Nezdravá megalomanie
Moderátor: Moderátoři
Ty stejné repráky pod sebou jsou zapojeny tak, že se jejich membrány pohybují stejným směrem . Svisle tvoří dohromady jakoby jednu hodně dlouhou membránu délky rozteče všech těchto repráků, vodorovným směrem má ta společná membrána šířku jedné membrány repráku. Svisle tedy tyto reprosloupy vyzařují zvuk směrově ve velice úzkém úhlu, odhadem 10 - 15 stupnů, vodorovně vyzařují v úhlu stejném jako jeden reproduktor, cca 45 - 60 stupnů.
Na pódiích jsou postavené rovně anebo trošku skloněné dolů, aby mířily přímo na hlavy stojících lidí pod pódiem, pokud ozvučují nějaké velké prostory, sály, haly, prostranství a podobně, jsou zavěšeny nahoře a namířeny šikmo dolů. Tímto směrováním je za prvé možné dosáhnout běžnými repráky s relativně malým výkonem vysokého akustického tlaku tam, kde je třeba, v uších návštěvníků koncertů. A na druhé straně se zaručí, že zvuk bude méně "utíkat" tam, kde nemá , tudíž koncert bude méně rušit okolí. Než kdyby se použily bedny s jednotlivými velkými repráky podobného výkonu jako součet výkonu těch mnoha malých, které šíří zvuk mnohem více všesměrově.
To ovšem platí pro střední zvukové kmitočty a středotónové repráky. Na vysokých zvukových kmitočtech stačí na stejnou směrovost ty 2 - 4 výškáče a basy nejde s takovými malými repráky udělat směrové vůbec, proto se na basech na směrovost rezignuje neboli takové reprosloupy nejnižší basy obvykle umí špatně.
Chápu však že k záměně mohlo dojít pro svou částečnou podobnost s některými systémy line array, zejména z dob minulých. Tam opravdu bylo více reproduktorů stejného typu a používalo se to k vyzařování úzkého akustického svazku zejména v akusticky složitějších prostorách, případně k reprodukci zpěvu a mluveného slova v dobách, kdy jiné rozumné řešení (dostatečně citlivé) nebylo. To však vážně není tento případ.
Ten příkon 1000W je samozřejmě nesmysl.
Polopaticky napsáno, bude to s příkonem 1000VA hrát několik sekund asi tak nahlas, jako klasická Marshallovská "čtyřdíra" se čtyřmi 12" reproduktory, celkovým příkonem soustavy 120VA, charakteristickou citlivostí celé soustavy okolo 102dB/W/m a výkonem elektronkového zesilovače /třeba se čtyřmi EL34/ pouhých 100W sinus.
Připomínám, že porovnáváme výsledný akustický tlak, nikoli subjektivní či objektivní kvalitu zvuku.
Po zmíněných několika sekundách se z té celé "hifi" nádhery jen zakouří /z výškáčů, střeďáků a výhybek budou šlehat jasně svítivé plameny/ a pokud to nevyškube kmitací systémy dva metry daleko, zbudou už jen na okrasu.
To porovnání s obyčejnou marshallovskou bednou se zdá k neuvěření, ale skutečně tomu tak je. Totiž :
Staré původní reproduktory Fane nebo Celestion z let šedesátých minulého století, s nabušenými AlNiCo magnety, chytře navrženými magnetickými obvody /teď mám na mysli soustavu magnet, pólové nástavce, vzduchová mezera, popř. zkratovací prstenec u některých typů/, s minimálními vzduchovými mezerami pro cívku a dobrým plněním mezery tenkým drátem /proto mají tyto staré 12" Vintage 30 jen 30W a 16ohm, u některých starších modelů až 32ohm/ - díky všem těmto faktorům mají dodnes tyto reproduktory citlivost nad 100dB/W/m.
Odborníci a znalci teď prominou - co to vůbec charakteristická citlivost reproduktoru či reprosoustavy je? Už jednotka, ve které se udává charakteristická citlivost napovídá téměř vše. Je to akustický tlak, který reproduktor či reprosoustava vyprodukuje ve své akustické ose, vzdálenosti měřicího mikrofonu 1m a při jmenovitém příkonu 1VA - nezáleží na tom, zda je soustava čtyřohmová, či osmiohmová, rozhodující je příkon. V případě čtyřohmové soustavy tedy bude ze zesilovače přivedeno do soustavy signálové napětí 2V, v případě osmiohmové soustavy bude přivedeno signálové napětí 2,83V - obojí totiž odpovídá příkonu 1VA s přesností na dvě desetinná místa.
No a poslední ranou do palice laikům budiž fakt, že s každými 3dB zvýšené citlivosti soustavy je třeba zesilovač JEN O POLOVIČNÍM VÝKONU k dosažení shodného akustického tlaku. Tento fakt spolu s charakteristickou citlivostí měniče či soustavy vysvětluje, jak je možné, že ani kilowattový zesilovač s takovouto hromadou beden nedokáže subjektivně /ostatně ani objektivně/ vyprodukovat tolik randálu, jako jedna jediná bedna s pouze stowattovým zesilovačem.
Ano, bylo to porovnání co nejvíce zjednodušené, nebrali jsme v potaz zkreslení měničů, jejich kmitočtový rozsah atd., ale zároveň jsme se lehce otřeli o tzv. wattovou propagandu /toto sousloví jsem si vypůjčil, je velmi přiléhavé/, kdy výrobci nižší a střední třídy domácí audiotechniky na své výrobky zcela bezostyšně tisknou výkony a příkony stovek a tisíců wattů spoléhaje na to, že 99% potenciálních zákazníků věci jednak naprosto nerozumí, případně vůbec neví, oč jde - vidí pouze ty lákavé stovky a tisíce wattů. No a to zbývající 1% odborníků, kteří do věci opravdu vidí, si stejně nic podobného nekoupí, zajímá je totiž zcela jiná třída výrobků.
A všiml jsem si ještě jedné zarážející skutečnosti. Běžným posluchačům-konzumentům v současnosti stačí čím dál méně a méně, myslím tím celkové nároky na kvalitu reprodukčního řetězce a koneckonců i kvalitu a zpracování samotných nahrávek. Podle toho, co okolo sebe vidím a slyším je situace skutečně alarmující, počínaje neskutečně nízkými nároky na reprodukční zařízení v domácnosti, přes ten zkomprimovaný, zlimitovaný a kmitočtově různými optimody ořezaný hnus, co se valí z antén FM vysílačů lokálních rozhlasových stanic, přeneslo se to samozřejmě už i na digitální družicová i internetová rádia - teď se možná budete smát, ale nedávno, kdy jsem generálkoval jeden velmi kvalitní FM tuner jsem přišel na to, že s jakous-takous dynamikou a nejméně kmitočtově poškozeným signálem vysílají jen základní výkonné vysílače celoplošných - veřejnoprávních rozhlasových stanic, vykrývače zvuk doslova kur ví.
Také máte podobné dojmy a poznatky?
Čili může to být cool a super navenek , ale pokud obsah kopíruje snahu ušetřit , kde to jde - výsledek nemůže být dobrý . To je jako hrát na kytaru s prohlým krkem , vymačkaným hmatníkem a mizernými strunami . Když jde ale o dobrý nástroj , to uplně jinak baví a i výsledek je o level výš . Nakonec žijeme pouze jednou , tak proč si nedopřát něco lepšího , než šedý průměr .
Dám do placu poměrně jednoduchou testovací otázku - připomínám, že na její přesné zodpovězení stačí datasheet :
Jaký výstupní výkon do kompexní zátěže o impedanci 4 ohmy byste si troufli odebírat ze tří paralelních párů originálních tranzistorů Toshiba 2SA1941/2SC5198 ? V emitorech mějme balastní odpory 0R33, ale to v tomto příkladu není zas až tak důležité - zesilovač mějme zapojen jako dvojčinnou klasiku v AB třídě s budičem o odpovídajícím výkonu.
Zajímá mne, jaké byste zvolili napájecí napětí /komplexní zatěžovací impedance je dána/ a další podrobnosti k aplikaci tří paralelních párů těchto tranzistorů.
Připomínám jen, že se jedná o poměrně populární dvojici, jsou to vlastně slabší bratříčkové velmi populární dvojice Toshiba 2SA1943/2SC5200, nejpajcovanějších výkonových tranzistorů na světě.
Pracujte prosím s datasheetovými údaji, které samozřejmě platí pro originální provedení. Datasheet je nejsnáze a nejrychleji dostupný např. na http://www.datasheetcatalog.com .
Opravoval jsem to/rozstřelený jeden kanál/ a pak to i měřil - do čistě odporové zátěže to opravdu ten výkon dá, ovšem bez buzení je hrubě překročeno dovolené Uce max /toto je právě důvod, proč se někomu zdánlivě bezdůvodně provalí konec v klidu, bez buzení-spoléhají na plusovou rezervu výrobce a pokud je tam jen tak tak, tak to přežije akorát ty dva roky a pár měsíců a zas mají kšeft/ a i studené je to úplně mimo SOA, s trochou jaloviny to musí jít zfleku do kopru.
Proto jsem pro svůj klid a dobrý pocit v obou kanálech vyměnil původní tranzistory za MJW1302A/3281A, do každého kanálu přidal dva páry /na plošáku připraveny hnízda i spoje pro tyto další dva i s emitoráky, z výroby ale nebyly osazeny/.
Teď to bezpečně jede i do průměrně těžké komplexní zátěže, jen jsem musel vyměnit budiče /původně tam byly nějaké 150V/1A/10W/120MHz/TO126/ za výkonnější TO220, při buzení pěti párů MJW už hrozil jejich průraz, nehledě na absenci rezervy Uce max. Použil jsem sice druhovýrobu, ale otestovanou a prohlášenou za slušnou, od ISC, typy původně tuším Toshiba 2SA968A/2SC2238A, s nimiž to bezvadně a bez úprav chodí - jen jsem musel ze strany spojů přeškrábnout spoje a překřížit kousky stříbřeného tefl. drátku bázi s emitorem-budiče jsou totiž na chladiči/tunelu/ s koncáky.
Zajímavé je, že na to, že to byl Omnišrotik, tak to mělo docela slušně dimenzovaný trafák a i zapojení vcelku slušné - jen degradované mizerným materiálem. Věřím, že kdyby se to celé přeosadilo na slušný značkový matroš, byl by z toho spolehlivý a docela kvalitní zesilovač. Jenže kde dneska sehnat značkové 100MHz budiče s parametry 160-180V/2A/30W/100MHz/TO220 ??Občas se nějaké NOS zásoby originálů podobných vlastností objeví na ebay, ale jaké procento lidí má možnost tam nakupovat? Ne každý má PayPal a umí tak slušně anglicky, aby se tam dokázal aspoň registrovat...Myslím si, že absence kvalitního diskrétního materiálu je důvod, proč Vám v normálním běžném RTS nevezmou do opravy třeba 15 let starý, byť značkový zesilovač renomované firmy. Prostě do toho už nic neseženou a to, co nabízí AME, Nedis a další, včetně slovenského Avelmaku /tam je to asi nejlepší/ je většinou neznačkový šrot, nebo pajcy.
Já jsem nedávno koupil zesik na subwofer , byl za dobrou cenu a nový , jako náhradní díl do plastových kompaktů . Protože byl osazený právě dvěma páry 5200/1943 nenapadlo mě nic jiného , než tam vrazit mnohem odolnější
MJL . Spolu s MJW jsou to ty správné držáky na PA . Toshiby vidím spíše na středo - výškové sekce a hifinu . Všechno nejlepší k svátku , Leoši .