Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

To by mělo být u všech alternatorů u aut co maji otáčkoměr ....to je super ...Stači změřit velikost střidaviny a frekvenci pro 1000 a 2000 ot za /minutu .....Taky složku DC lépe raději změřit ....
.....
servo s převodovkou stepper motor bych navrhoval tento
28BYJ-48...viz foto v přiloze ....má docela velkou sílu převod 1:64
Voltage: 5V
Diameter: 28mm
Step angle: 5.625 x 1 / 64
Reduction ratio: 1 / 64
......
koncový spinač najetí do nulového bodu by mohl být
mikrospínač z GME
.......................................
Krabici na DPS řidící jednotky si udělá každej sám
spolu s mechanikou upevnění serva

Servo bych raději viděl takovéto .
Corona analog CS538MG
jeho upevněni na malé silenbloky
odpadl by kontakt najetí do nulové polohy
O Jeho rozsypání v modelech letadel nebo lodí jsem nikde
neslyšel .
Rídící jednotku s LCD 16x2 podsvíceným displejem
zobrazení skutečné hodnoty otáček .
zobrazení procentuelního otevření serva
Ovládańí
1 x tlacitko uzavření okruhu zpětné vazby ON pro dané = pravě navolené otáčky motoru . servo Najede do pracovní polohy .
Opetovným stlacením ztlacitka se navolí OFF = uvolnění zpětné vazby .servo Najede do nulové polohy

Vypínač OFF/ON řidící elektroniky

2. Tlacitko nahoru otacky v rezimu ON.
3. Tlacitko dolů otáčky v rezimu ON.
.....
Mechniku upevnění serva a
Krabici elektroniky a typ tlacitek si urči každý sám .

rezis píše:Bezpečnost při rozpadu čidla by byla dobrá.
Požární nevím jak myslíš, ale neřeším.
Optimalizace jasně o tom to je.
Sytič neřeším. Většina strojů je v dieselu. A navíc toto použití je v podstatě pro výhradně telpé motory.
Řízení vzduchu nevím jak myslíš? V čem je problém?

Kolegové řešili jednoduchá stacionární soustrojí pro nouzový provoz, trabi šel zvládnout celkem snadno, VW motor byl nějaký starý vergl získaný z hausbótu, a jeho původ byla snad nějaká dodávka. U něho se ukázala regulace na palivu pomalá, celkem pěkně to kmitalo a pomalu ustalovalo - velké Td mezi reakcí motoru a plněním paliva do karburátoru. Dalo by se to řešit i setrvačníkem, ale to nebylo vhodné z mnoha důvodů. Proto se tam dodělávala ještě rychlá regulace klapkou v sání a pro "optimalizaci" provozu jednoduchá regulace sání vzduchu.

Já si myslím, že než řešit podsvícení displaye a blbinky jestli tam mít napájení 12 nebo 5V, bylo by optimum najít nějaké jednoduché, účinné třeba čistě mechanické řešení.

Na vysvětlenou LCD displej podsvícený .
......
Pokud dojde k realizaci z mé strany bude řidící jednotka
osazena 8 mi bitovým procesorem .
Předpokladem je znáti charakteristiku alternátoru
dle otáček motoru motoru pro 1000 a 2000 ot/minutu.
V Rezimu volby se tlacitkem nahoru navoli
řidící charakteristika pro benzinový motor verze 1 2 a 3
nebo pro naftový motor ve verzi 1 2 nebo 3.
Tento režim bude uložen v paměti jednou provždy=
nebude se muset po zapnutí napájení znovu volit .
........
Při chodu motoru ovládaného ručním akcelerátorem
bude LCD ukazovat otáčky motoru .
Po stlačení ON dojde k uzamknutí právě aktuálních otáček .
Opětovným stlačením tohoto tlačitka dojde k rozepnutí ŘJ.
........
Variabilita SW procesoru a LCD displej nejsou
zbytečnosti ale pomůcky které pomohou odstranit v ŘJ
skoro všechny neúspěchy které zde byly zmiňovány
všemi neúspěšnými řešiteli tohoto nápadu v minulých letech.
........
Přednosti čislicově řizeného obvodu oproti mechanické verzi
snad nemusím zde popisovat ...

Elektroniku můžeš mít rychlou jak chceš, pokud k ní nebudeš mít i dostatečně rychlý "akční" členy neboli přímo ty regulační ventily, klapky a serva, budeš ve stejný zadeli, jako by byl Baťa s dřevákama. Řešil jsem před lety regulaci soustrojí {motor z pionýra - alternátor 1,5kW 220V 3000rpm - motor 48V napájenej z baterie} jako "ostrovní úpéesku" - a dosáhnout stabilního chodu byl docela ořech už při chodu bez zátěže nebo s malou zátěží, neřkuli při proměnlivý zátěži.

Při skokový změně zatížení lítaly otáčky jak čert po svěcený vodě, protože v regulační smyčce byly 2 paralelně působící cesty - jedna hlídala kmitočet, aby nelítal víc jak o 1Hz, druhá pak hlídala výstupní napětí (regulace změnou buzení alternátoru) - a když se soustrojí odlehčilo, regulace odbudila alternátor a kmitočet vyletěl nahoru, protože odlehčenej altík se choval spíš jako setrvačník než jako spotřebič krouticího momentu a i když regulace otáček zaklapla šoupátko v karburátoru, tak kmitočet za ten moment stačil vyskočit klidně i o 2Hz.

Ještě horší to bylo v momentě nárůstu zátěže, kdy regulátor přibudil altík a než se stačila celá rotující hmota roztočit, spadly točky klidně i o 300rpm a než se to celý zase "zvetilo" a otáčky vylezly, lítalo napětí nahoru dolů...

Kromě rychlosti akčních členů je hlavně důležitá rychlost odezvy vlastního regulovaného soustrojí.

BTW, Elnovy, nechci tě podceňovat, ale jseš schopen udělat regulátor, který si provede test soustavy v nějakém zjednodušeném režimu a získá parametry pro optimální nastavení ? Třeba skoky regulační veličiny odezva pro konstantní zátěž, další měření pro změny poruchové veličiny a následně si regulátor sám vytvoří koeficienty a časové konstanty, ev. i vytvoří linearizaci některých vstupů či výstupů ?

Ano rychlost odezvy celku spolu s učicím a kontrolním módem je nutná .
Snímání otáček na alternátoru jsem definitivné zamítnul vzhledem k nezávislosti a
spolehlivosti a ceně čidla pro snímání otáček.
Velmi podstatnou pracovní činností je mechanická práce namontování čidel na motor .
Já mohu provést jen simulaci ŘJ na KITU spolu s podobným modelem serva a otáčkoměru.
Vše je na obrázku snad jsem nic neopoměl .
Pokud se najde zájemce pro tuto aplikaci
nechť se se mnou spojí .
ŘJ je možno realizovati dvojím způsobem
sletováním osobou co bude montovati mechaniku
pak bych provedl dotvoření SW .
Nebo mám možnost vše nechat sletovati na jednostranný DPS
kde extra budou svorky na ovládací prvky a na LCD16x2.

Minimálně ten jeden vystouplej segment na hřídeli motoru bude produkovat vibrace, protože to bude nevyvážená rotující hmota. Když už, tak ty segmenty aspoň dva, softwarově učunit dělení počtu impulsů na správnej poměr by ti už nemělo dělat problém. Já osobně bych to řešil kroužkem navlečeným na hřídel, upevněným po obvodě zadřením nebo aspoń zalepenýma červíkama - a na tom kroužku mít symetricky několik "vyniklejch zubů" - přesnej počet není kritickej, důležitější je, že to bude mechanicky vyvážený. Když to nebude vyvážený a chytne to náhodou mechanickou rezonanci, tak si to minimálně "škrtne" o to přibližovací čidlo (induktivní Naumurův senzor) nebo ho to rovnou rozbije na kusy...

Varianta pro traktorek

Jaké kritérium optimalizace parametrů regulátoru bys pro takové soustrojí použil a jaké kritérium stability ?

1. Dosažení minimální odchylky od žádané a skutečné hodnoty RPM/odhaduji že to bude ´v toleranci 1 procenta tzn. +/-0,5 /
2. V co nejkratši době ustálení bez nežadoucích trvalých překmitů ...tzn. neustálé změny znaménka této odchylky .

SW ŘJ spolu s řešením v digitální formě všech veličin to umožňuje.

Toto vlákno se blíži ke konci své působnosti proto změním jeho název na :
Regulace otáček spalovacího motoru v oblasti nejvyššiho kroutícího momentu .

-------------------------------------------------------------------------------------
Přesunuto. Killroy

A ten odhad 1% je na základě čeho ?

Znovu bych poprosil o odpověď na použité kritérium stability.

Jsem teoretický badatel nikoliv podnikatel proto uvažuji tímto způsobem .
Snimání otáček umožňuje převod v procesoru měření otáček na
měření času .....např . 2000RPM na 2000 časových dílků ...
20 dílků času odpovídá tedy 1 procentu ....
Servo akcelerátoru navržené je analogové pro rozsah +/- min 90 stupňů
u něho by byl taky rozsah použití s minimálním krokem 1st.
Je fakt že serva vykazují mrtvej chod při změně směru polohy .
.....
Toto by vedlo spíše k realizaci servem na bázi krokového motoru s převodovkou ,ale ten má taky v převodech mrtvej chod .
....
Opravuji tedy teoretická odchylka mezi žadanou hodnotou a skutečnou by mohla být pod 100/90 a to do plusu a do mínusu ˇ...což činí v hodnotě max 200/90 . procent .