Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

U plynu se měří spotřeba v m3,fakturuje se v kWh.Je problém objem plynu nahonit něčím krom kyslíku?

Měří se v m³, protože plynoměr nic jiného měřit neumí.
Pak se m³ zkorigují podle nadmořské výšky, protože při stejném přetlaku v potrubí (oproti atmosférickému tlaku) holt je absolutní tlak (a tedy i hustota) plynu v potrubí v nížině větší než na horách.
Pak se taky zkorigují m³ podle toho, jestli je plynoměr uvnitř v domě nebo vystavený venkovním teplotám. (Většina spotřeby je v zimě, kdy plynoměr “venku” měří chladnější a tedy i hustší plyn.)
A pak se to přepočte na MJ nebo kWh podle průměrného spalného tepla za období. (To se liší podle toho, ze kterého zdroje plyn pochází.)

A jen tak mimochodem, kWh u elektřiny jsou kWh proměněné ve světlo a teplo v domě, kdežto u plynu jsou to kWh, které by se v domě hypoteticky proměnily v teplo, kdyby dotyčný měl kotel s účinností 100% (vztaženo ke spalnému teplu) resp. 108% (vztaženo k výhřevnosti). Pochopitelně takový kotel nikde nekoupíte.

To je pravda, ale je podstatně levnější topit jím, než elektřinou. U vstupu do plynoměru bych očekával, že teplota nebude nijak moc kolísat, když trubky jsou v zemi.

Když má plyn v plynoměru “zemní” teplotu, tak je po celý rok studenější než v případě plynoměru hluboko uvnitř domu.
Plynaři na to prostě mají bulharský koeficient podle toho, jestli je plynoměr venku nebo uvnitř.

Jo, tak nějak jsem to asi myslel. A plynový kotel, ne kondenzační pochopitelně, i když u něj je úspora diskutabilní pokud netopím jen na 40°C, má účinnost docela ucházející a pořád plyn je o dost levnější. Pokud jde o instalaci, náklady se liší, ale přímotopné konvektory se nevyrovnají radiátoru a pak rozdíl vlastně zmizí.