Co je to "pětka" - oddělené vlákno

[Kremik]

Nemohli jsme se domluvit oba, protože já si stovku představil jako 100/1000 a on zvyklý už na svůj žargon mi zas už nebyl schopen sdělit, kolik je stovka v normální míře. Jinak slovo setina mi nevadí. Ale nakonec jsme se přece jen domluvili.

[weed_smoker]

Bůro = 5,- nebo taky 5000,-
Pětka/deska/desina = 10,-
Dvacka/dvacák/dvaciáš = 20,-
Pajcka/pajda/pade = 50,-
Kilo(Dvou- a pěti- )= 100,-(200,500)
Pětibába = 500,-
Litr/tyčka/ticka = 1000,-
Dvojka/dvoulitr = 2000,-

[Otkundes]

Pětka, búra, litr, mega - je ještě dobré.
To já rostu, když čtu termíny:
metrická tuna (nějaké komodïty, třeba zlata), nebo:
bazický bod (výnos dluḧopisu se zvýšil o jeden bazický bod).
Kdyby to převedli alespoň na lokty, žejdlíky nebo pídě, abych si to přepočítal na jednotky v soustavě SI, nebo MKSA...

[Celeron]

Celkem se divím, že se tu někdo pohoršuje nad dkg. Když jsem v masně u Nováka, kde prodávaj krájenou uzeninu, tak každej objednává 10 deka, 20 deka a pod. Nikdy jsem neslyšel nikoho, kdo by chtěl 150 gramů šunky. A že jsou deka socialistickej vejmysl je taky blbost, třeba rusáci dostávali příděl 100 gramů vodky.
Jo a bílá klobása a točeňák se u nás prodává na metry.

[xsc]

Deka samozřejmě není soc výmysl ale pomocná předpona stejně jako deci nebo centi, v tomto případě odvozená z řečtiny. https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99edpona_soustavy_SI

[weed_smoker]

A co teprve novinářský jednotky
Váha: 1 O (Octavia)
Objem: 1 PB (plaveckej bazén)
Plocha: 10 FS (10 fotbal.stadionů)
Výška : 3 MvD (3 Mrakodrapy v Dubaji)
atd.

[forbidden]

Ještě jsi zapomněl na cenu udávanou ve Fábiích.

[ok1hga]

Kdyby to převedli alespoň na lokty, žejdlíky nebo pídě, abych si to přepočítal na jednotky v soustavě SI, nebo MKSA...

. . . staročeské jednotky

[EKKAR]

A co imperiální palce a jejich dělení na 2/2, 4/4, 8/8, 16/16 a 32/32, stopy, yardy, sáhy, kabely, furlongy a míle, ještě ke všemu odlišný pozemní a námořní, k tomu rychlost měřená v uzlech (knots) a objem v pintách, galonech a barelech, případně v zemědělství v bušlech ... A to nemluvím o vážení na libry, kameny a imperiální tuny, malý váhy na unce nebo dělení měnový jednotky libra na šilinky a pence v poměru 1:20:240 neboli 1 libra = 20 šilinků a 1 šilink = 12 pencí ...

[tomasjedno]

. . . staročeské jednotky

Názor, že kapka je 5 cm³, a že špetka je váhová míra (a k tomu 1,5 g) mi přijde absurdní.

[EKKAR]

To není názor, to byly v tu dobu běžně používaný jednotky třeba na trhu, Neměly třeba žádnou přesnou definici, jako "jedna desetimilióntina délky zemského kvadrantu", ale vyplynuly z běžnýho života. Převod na dnešní "moderní" jednotky pak je jen přibližnej, často vytvořenej jen podle jednoho jedinýáho historickýho pramenu, kterej danou jednotku přesnějším způsobem popisuje - i třeba tím, že ji definuje jako zlomek nějaký jednotky větší, o který se její definice historicky ví třeba podle dochovanýho etalonovýho měřidla. A vem si, kolik měst nejen na našem území má na některý historický stavbě dochovanej zazděnej etalon "lokte" - nejběžnějšího měřidla, kterýmu na svým správním území musela městská správa garantovat dodržování ...

[Hill]

...byla nahrazená tříkorunovou mincí raženou z mědiniklu. Bohužel kremnický mincovně se kovová tříkoruna povedla skoro přesně stejně velká, jako východoněmecká jednomarka, takže se to ve velkým šmelilo a vyváželo do DDR, kde se s tím krmily automaty...
...Ale ten bůr/búr alias bůro, jak ten se vzal pod pupencem - neví to někdo?

Východoněmecká jednomarka byla hnilíková, navíc v NDR tehdy moc automatů nebylo. S tříkorunami se jezdilo do Západního Německa, tedy NSR, jejich marka měla velikost i váhu naší tříkoruny. A, protože se tam moc nejezdilo, sice v automatu Němci sem tam nějakou tříkorunu našli, ale nestálo jim to za ty obstrukce s našimi úřady. To až v osmašedesátém, kdy se mohlo přes oponu bez několika dříve (a pak za ruské okupace znovu) nutných razítek i bez potupných celních prohlídek, se rozneslo, že neškodí s sebou mít dostatek tříkorun. Ale přišli na to i Němci, veksláci věděli, že při výměně za stovku tříkorun někde na parkovišti dostanou víc, než za troje Hradčany.
No a "búr" nebo "bůr" vznikl tak dávno, že už se asi nezjistí, kdo a kdy to poprvé použil. Jazykozpytci se vesměs přiklánějí k tomu, že to vzniklo z německého "in Bar" (hotově) nebo "Bargeld" (hotovost), případně z bavorského dialektu, v němž to znělo jako "Bor" (prachy na dřevo, tedy taky hotově). Pak se to přeneslo i na další obory, třeba roky basy a podobně. A, protože u nás byly oblasti v různém poměru českoněmecky smíšené, vypadá to i docela reálně.
Nicméně netrvají na tom, stále se čeká na jednoznačné a nezpochybnitelné vysvětlení. Třeba se budeme divit, jestli se ho dočkáme.

[ZVUK2000]

Nebo jednotka "hrníček". Taková hrníčková kuchařka neví co je to objem nebo hmotnost

[EKKAR]

Jenomže už pracuje s poměrně jednoznačně určeným "rozměrem" takový jednotky = s u nás obvyklým "snídaňovým" čtvrtlitrovým hrnkem. A i když si příště vezmeš jinej puclák, budeš mít všecky poměry zachovaný, protože to zas budeš měřit jednou odměrkou a recepty jsou k tomu uzpůsobený tím, že autor(ka) takový kuchařky všecko přepočítal(a) z váhovejch na objemový jednotky. Viděl jsem takovou kuchařku od český autorky v jazykový mutaci pro cizí národy - a v první kapitole byla sáhodlouze vysvětlovaná velikost potřebnýho hrnku s odůvodněním, že to je velikost obvyklá v český kuchyni. Takže jo, pokud se objasní skutečná velikost takový jednotky předem nebo se jinak zajistí kompatibilita s jinýma jednotkama a není potřeba laboratorní přesnost, proč by ne? Zedníci taky odměřujou písek a cement do míchačky počtem lopat nebo fanek - a ty taky nemají na různejch stavbách cejchovanou velikost ...

[konosuke]

Už brzo, už brzo! bude metal a paper geld přežitkem...hypermarket
24/h v provozu, po-ne otevřen, kasy bez živáčka, baby na pracáku,
kamery a karta do dvou let nebo dřív. Jenom...kdo na to bude mít?!
ale, nezoufejte, český Pepa Švejk si poradí jako vždy.