Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

No a ještě druhá strana, čím to napájíš?, tam taky může být problém.

//tady se podívej jak moc je důležitá vazba mezi primárem a sekundárem. Pravým tlačítkem klikni na trafo a v položce edit změň koeficient vazby z 0.999 na nějako nižší hodnotu a uvidíš co to udělá s přenosem

http://www.falstad.com/circuit/circuitjs.html?cct=$+1+3.0000000000000004e-8+10.20027730826997+50+5+42%0AT+240+192+368+272+0+0.005+6.6+0.5219424237611725+0.09890099999999982+0.999%0Av+240+192+240+272+0+2+10000+15+0+0+0.5%0Ar+368+192+368+272+0+1000%0Ao+2+64+0+4099+160+0.1+0+2+2+3%0A

Udělám si studijní víkend...

Potřebuju, aby to bylo co nejmenší... proto jsem už dřív vyloučil větší toroidy s menším mí...
V úvahu připadá jen namotání na nějaký třeba válcový ferit nebo tak...

No tak jedině cestou více závitů, pokud píšeš že to pojede téměř naprázdno, tak to snad nebude na závadu. Ten miniring, je slušná pomůcka, bohužel u feritů nepočítá sycení pod 100 kHz, ale na to už znáš vzorec, tak snad nebude problém, hlavně se u ferritu drž kolem 0,1 Tesla (1000 Gauss)

Tak jsem něco nastudoval,
vzorec N = U ÷ 4 ÷ S ÷ f ÷ B mi fakt MOC pomohl!!

Prakticky je hodnota sekundáru (vinutí s větším napětím) cca o 20V nižší...ale to mě netrápí.

Edit:
Jak se změní parametry při změně jádra??
(Stejná velikost, jiný materiál)


Je to jen tak, že si při jiném materiálu můžu dovolit jiné sycení? a poměr U1/U2 zůstává stejný?
..Z obrázku bych vzal sycení 500 Gaus (počítám, že 100 jsi dal i s rezervou)

...pak mi přijde zcestné řešit, jestli použít FT50-77 nebo FT50-43... (FT50-77 je lepší, má vhodnější parametry)

Ještě jedno srovnání,
Myslím si správně, že je možné nahradit:

FT50-77 (0,1T, 40kHz, 0,0001m2)
Primár 7,5z /12V
Sedundár 78z/124,8V

Náhrada T50-26 (0,08T, 40kHz, 0,0001m2)
Primár 7z /9V
Sedundár 110z/140V
(U T50-26 by šlo použít i o řád vyšší sycení, ale s jedním závitem by první vinutí nebyla žádná sláva)

Asi to myslíš správně, až na těch 7,5 závitu. Půl závitu na toroid těžko navineš.

Půl závitu je detail. přesnost neni až tak důležitá.

Pokud si to myslím správně, tak teď potřebuju vyřešit minimální sycení
(když je malé sycení, nastávají velké ztráty??)

Spíš naopak. Ztráty v jádru rostou s větší hodnotou sycení a s frekvencí jeho změn. Můžeš jít na malé sycení, pokud se ti vejdou závity do jádra. Může se tím zúžit přenášené pásmo.

Nějaká minimální hodnota sycení ale musí existovat ne?
(+bude frekvenčně závislá)

Žádná minimální hodnota sycení není. Někde se tu o tom psalo.

ještě další připomínka

Využívám pulzy o délce 1/40 000 s, frekvence cca 20Hz,

S jádrem FT50-77 mám pořád stejný hezký pulzy,

s jádrem T50-26 je to podivný.... PROČ???

Porovnej si parametry jader.

Protože s 26-kou to nemá dostatečnou indukčnost

//to jen věštím, protože z těch oscilogramů nelze vyčíst vůbec nic

To nemá... 26ka má minimální indukčnost...

ale indukčnost není ve vzorci...a právě nevím, kam a jak si to zařadit...

Ve vzorci pro sycení samozřejmě není, ale potřebuju vědět jak to napájíš a co z toho bereš, odborníci by mluvili o termitech jako blokovací či propustný měnič, či o jiných dalších zvěrstvech, Takže namaluj celý schema toho zdroje, a pak se můžem bavit dál, protože od toho se to celý odvíjí, možná jsi to už zveřejnil, ale tady na tom dřevěným foru se to se svými chabými detektivními schopnostmi nedovím.