy podkladů asi 3 hodiny. Deska 10x5cm znamená 75 korun. Od toho si odečti náklady na materiál cca 50kč , bez energií.
PS: ještě bych rád poděkoval kolegovi Tazovi za podporu a materiál který mi věnoval k samotné práci. Ta podpora byla často důležitější jak samotný materiál
Snad to těch několik pěkných desek co jsem mu vyrobil aspoň částečně oplatí.
