Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

To napätie nie je dobre spočítané... dosť ďaleko...

pepik9 píše:Čisté řešení, ale úplně naprd, je použít trafo 220V/100V.

Je to naprd, protože výsledný příkon bude necelých 21% původního.

Jak už jsem psal, jediné, co má smysl, je vyhodit elektrický zářič z grilu, vrazit do něj rošt a grilovat na dřevěném uhlí.
Nebo nechat elektrický gril někde uložený do doby, než bude možné ho připojit na zdroj dostatečného výkonu.
S tím topným tělesem, které v něm je, totiž nejde dosáhnout dostatečné teploty jinak, než ho nakrmit na jmenovitý výkon. Bez té teploty jím neugriluješ vůbec nic. A salmonele zdar!

procesor píše:Asi je to zbytočné merať. Stačí zapojiť dva rovnaké grily cez dve diódy (do každého potečie iná pól-vlna).
Zo siete potečie rovnaký prúd, akoby tam bol zapojený iba jeden gril. Výkon 100% a na dvoch sa to rozdelí 50/50.

Ale kdeže. Jestli chceš napodobit jak to bude doopravdy, tak zapoj dva grily na 230 V sériově a uvidíš to samé. Někdo samořejmě bude tvrdit, že když jsou tam dva, tak bude každý hřát jen polovinou. Já tvrdím, že to bude naprd celé.

Není to to samé.
Zapojené v sérii to bude poloviční výkon celkově, 1/4 na každém, celkový odebíraný proud bude 1/2, protože je 2x větší odpor.
Zapojení na dvě diody bude 1/2 na každém, celkový odebíraný proud bude stejný jako při jednom.

Teď už nejde o původní problém snížení příkonu grilu, ten jsme snad vyřešili hned na začátku jako nepoužitelný. Toto téma mě přivedlo k zamyšlení, jak se bude chovat odporová zátěž při zapojení přes diodu. Přikláním se k názorům, že výkon bude poloviční. Argumenty pro mají větší logiku. Zatímco P32 pravdu nemá. Moje prvotní (mylná) úvaha byla, že když zapojím diodu, napětí bude poloviční, proud bude poloviční, což dá do konstantní zátěže čtvrtinový výkon. Asi tak.

S tím bych souhlasil: stejná práce bude konaná jen polovinu času, tedy tepla se uvolní za dobu dostatečně dlouhou stejné množství, jako při polovičním trvalém výkonu.
Tou dostatečně dlouhou dobou myslím tolik period kmitočtu, že rozdíl mezi sudým a případně lichým počtem period nezpůsobí významnou chybu.
A, samozřejmě, předpokládám, že skutečná odporová zátěž bude po celou dobu udržována na stálé teplotě, a to jak při výkonu polovičním, tak plném. Jinak by bylo nutné vzít aktuální teplotu a teplotní závislost materiálu toho odporu v potaz, nebo se smířit s tím, že jsme naměřili blbosti.

Myslím, že celé nedorozumění vzniklo z toho, jak se kdysi někteří snažili používat spotřebiče na 120V v siti 220V zapojením přes diodu. Posléze vyšel - myslím v AR - krátký článek, který upozornil na to, že sice dioda sníží příkon na polovinu, ale efektivní napětí nikoliv, to bude kolem 155V, takže spotřebiče na 120V budou přetížené asi o 67%.

Jelikož to je už drahně let, co ten článek vyšel a lidská pamět je nedokonalá, tak si možná někdo pamatuje jenom to, že snížení napětí a příkonu není 1:1, ale o kolik se co změní, se už zamlžilo.

mtajovsky píše:... používat spotřebiče na 120V v siti 220V zapojením přes diodu. Posléze vyšel - myslím v AR - krátký článek, který upozornil na to, že sice dioda sníží příkon na polovinu...

Tady je třeba zdůraznit, že dioda u čistě odporových spotřebičů sníží příkon na polovinu, ale na polovinu ze stavu, kdy tam dioda není. Tedy topné těleso, určené na 120V, by mohlo mít příkon při 220V vyšší, dejme tomu (220/120)² × Pjm (zanedbáváme změnu jeho odporu při přetížení). A po aplikaci diody to tedy bude 1/2 × (220/120)², což je 1,68...

Dioda s odporovou zátěží taky způsobuje odběr jalového výkonu. Ale za ten se neplatí, tak co.

Jalový

Ano, jalový. Odebíraný proud má stejnosměrnou složku, řekněme kladnou. Spolu s kladnou půlvlnou napětí je okamžitý výkon kladný. V následující půlperiodě je stejnosměrná složka proudu stále kladná, ale půlvlna napětí záporná, okamžitý výkon je záporný. Takhle funguje jalový výkon.

Výkon je záporný? to jako u některejch státem placenejch šmejdů to jo. No vidíš, a já hlupák jsem vždycky myslel, že jalovou složku způsobuje fázový posun na idukčnosti nebo kapacitě a čistě odporová zátěž jalovinu nevytváří.

Bernard píše: V následující půlperiodě je stejnosměrná složka proudu stále kladná, ale půlvlna napětí záporná, okamžitý výkon je záporný.

V následující půlperiodě, dejme tomu záporné, je proud 0, napětí 0 a výkon taky 0.

No, ono by to chtělo když tak se zamyslet nad deformačním výkonem.