Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

_luky_ píše:Jej, nějak mi uniklo, že jde o rekonstrukci.
Co podkroví - nešlo by udělat? Betonový věnec není nutně potřeba - dříve tuto funkci měly pozednice.
Trámový strop není problém. Stačí ověřit únosnost, případně přidat pár trámů.

Nedovedu si představit, jak v domě který stojí udělat kvalitní hydro- a radonovou izolaci sklepa.
Počítám, že teď máš 1,7m výšku. Upřímě 60cm vykopat a (asi) vynosit po schodech v kýblech... Nemluvě o tom, že pokud by to mělo být pod základovou spáru, nedělal bych to. Teda doporučuju vykopat sondu ve sklepě.

Bez betonoveho venca, resp. dvoch v pripade nadstavby strechu urcite robit nebudem. To by asi neschvalil ziaden statik,dozor, alebo projektant.
Technicke prevedenie ,podbetonovanie zakladov atd. pre mna nieje problem.
Vykopanie a vynosenie sute si bud zmechanizujem, alebo zavolam nejakych nelenivych nezamestananych - u nas ich je dost.Teda tych nezamestnanych.S tymi nelenivymi to uz je horsie.
Ja som uz robil rekonstrukcie nejakych domov, bytov len skusenost so zvysenou spodnou vodou je u mna ziadna.Este som nikdy nic take neriesil.

dudo02 píše:...
Ja som uz robil rekonstrukcie nejakych domov, bytov len skusenost so zvysenou spodnou vodou je u mna ziadna.Este som nikdy nic take neriesil.

Tak tos ještě nic co umí spískat spodní voda nezažil. Vyboulený 15cm tlustý železobetonový podlahy, prolomený 45cm tlustý žulo-betonový boční stěny (původně 180cm hluboký základy) a proud vody stříkající 1cm širokou puklinou 3,5m daleko s vydatností víc jak půl litru za vteřinu (spočítaný podle rychlosti zaplavování místnosti) jsou jen malej příklad, jak může dopadnout barák postavenej v mělkým údolí čtvrtohorního původu, na vápencích/vápenatejch opukách a slínech, pod mírným cca kilometr dlouhým svahem od lesa, cca 35-40m daleko od úpatí a cca 5m nad hladinou potoka. Pod dnem potoka štěrkopísek a cca 8m hluboko jíl. Původní selská stavba měla kamenný základy kladený na cementovou maltu bez podsklepení, obytný přízemí a půdu v podkroví s hospodářským zázemím a prakticky ihned po WW II ji potomek původního majitele "vyhnal do patra". Po únoru ´48 nemovitost zabavili rozkulačovači. Potomek v další generaci dostal stavbu značně zchátralou po 40 letech užívání místním džej-zet-dý v restituci z5 a obratem ruky ji prodal. Novýmu majiteli nestačilo mít garáž na pozemku, ale chtěl ji mít v baráku - tak se rozhodnul barák podhrabat přesně jak to chceš učunit ty - akorát on tam neměl žádnej původní prostor. Několik roků mu to perfektně fungovalo. Pak přišlo deštivý léto 2002. Nejdřív nasáknul vodou les, pak i pole nad vesnicí. V Práglu plavali jak Nelsoni a z krtka měli akvárko. Nikomu nepřišlo divný, že v srpnu a v září je ve studních všech sousedů kolem hladina vody o metr až dva vejš, než jiný roky - až majitele dotyčnýho baráku jedný krásný podzimní noci vzbudily rány ze sklepa ... Vzburcoval hasiče, nasadili plovoucí čerpadlo, naštěstí svoje SUV za bratru 2,5mega večer z lenosti nechal na zahradě. Čerpadlo běželo s přestávkama ještě půl roku, proud vody slábnul jen pomalu, nakonec všecko vzdal, objednal v betonárce 4 mixy betonu a celej sklep nechal zalejt ...
I tohle umí spodní voda - přestože ve studních všude kolem byla běžná hladina cca 2,5m pod povrchem ... Ale 300 m daleko a 20m vejš ve svahu začíná víc jak kilometrový pole s dalším převýšením cca 30 metrů a pak je les na dalším svahu - a skoro měsíc trvalo, než se všecka ta voda co se vsákla, stekla postupně až dolů do vesnice - a pak se vyvalila z podzemí prvním narušením vrstev ven ...

Tak tie luky a nasledne les mam podobne nad domom - tak ako opisujes.
Pri momentalnej vyske pivnice 2m k zaplaveniu pocas cca 50rokov nikdy nedoslo.
Ak budem pocitat s najhorsou alternativou a ze sice spodna vodal "lizala" terajsiu podlahu zosdpodku, tak otazka znie -aka velka je vztlakova sila pri vytvorenom bazene ,ktory je zaplaveny do vysky 60cm? Ci moze nastat scenar aky si opisal Ty...

Zaplavený bazén není problém. Tlaky se vyrovnají. Problém je vypuštěný bazén. PPak totiž teprve dorazí archimedes a jeho vztlaková síla. Pokud budeš mít "suchý" sklep 60cm pod hladinou spodní vody, podlahu to bude tlačit 600kg/m2. Ale to je snad učivo základní školy, ne?

A propo, ty nemáš střechu? Psal jsem o dodělání podkroví do stávajícího prostoru. Žádná nová střecha. A věnec opravdu může být dřevěný, železný... Jen se to prostě dneska nedělá a cpe se tam železobeton.

Každopádně, pokud ti pohrabání a podbetonování základů přijde jako snadnější a levnější činnost než přístavba na terénu nebo nástavba... Budu se zvědavostí sledovat zprávy od tebe, jak pokračuješ. Dále již bych ti neuměl poradit.

Jednoduchsie urcite nie. Lacnejsie urcite ano.
Cize tym padom mozem spocitat zatazitelnost podlahy na 600kg/m2. To znesie bezna platna o hrubke 10cm.Samozrejme by som to predimenzoval - ako pevnostnu triedu, tak aj armovanie.
Zial krov je stojaca stolica,cize obytne priestory bez jeho vymeny tam nie je mozne realizovat.

Sakra, umíš spočítat pevnost armovaného železobetonu a neumíš vypočítat tlak vody? Já to teda mám naopak.

No nenapadol ma ten archimedov zákon.
Tú železobetónovú dosku odhadujem.
V panelákoch sa udáva nosnosť 250kg/m2, ale poznám prípady, keď to zaťažili 1tonou a stojí to dodnes - akvaristi väčšinou riešia taketo zaťaženie podlahy.
Ako som písal, predimenzujem ju.

Informovať určite budem, no k samotnej realizácii dôjde možno o 2 roky. Zatiaľ zbieram info a začal som meranie spodnej vody.
Dnes som zameral podlahu u suseda a on ju má -2,5m od môjho stropu. Má ju skoro permanentné mokrú, avšak max.tam mal 10cm vody.

Obávám se, že ti uniká jedná základní věc - zatížení podlahy je síla, která tlačí směrem DOLŮ a roznáší zatížení do nosných stěn nebo terénu. Tlaková síla vody pod podlahou bude tlačit NAHORU a je tedy třeba tu podlahu nějak ukotvit, aby nevyplavala. Obvykle hmotností samotného betonu...

Omlouvám se, ale jestli chceš laickým odhadem dimenzovat desku proti tlakové vodě, nebudu se dále účastnit.

Plánujem takéto zloženie podlahy od spodu:

-štrk
-betónová platna 5cm
-hydroizolalacia asfaltova
-hydroizolalacia PVC
-polystyrén
-betónová platna 10cm armovana

-hydroizolalacia sa vytiahne až nad úroveň terénu, možno pod strop.
-na steny polystyrén 5cm
-vymuruje sa nový múr po celom obvode zo salovacych tvárnic až po strop, ktoré sa prearmuju a zalejú betónom.

To je koniec hrubej stavby.
Čiže sa záťaž prenesie do betónovej platne (stropu) a do nosných stien, len opačným smerom.

Ako som písal - sused mal max 10cm vody, čiže toto riešenie je predimenzované 10nasobne.

Navymejšlený to máš hezky, ale furt ti ta konstrukce neřeší sílu, způsobenou VZTLAKEM toho tvýho vybetonovanýho a vymurovanýho tělesa ponořenýho pod hladinu spodní vody nebo zvodnatělý zeminy. A věř mi, síla je skutečně určená starým Archimédem podle definice, že "vztlaková síla se rovná tíze kapaliny tělesem vytlačené" - takže každej kubickej metr objemu zanořenýho sklepního tělesa bude nahoru vytlačovanej sílou rovnající se tíze kubickýho metru okolní (případně i zvodnatělý) zeminy - čili silou několika tun ... Musel bys mít tu podlahovou desku zakotvenou do pilotů zavrtanejch několik metrů do podloží, aby tu vztlakovou sílu vykompenzovaly ...

Radsej som to nakreslil - vztlakova sila je prenasana cez dosku do obvodovych murov a do existujuceho zelezobetonoveho stropu pivnice.
Svoju ulohu zohrava aj vaha novej konstrukcie.
Cize ak su dostatocne silne mury a podlaha tak pri dostatocne posobiacej sile, by to muselo bud prestrihnut strop pivnice, alebo nadvihnut cely barak.

Srafovanym su oznacene existujuce konstrukcie,