Mikrophona 310 - vyřešeno

Zpráva

pajosek2 · #31 Příspěvek od **pajosek2** » 18 čer 2014, 19:20

Tak jo,tady je jako řídící mřížka oscilátoru použita G1 na EK3 a právě tam bude velké záporné předpětí podle výkonu oscilátoru tak .klidně i 10V.Pokud teda kmitá. Jako anoda oscilátoru je použita G2 na EK3 a tam musí být napájecí napětí než se lampa nažhaví,pak to napětí spadně podle odběru anody. Ten dotyk ,o kterém jsem mluvil můžeš provést přímo na G4 na EK3,protže ta je použita jako řídící mřížka pro vstup nebo je to stator ladícího kondenzátoru C9.
Tak co stačí to takhle?

Edit: jen si tady lámu hlavu s významem odporu 50kOhm v G1 EBL1. C34 aC35 spolus R17 aR19 tvoří RC článek a ta G1 by to zatlumila v jedné půlvlně tak možná tam ten odpor musí být kvůli tomu.

Lukas-Peca · #32 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 18 čer 2014, 22:35

Ten odpor chrání konec proti vf kmitání, proto má být hned na mřížkovém roubíku.

#33 Příspěvek od **ok1hga** » 18 čer 2014, 23:12

a že ti nejde gramo vstup je divné,
funguje ti na přepínači kontakt č.1 ????
podle tabulky ve schematu má být při rádiu rozepnutý a při gramo sepnutý.
. . . není náhodou zaoxidován ???

pajosek2 · #34 Příspěvek od **pajosek2** » 19 čer 2014, 09:34

Lukas-Peca píše:Ten odpor chrání konec proti vf kmitání, proto má být hned na mřížkovém roubíku.

Člověče to bych si nebyl jistý. Vhledem velmi vysokému vstupnímu odporu do G1 ten odpor 50kOhm má zanedbatelný vliv na vazbu. Ten háček bude jinde.

Franta · #35 Příspěvek od **Franta** » 19 čer 2014, 10:13

Odpor 50k v přívodu g1 strmé koncové pentody je tlumicí prvek proti rozkmitání pentody, spíše v NF kmitech, nežli ve VF, nicméně Lukas-Peca má částečně pravdu.
Tlumicí odpory v přívodech gl u strmých koncových pentod (AL4, EL3, EBL1...) používá většina výrobců, stačí projít si schémata např. Philips 456A, 514A, 516A v Baudyšovi apod. Používají se hodnoty od 1k do cca 50k podle druhu lampy. Samozřejmě ten odpor musí být umístěn přímo na čepičce přívodu g1 (EBL1) nebo těsně u přívodu na objímce (AL4, EL3...).

Lukas-Peca · #36 Příspěvek od **Lukas-Peca** » 19 čer 2014, 10:43

pajosek2 píše:
Lukas-Peca píše:Ten odpor chrání konec proti vf kmitání, proto má být hned na mřížkovém roubíku.

Člověče to bych si nebyl jistý. Vhledem velmi vysokému vstupnímu odporu do G1 ten odpor 50kOhm má zanedbatelný vliv na vazbu. Ten háček bude jinde.

Vstupní odpor je vysoký, ale kapacita je docela výrazná a s tím odporem to tvoří RC dolní propust.

#37 Příspěvek od **masar** » 19 čer 2014, 10:47

Ten tlumící odpor se používá také tehdy, když by impedance mřžkového obvodu byla bez jeho použití příliš nízká. Všimněte si kapacit C34 a C35, které by pro vyšší kmitočty mřížku jinak uzemňovaly a ze zapojení "se společnou katodou" by se tak rázem stalo zapojení "se společnou mřížkou". :wink:

Franta · #38 Příspěvek od **Franta** » 19 čer 2014, 11:53

Tedy s dovolením, C34 (10k) je vazební kondenzátor v klasické odporové NF vazbě a C35 (100 pF) je svod pro zbytky VF kmitů, pokud sem proniknou z demodulace. Snížením hodnoty C34 pod 10k se v reprodukci hluboké tóny omezí, jeho zvýšením naopak.
C34 nic "neuzemňuje", funguje jako převod pro NF kmitočty z demodulace na g1, "uzemňuje" jedině C35, a to ev. zbytky VF z demodulace.

pajosek2 · #39 Příspěvek od **pajosek2** » 19 čer 2014, 12:18

S tím odporem je to pravda,omezuje vznik kmitů.prošel jsem si literaturu a oživil si zapomenuté vědomosti.
Teď jde o to,co zjistí tazatel ať se tomůže pohnout dál. Podle mne tam budou min dvě závady.Jedna,že nejde gramo a tím pádem je i slabá reprodukce rádia a druhá něco ve vstupu. Uvidíme.

#40 Příspěvek od **masar** » 19 čer 2014, 12:28

>Franta: Tvůj popis významu součástí odpovídá funkci, kterou dané zapojení vykonávat má nebo musí. Z pohledu obvodového zapojení elektronky samotné je třeba brát v úvahu funkce nežádoucí a nechtěné. Kondenzátor C34 má z hlediska zesilovače se společnou katodou funkci vazební a C35 funkci blokovací. Z hlediska impedance mřížkového obvodu by bez použití odporu R16 představoval C34 v sérii s kondenzátorem C35 kapacitu rovnou C35=100pF, tedy pro vysoké kmitočty velmi malou impedanci a mohl by tak umožnit elektronce činnost jinou, než pro kterou byla určena. :wink:

Franta · #41 Příspěvek od **Franta** » 19 čer 2014, 12:40

U těchto třílampových superhetů je nezbytné mít ke příjmu velmi kvalitní anténu. zvláště u přijímačů, které mají středovlnnou mezifrekvenci kolem 460 kHz, jako je tento, nebo např. Telefunken Song, Empo Herold ap., je problém vycucat z demodulační diody aspoň těch 10V na vybuzení koncovky. Naopak u třílampových superhetů s dlouhovlnnou mezifrekvencí jako Philips 470 (MF=128 kHz) je zisk na demodulaci větší, přijímač s dlouhovlnnou mezifrekvencí je citlivější.
Společným prvkem uvedených přístrojů je, že při příjmu tady pracuje pentoda EF9 jako MF zesilovač, ve funkci gramo pak pracuje jako běžný NF předzesilovač, protože sama přenoska by koncovou pentodu dobře nevybudila. V čemž je možná právě ten "háček" Pokud nebudou diody EBL1 mít aspoň 60% emisi, prostě to ve fuknci přijímač nepojede dobře. Často se stává, že opraváři postačí, že pentoda (ABL1-EBL1-EBL21 apod.) má dobrou emisi a na diody se už nepodívá - a pak si láme hlavu proč to mu nehraje nebo hraje slabě...

#42 Příspěvek od **ok1hga** » 19 čer 2014, 12:49

Franta píše:V čemž je možná právě ten "háček" Pokud nebudou diody EBL1 mít aspoň 60% emisi, prostě to ve fuknci přijímač nepojede dobře. Často se stává, že opraváři postačí, že pentoda (ABL1-EBL1-EBL21 apod.) má dobrou emisi a na diody se už nepodívá - a pak si láme hlavu proč to mu nehraje nebo hraje slabě...

na diodě pro AVC v EBL1 nenaměřil žádné záporné předpětí, takže ty diody budou v háji . . .
pokud nemá náhradní kloudnou EBL1, mohl by si pomoct zapojením nějakých germaniových diod (GA205 apod.) . . .

pajosek2 · #43 Příspěvek od **pajosek2** » 19 čer 2014, 13:24

Záleží na tom jak to měřil,protože ty diody jsou zavřeny napětím katody,katoda je společná.Pokud je chce změřit,tak musí měřit napětí proti katodě a ne proti kostře.

TubeGuru · #44 Příspěvek od **TubeGuru** » 19 čer 2014, 14:29

Zdar všem, ještě se vrátím drobnou poznámkou k odporu R16 (50kΩ) jehož funkci popsal už Lukas-Peca. V angl. literatuře je nazýván gridstopper, více o jeho funkci je např. tady:
http://www.trinityamps.com/ForumGallery ... _3.921.pdf
Zkráceně: V součinnosti s Millerovou kapacitou elektronky tvoří horní zádrž.
Když už tedy neumím opravovat na dálku :wink:

, tak aspoň tohle.

Franta · #45 Příspěvek od **Franta** » 19 čer 2014, 17:40

EBL > mínil jsem vyzkoušet tu lampu na měřiči elektronek, třeba BM215A, měřit to v rádiu které není úplně v pořádku nedá věrohodné výsledky.
Ale zakladatel vlákna se zatím neozval...
První věc, kterou by měl udělat, je uvést do provozu přijímač ve funkci GRAMO, tzn. zkontrolovat, zda vazební kondenzátor pro funci GRAMO C36 (10k) je bez svodu, zda funguje spínač mezi tímdo kondíkem a odporem R21 (30k) na přívodu k regulátoru hlasitosti a zda C38 (100pF) nemá nepřípustný svod na kostru. A předpětí pro EF9 na katodovém členu R12/C44.
Až mu pojede konec, teprve tehdy následuje prověrka dalších obvodů.