Stránka 3 z 6
Napsal: 12 bře 2016, 21:15
od sis2
to druhé schéma od Milouše (nabíječka) ale není polomost nýbrž jednočinný měnič se seriovými spínači...
viz:
- orientace budicích vinutí - oba fety se otevírají a zavíají současně, ne "na střídačku", jak u polomostu
- a taky zapojení sekundáru (usměrňovače)
Přidávám taky jedno schéma polomostu s fety - to už je mnoho let, co bylo publikováno
Napsal: 12 bře 2016, 22:07
od samponek
47 závitů na sekundárech ubrat na 20 a Rt zvětšit na 22k. Fety se potom méně zahřívají. Na pin 15 trimr z Uref a do pinu 16 přes diodu a dělič výstup proudového trafa ( piny 15 a 16 nemůžou zůstat v luftě ) Odpory 180Ω z pinů 9 a 10 na piny 8 a 11

Napsal: 12 bře 2016, 23:39
od misocko
mozno trochu OT ale , naco je toto? teda ten gretz a to nalavo od neho...
Napsal: 12 bře 2016, 23:52
od Celeron
misocko píše:mozno trochu OT ale , naco je toto? teda ten gretz a to nalavo od neho...
Taky by mě to zajímalo. Možná taky kam je zapojený ten Current Waveform.
Napsal: 13 bře 2016, 00:17
od samponek
Funguje to tam jako šuntovač, který nekurví průběh napětí. Z principu zapojení těch čtyřech tranzistorů navázanych na TL494 vznikají na primáru budícího trafa špičky. Kromě toho je na odporu 56 napětí úměrné střídě a dá se na něco použít ( trochu bych ten odpor zvětšil, je to zbytečně moc zatížený )
V zapojení, které jsem poslal jako první ( ta čmáranina ) špičky při regulaci nevznikají, protože jsou šuntovány horními NPN tranzistory (při střídě pod 50/50% jsou oba NPN stále otevřené a vyměňují se ze spodními PNP )
Current Waveform je obvod proudového trafa a může sloužit jako příprava pro funkci omezení proudu, která se potom zapojí přes dělič a diodu na piny 15 a 16. Může tam být taky měřáček, který bude ukazovat proud.
Napsal: 14 bře 2016, 18:30
od sis2
Current waveform je výstup proudové sondy v primáru výkonového trafa - pro osciloskop. A jde použít jak píše šamponek, jen bych pak zakončovací odpor dal větší než 1 ohm... nejspíš tak 100x.
"šuntovač" = přizpůsobovací obvod (bezodrazová zátěž)
Ta konstrukce je od Eirika Taylora - podrobnosti
tady
Je tam spousta praktických věcí, ten borec tomu rozumí...!
A nesmolí takové prasečiny, jako jeden často citovaný tuzemský autor.
Napsal: 14 bře 2016, 18:58
od Habesan
Maluje schémata na kompu, pravda.
Napsal: 14 bře 2016, 19:02
od sis2
Aby nedošlo k nedorozumění - ani náhodou jsem nemyslel zdejšího aktivního kolegu!
Napsal: 20 bře 2016, 17:35
od Celeron
Jak jsme tady řešili na začátku vlákna ty vyčazený zdroje k modelářským nabíječkám, tak jsem se konečně dostal k tomu, abych je zkusil. Teda objednat si něco na sloním e-šopu, to je na 14 dní i když mají vše skladem.
Tu vypálenou výstupní tlumivku jsem spočítal závity a vyhodil. Trochu odporuje Šampónkovým teoriím, měla jen 11 závitů 6x0,8mm. Přemotal jsem ji na toroid stejnýho rozměru z 400W PC zdroje. Vypadá to, že zdroj maká takže až ho zafutráluju, dám zatěžovací zkoušku.
Druhý zdroj s bouchlými fety taky nějak chodí, ale ti pitomci od slona mi poslali o jeden IRFP460 míň. Tak jsem tam zatím na zkoušku dal 2SK4107. Zdroj jede, ale nemůžu je tam nechat, mají ID o 5A menší a o 70W míň.
Když už jsme u těch zdrojů, mám tady nějakej Siemens průmysl 24V 25A.
Topologie polomůstek, ovšem řízení běs a hrůza na kolmý SMD destičce s kupou švábů. První zdroj, u kterýho vidím chladič na feritu trafa měniče.

Výkonový součástky taky málo běžný, v měniči 2 ks W15NK90Z což jsou N-CHANNEL 900V - 0.40‡- 15A TO-247 350W Zener-Protected SuperMESH™ MOSFETy. Jeden je bouchlej a tak je otázka jestli dát nový oba, cena už není lidová. Aspoň že je má Farnell.
Pak tam jsou ještě paralelně 2 shottky STPS30175CW a od nich jsem vůbec nenašel datašít. V jedný je půlka šluslá, nejspíš ten šlus prorazil fet měniče. Našel jsem jen STPS30170CW, dvojtej šotek 170V/15A. Že by tam byl rozdíl jen těch 5V? Taky ho má Farnell.
Napsal: 20 bře 2016, 18:30
od misocko
První zdroj, u kterýho vidím chladič na feritu trafa měniče.
tiez som to prvykrat videl v profi zdroji, toto prenasalo necelych 500W v pasivne chladenom zdroji, trafo aj vsetky vykonove prvky boli priskrutkovane priamo na "chladic" (obal zdroja s asi 5mm vysokymi rebrami) aj cely jeden plosak bol natlaceny na teplovodivu silikonovu vankusikovu podlozku. na usmernenie vystupu 24V 40A (kto by to prepoctaval na vykon, trafa tam boli dve

) boli pouzite mosfety nie diody.
Napsal: 20 bře 2016, 18:41
od samponek
Neodporuje to ničemu, potřebná indukčnost tlumivky závisí na střídě, rozsahu regulace zpětné vazby, proudu a dalších. U zdrojů, které jedou trvale blízko plné střídy a proudu dávám pouze 2 závity.
Pokud budeš zdroj trvale provozovat někde ve 3/4 je vhodné dát méně než 11 závitů.
Napsal: 25 bře 2016, 19:05
od Celeron
Dělal jsem zátěžovou zkoušku opravenýho zdoje. Mám ho připojenej přes 300W žárovku. Dokud z něj drbu do 5A, tak žárovka lehce žhne ale jak jdu na 6 a více, tak žárovka nepravidelně poblikává i když je výstupní proud a napětí stálý.
Jsou dvě možnosti, buď žárovka už žere zdroji moc napětí a ten jede na podpětí a zakmitává a nebo je v něm ještě něco shnilého. Když začne žárovka problikávat, tak je na vstupu zdroje 182-185V AC. Je to ten zdroj, co měl vypálenou výstupní tlumivku. 220-240V/13.8V, max 20A.
Přiznám, že mám bobky ho píchnout do zásuvky napřímo a zatížit, nacpal jsem už do něj nějaký prachy, kdyby zase bouchnul.

Napsal: 25 bře 2016, 19:58
od Habesan
Hlasuju pro podpětí.
Místo žárovky dej fén nebo žehličku.
Napsal: 25 bře 2016, 20:24
od samponek
To je jednoduché, pokud je TL494 napájen ze STBY zdroje, tak blikání je podpětím.
Pokud je TL494 napájen z výstupu výkonového zdroje a tedy se na něm napětí nemění, tak blikání znamená chybu.
Napsal: 25 bře 2016, 20:48
od milous2
To blikání prý (?) taky může dělat načatá (hotová)dioda ve vstupním usm. můstku. Je tam z jednotlivých diod nebo blok?