Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

šotka - Schottkyho dioda
darliš - způsob zapojení výkonových trandů zesilovače
necky - výrobky a díly NEC (Nippon electric corporation)
dynamika - MM a MC přenoska pro gramofon
tunelka - dioda Esakiho (fyzik Sony, IBM)
kuršlus - zkrat
zlodějka - připoj el. spotřebiče do lampové objímky E27
izolirband - izolační páska
briketa - velký starý mobil
tableta - knoflíkový NiCd článek
buřt - velká baterie R20 1.5V
tatranka - odnímatelný přední panel autorádia
šeptáček - zesilovač malého výkonu
budka - ozvučnice reprosoustavy
kolotoč - gramofon
sufitka - typ žárovky
bufáč - záznějový oscilátor (BFO)
prznitel zvuku - dolby, loudness, ekvalizér

jo, mop Stadion S11 a S22 měl na řídítkách malou páčku chcípák ale vložil jsem 6V indukčku z Wartburga a vypínal motor elektricky

K elektro a bastlení taky patří mechanická konstrukce, namátkou příklad:

šraubncír - šroubovák
šupléra, šíbr - posuvné měřítko
bác-hamr - kladivo
kilner - důlčík
rajsnódl - rýsovací jehla
vingl - úhelník
durchšlok - průbojník
bastard - velký hrubý pilník
šajba - řemenice
lochovačka - děrovačka

atd, na další si vzpomenu až to zase budu držet v ruce.

Achab:
Slovo "šajba" mám spojené s děrovanou destičkou ve strojku na mletí masa.

To jsou asociace. Šajba mi připomněla slovenské "šabľa", ta zas slovenské "grc" a z toho se dostávám k elektro-slangu - grec.

Výraz pochází z německého "Scheibe" - kotouč, disk. Ve strojnictví se vždy rozumí řemenice. U mlýnků na maso se ten výraz asi přenesl protože součástka má podobný tvar.
Jinak "šajba" může znamenat třeba vyšší hodnost, terč, rána nebo gól ale to už je mimo techniku.

PICko - mikrokontrolér PIC
stabl - stabilizátor
neonka - doutnavka

Šájba je rusky puk - pak nastává otázka, odkud to slovo opravdu vlastně pochází. Na Němčoury je to moc měkký...

děkuji že reagujete, ano šajba je ocelová podložka
segerka - zajišťovací kroužek
sikovky - kombíkačky syst. Siko
vadaska - zkoušečka el.nápětí 220-380-500V
šuplík - optická mechanika počítače nebo přehrávače

Duršloch - děrovák
Duršlok - cedník (zdroj "http://www.video-recepty.com/gastroslovnik/durslok")

Setkal jsem se z pojmem "Čopr" psáno Chopper co by jako střídač.
"Fičko" co by proudový chránič zná snad každej.
Pucvol - Bavlna na čištění (vypadá to jako rozmotanej špagát zmuchlanej do jednoho celku)
proklemovat - dočasně propojit (jednotka dočasnosti - jeden furt)

konosuke píše:segerka - zajišťovací kroužek

ve vzorkovně se často používalo i "ségrovka"

Některé slangové výrazy původně převzaté u nás převážně z němčiny mohou mít v jiných oborech jiný význam (homonyma) nebo i více významů ve stejném oboru. Pak záleží na situaci a kontextu, ve kterém se výraz použije. I výslovnost výrazu s původně stejným základem může být místně odlišná.

kdysi tu byl vliv německého jazyka - hlavně za průmyslové revoluce před První světovou válkou, kdy jsme byly součástí Rakouska-Uherska, kdy většina zde působících vlivných průmyslníků byli snad Němci (jazykově). Tak z tehdejších dob bylo vše odvozený z Němčiny.Dneska se to převrací na Angličtinu. Takže vývoj pokračuje dál.
Já sám moc tento slang nepoužívám. Pokud to jde, snažím se používat běžný Český názvy, běžně používaný názvy, nebo jejich "zkráceniny".
Výrazy typu např "Mámoprkno" mi přijdou jen k "odlišení" jejich uživatelů. zrovna "mámoprkno" mi přijde na běžnou mluvu dost "kostrbatý" - "Základovka" je pohodlnější.
(ten SHIFT mě už..)

Mámoprkno neboli mámofošna je spíš recesistická reakce na některý "taky překlady" typu "mateřská deska" nebo "matiční deska", se kterýma jsem se za celou tu dobu co se v elektronice pohybuju, setkal. No a lidem to přijde natolik osvěžující v tom přílivu anglikanismů, že to berou.

K tomu slangu - neviděl jsem tady slovo RANŽÍR nebo RANŽÍROVAT - ranžír je v telefonní praxi červeno-bílej, červeno-zelenej nebo modro-bílej kroucenej pár "zvonkovýho" drátu = 0,5mm² Cu v PVC izolaci, používanej jako přípojkovej pár na poslední metry přípojek tam, kde to jde schovat do lišty nebo husího krku, případně na ústřednách pro přímý fyzický propojování linek "na ježky" (speciální otevřený svorkovnice, kde se propojuje jen omotáním oholenýho konce "ranžíru" na holý kontakty trčící z nosný izolantový desky) na stojanejch - to samotný drátování je právě "ranžírování ježků" ... Už jsem viděl prodávat i "ranžír-troják" červeno-modro-bílej nebo i červeno-modrej "dvoják", ale použitý na ústřednách nebo na přípojky jsem viděl jen ty kombinace červená-bílá, červená-zelená a modrá-bílá.

Artaban001 píše:Dneska se to převrací na Angličtinu. Takže vývoj pokračuje dál.

Angličtina je hlavně u elektroniky a IT. Od zámečníka asi nikdo neuslyší "Nařež thread" - zato "Nařež vint" je celkem běžné.
U kovo a podobných řemeslných oborů se hantýrka se základem v němčině ještě drží ale spíš pomalu upadá v zapomnění protože starší řemeslníci odchází. Mladší už ji nemají kde pochytit a stejně se na řemesla nikdo moc nehrne.

germanismů z dob II. světové války v mém kraji byla a je dodnes spousta:
šol - těžební lano
hauser - pneumatické sbíjecí kladivo
šlosar - zámečník
štajgr - důlní technik
helfr - pomocník
werk - závod
werkšuc - dozorce
štalwerk - ocelárna
giserna - slévárna
kvér - puška
šichta - směna
fajrant - konec směny