Artaban001 píše:Nechci kecat, ale u dnešních objímek už na závitě bez žárovky není žádný přívod. Závit se kontaktuje bočním kontaktem těsně před dotáhnutím žárovky, kdy už není závit z vnějšku letmo dostupný.. A lampičky s holou žárovkou se normálně prodávají. jednu pár týdnů starou tu mám na stole. žárovka má ten užší závit - podobně jako žárovka do šicího stroje. Ale prodávají se i na klasický Edisonky..
Ale tady snad máme na mysl zavit žárovky. To že přítlačný kontakt je mimo závit obímky je dnes běžné.
Závit žárovky tu byl dřív, než se kdokoli z nás narodil. Ví se o něm, že se na něj nemá pod napětím sahat, i kdyby byl dotyku přístupný. U svítidel s odkrytou žárovkou se na něj přes okraj patice stejně nedá prstem sáhnout, leda by měla patice olámaný okraj. Nepoškozená má stupeň krytí dostatečný.
Kdo se tam šťourá drátem, je pablb. A stejně tak se může šťourat skrz mřížku v televizi, věži, fénu...
Řešíme tu blbosti, panstvo.
Možná bych ho někde našel.Funguje to skoro stejně jako rychlovařič na párky (kabel s vidlicí a dva 80 nebo 100mm hřebíky).
BTW. bejvalej kolega dva dny po nástupu na masňák se nás ptal,k čemu ten drát s hřebíkama je.Třetí den jsme mu to předvedli a svůj první párek už ohřál bez jeho rozmetení po stěnách.
kejki, z akého matrošu sú asi tie platne? Platina ani chirurgická oceľ asi nie. Nejaké samo-domo. Niekto chce do basy. Aspoň to mal prikryť nejakým sitkom.
Přikrýt to můžeš čím chceš. V okamžiku připojení tohoto "přístroje" do zásuvky je hladina vody součástí elektrického obvodu a tudíš je to koledování o úraz. Snad by se to dalo tolerovat u aplikací, kde se tohle zvěrstvo používá pro vyvíjení páry a vlastní "systém" je důkladně zakrytován.. Třeba u takovýho celoskleněnýho destilátoru, kdy byly tyto elektrody 3 a procházelo jima přímo 380V (dnes se nejspíš používají "studený" mebránový filtry).
A co se týká toho hrnku - já to kdesi našel taky.. Takže - Buď se to doopravdy vyrábělo, nebo to tenkrát vyšlo v nějakým časáku a lidi si to na divoko vyráběli sami..
Jak se na to tak dívám, tak ten žlutý podstavec je na 90% miska, která se prodávala někdy dávno. Ten celý vynález zkázy musí být vyrobený nějakým zvrhlým kutilem. Ani komunisti nebyli tak blbí, že by to vyráběli sériově.
Kdysi na intru bylo hovado co si tímhle vařilo vodu na čaj. No jelikož varné konvice byly zakázané tak používal hrnek. Vidlici to ale nemělo, jen koukaly dva dráty. No a, jelikož na pokoji byla zásuvka s upadlou nulou, tak ten jedinec využíval radiátor jako jeden z přívodů. Čaj mu chutnal,.. Nikdo jiný se to neodvažoval pít. Ten člověk podobným způsobem ohříval buřty. Měl na to dvě malé vidličky. Ty zapíchl do buřta... Ten hrnek byl asi ruské produkce.
Artaban001 píše:používá pro vyvíjení páry a vlastní "systém" je důkladně zakrytován.. Třeba u takovýho celoskleněnýho destilátoru, kdy byly tyto elektrody 3 a procházelo jima přímo 380V (dnes se nejspíš používají "studený" mebránový filtry).
Také jsem pravidelně měříval kotelnu, v níž byly tři kotle ASEA po 1 MW, každý připojený paralelními kabely AYKY 3Bx240+120, fáze přivedené na elektrody přimo ve vodě, regulace výkonu motýlovým rotorem, vnitřek vypadal jako obrovský ladicí kondenzátor, převážně z nerezu... ale pospojení a uzemnění plášťů, potrubí i obrovských alumulačních nádrží bylo důkladné.
Jenže ta kotelna především nebyla žádný bastl samo domo, to bylo zařízení dodané na klíč od profesionálů v oboru a řádně schválené do provozu podle platných norem a zákonů. A také k tomu zařízení neměl přístup kdekdo.
Z čoho tak by mohli byť tie elektródy? Ja by som v núdzi asi volil žiletky popr. konzervový plech, ale tiež by som sa asi bál to piť.
Dve vidličky priamo do buřtu? Tak to už áno teda.
Este na strednej na intraku mal podobny hrncek kamarat, varil si v tom bezne vodu a kazdeho co sa k tomu priblizil informoval nech do toho nepcha prsty ze voda kope...
Inak tie generatory pary mame v saunach, 3 elektrody a na ne pripojene 3 fazy a 400V. Vodneho kamena sa tam nausadza az az.
Vařič ohřívající vodu přímým průchodem proudu kapalinou jsme naprosto běžně používali na vojně - jako izolátor a plovák (důvod vysvětlím později) najednou sloužila dobře vysušená dubová parketa, ohoblovaná od zbytků laku, jako přívod posloužil "zabavený", původně sovětský "vodotěsný" kabel z jakési terénní instalační soupravy, za elektrody se použily nerezové čepele z příborových nožů, každým vojákem vyfasovaných při narukování v rámci "malé polní". Parketa ve funkci plováku se použila proto, že jako nádoba na ohřev vody sloužila 20 litrová oválná várnice z původní výstroje ČSLA - parketa svými rozměry už s minimálním množstvím vody účinně chránila dospod trčící elektrody před dotykem s hliníkovou nádobou. Doba ohřevu nádoby do poloviny plné vody na teplotu varu byla pouze několik minut - neměřil jsem to, ale bylo to jako "rychlovarná maxi-konvice".
Myslím že spoustě dalších uživatelů se ale toto zařízení velice zřetelně "vrátí", když zde uvedu jeho slangový název, pod kterým jsme ho tenkrát používali - říkalo se tomu BIGOŠÁK...
Nasliněný prst na svorkovnici domovního rozvaděče: Jó, paninko, máte tam ty Voltíky všecky...
A kutilmile - nelituju tě !!!
