Síťový vypínač - jedno- nebo dvoupólový ?
Moderátor: Moderátoři
-
elektrosvit
- Příspěvky: 2517
- Registrován: 27 čer 2016, 00:00
Je možné, že byl jenom dvojvodičový a třetí svorka neosazená. Případně tam mohl být PE pro odrušení, už si to nepamatuju. Jednu dobu byly v prodeji stmívače z dovozu, snad z Polska, ty byly pouze dvojvodičové.
V místních panelákách byly bakelitové přístrojové krabice do omítky s hloubkou kolem 10mm. Stmívač šel namontovat jedině s podložením aspoň dvou distančních rámečků. Lisované závity v bakelitu nesnesly větší utažení, takže by to byla poněkud nevzhledná rozviklanina.
V místních panelákách byly bakelitové přístrojové krabice do omítky s hloubkou kolem 10mm. Stmívač šel namontovat jedině s podložením aspoň dvou distančních rámečků. Lisované závity v bakelitu nesnesly větší utažení, takže by to byla poněkud nevzhledná rozviklanina.
Stmívač 3294 měl výhodně osazený přepínač č. 6 a to byla ta jeho vyvedená třetí svorka. Jinak se zapojoval pouze dvouvodičově, nepotřeboval nulu. Ta šestka tam byla celkem užitečná.
Neviděl jsem ale jiné provedení, než to hodně hluboké /hlavně kvůli tlumivce/, které vešlo jen do KU68 a s velkým knoflíkovým potenciometrem TP320 s jemným zoubkováním.
Amatérské konstrukce, vtěsnané do a okolo spínače 3553, s malým "B4" poťákem TP210 ale vešly i bez distančního rámečku do KP68.
Tak jsem to měl nějakou /dlouhou/ dobu já v pokoji, taky se mi zdálo tuším 360,-Kčs hodně za věc, co si umím udělat možná líp.
Ten jablonecký bohužel nešel stáhnout pod určitou, celkem dost vysokou úroveň proudu do žárovek, takže i v úplně staženém režimu žárovky hodně viditelně žhavily a hlavně - interní tlumivka hrozně vrčela.
Mně se povedlo vtěsnat do jedničky 3553 kromě KT207 a KR205 ten malý TP210, dva RC články i polský minitrimr, takže to s odřenýma ušima vešlo do KP68 a rozsah regulace to mělo lepší, než ten jablonecký.
A díky absenci odrušení, co už tam nevešlo, taky tak otřesně nevrčel
Místo pojistky, co už tam taky nevešla, byl po odchodu prvního triaku vestavěn do svítidla odpor myslím 22R/6W. Při odchodu některé žárovky spolehlivě zabránil odchodu triaku.
V jabloneckých sice pojistka byla, ale při oblouku v žárovce to triak oddělalo stejně. Kupu těch jablonců jsem opravoval, dávali do toho KT205/400.
Neviděl jsem ale jiné provedení, než to hodně hluboké /hlavně kvůli tlumivce/, které vešlo jen do KU68 a s velkým knoflíkovým potenciometrem TP320 s jemným zoubkováním.
Amatérské konstrukce, vtěsnané do a okolo spínače 3553, s malým "B4" poťákem TP210 ale vešly i bez distančního rámečku do KP68.
Tak jsem to měl nějakou /dlouhou/ dobu já v pokoji, taky se mi zdálo tuším 360,-Kčs hodně za věc, co si umím udělat možná líp.
Ten jablonecký bohužel nešel stáhnout pod určitou, celkem dost vysokou úroveň proudu do žárovek, takže i v úplně staženém režimu žárovky hodně viditelně žhavily a hlavně - interní tlumivka hrozně vrčela.
Mně se povedlo vtěsnat do jedničky 3553 kromě KT207 a KR205 ten malý TP210, dva RC články i polský minitrimr, takže to s odřenýma ušima vešlo do KP68 a rozsah regulace to mělo lepší, než ten jablonecký.
A díky absenci odrušení, co už tam nevešlo, taky tak otřesně nevrčel
Místo pojistky, co už tam taky nevešla, byl po odchodu prvního triaku vestavěn do svítidla odpor myslím 22R/6W. Při odchodu některé žárovky spolehlivě zabránil odchodu triaku.
V jabloneckých sice pojistka byla, ale při oblouku v žárovce to triak oddělalo stejně. Kupu těch jablonců jsem opravoval, dávali do toho KT205/400.
V panelákách namontovat cokoli "nestandardního" byl obecně problém, jak píše Achab. Lištové krabičky LK80 akorát tak na ty nízké spínače, často bývaly spínače světel i ty úzké, ve futrech a pravidelně jen jeden okruh, další drát ke svítidlu v podstatě ani natáhnout nešel.
Ona sice v tom stropním panelu nějaká trubka pro dráty byla, ale nikdy jsem nepřišel na to, kde to vlastně končí. Po vstrčení péra ze strany svítidla se to po pár málo metrech kouslo a nešlo dál, asi zapráskané betonem, nebo nějak natvrdo. A ke spínači ve futru šly dráty úplně jiného druhu, než vycházely u svítidla.
Bydlel jsem v paneláku, dostavěném 1988 a tam to bohužel tak bylo. Část zásuvkové instalace /v obýváku, ložnici, kuchyni krom linky i v děcáku/ byla tahaná plochou měděnou licnou CYR, která se údajně měla na panel lepit nějakým hňupolepem. Končilo to v lištových dvojkrabičkách s věnečkem u těsně u země. Od jističů k první zásuvce na smyčce to šlo hlínou AY2,5, ale mezi zásuvkami byla ta 1,5mm2 licna CYR, jestli si ten název dobře pamatuju.
Nikdy jsem ten panelákový systém nepochopil, kudy to je vedeno a kde se to potkává.
Ona sice v tom stropním panelu nějaká trubka pro dráty byla, ale nikdy jsem nepřišel na to, kde to vlastně končí. Po vstrčení péra ze strany svítidla se to po pár málo metrech kouslo a nešlo dál, asi zapráskané betonem, nebo nějak natvrdo. A ke spínači ve futru šly dráty úplně jiného druhu, než vycházely u svítidla.
Bydlel jsem v paneláku, dostavěném 1988 a tam to bohužel tak bylo. Část zásuvkové instalace /v obýváku, ložnici, kuchyni krom linky i v děcáku/ byla tahaná plochou měděnou licnou CYR, která se údajně měla na panel lepit nějakým hňupolepem. Končilo to v lištových dvojkrabičkách s věnečkem u těsně u země. Od jističů k první zásuvce na smyčce to šlo hlínou AY2,5, ale mezi zásuvkami byla ta 1,5mm2 licna CYR, jestli si ten název dobře pamatuju.
Nikdy jsem ten panelákový systém nepochopil, kudy to je vedeno a kde se to potkává.
Ani moc ne. Kamarád vrtal nějakou díru do podlahy a sousedovi pod ním přestalo svítit světlo.
Dráty by správně něměly být jen tak pohozené, v panelu jsou prý předpřipravené drážky, ale to mohlo být jednak pracnější a taky se tolik materiálu neušetřilo na fušky, než když se to vzalo napřímo.
http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,1399.0.html
A dělá se to furt. Mám tu plánek elektroinstalace od domu asi z roku 2007 a tam je ve výkresu napsáno u vedení k lustru: "vedeno podlahou bytu o patro výš"
Dráty by správně něměly být jen tak pohozené, v panelu jsou prý předpřipravené drážky, ale to mohlo být jednak pracnější a taky se tolik materiálu neušetřilo na fušky, než když se to vzalo napřímo.
http://diskuse.elektrika.cz/index.php/topic,1399.0.html
A dělá se to furt. Mám tu plánek elektroinstalace od domu asi z roku 2007 a tam je ve výkresu napsáno u vedení k lustru: "vedeno podlahou bytu o patro výš"
To bylo podle typu panelů, v některých byl prefabrikovaný celý rozvod. Trubky končily na kraji panelu stočenou rezervou v "kapse," kde se propojily spojkami na další, nebo se vtáhl kabel a spoj zahodil maltou. Podobně trubky vypínačů byly protaženy od podlahy ke stropu. K zárubňovým spínačům se měla dávat trubka, ale většinou kabel zazdili přímo. Pro smyčkované zásuvky byla horizontální trubka a v typově daných odstupech zalité krabice, které se podle potřeby osadily. Spoje mezi panely byly opět v kapsách, měly se osadit spojkami. Ale často se zaházely přímo vodiče nebo kabel, stejně jako neosazené zásuvky, takže nešly vytáhnout.sinclair píše:...v tom stropním panelu nějaká trubka pro dráty byla, ale nikdy jsem nepřišel na to, kde to vlastně končí.
Ve stropech mohly být trubky, kabely v dutinách panelu, vodiče CYM, CYR lepené Elmafixem na povrch, nebo AYKYL zalité v podlaze horního bytu, jak píše PavelFF. Pokládání vedení na podlahu byl běžný postup, před zabetonováním se měly dočasně chránit cementovou maltou. Bylo to jednodušší a levnější než prefabrikace trubek, nebo drážek pro vedení. Technologie se postupem času měnily a v různých projektech i kombinovaly.
Každopádně to ale bylo buď z panelárny, anebo lajdáckou montáží na stavbách zprasené tak, že nic nešlo vyměnit či doplnit. Nedejbože, když někdo vrtacím kladivem něco trefil.
Jediný, co šlo vyměnit a co jsem taky hned udělal, byla instalace v trubkách v jádru. Sice to bylo jen na pár let, pak jsme nechali koupelnu a WC vyzdít, ale mě ten hliník v tom vlhku koupelny a 2,5kW pračka prostě sraly.
Když už se mi podařilo šikovně nakonzervovat zásuvku pro pračku i vidlici, aby ve vlhku neoxidovaly a nehořely, tak se pro změnu začalo hulit z lajdácky dotáhlé spojovací Acidurky na stropě jádra, kde byla instalace jádra napojovaná na přívod od jističů.
Vždycky to bylo nejvíc vyhořelý a zdevastovaný v bytech, kde byly třeba dvě malé děti a třeba pračka jela imrvére.
V kombinaci s ostatními spotřebiči pak i ten 25A jednofáz IJV na chodbě klekal, nebo byl za rok vyhřátý.
Lidi, co měli o těch původních instalacích povědomí, tak to nechávali před nastěhováním komplet překopat /pokud teda měli zatím kde bydlet/ do mědi a na tři fáze i přesto, že tam byl plyn.
Vzalo se to pak jedním vrzem i s opravami křivých omítek, někdy i rovnou demolicí a vyzděním jádra. Ti, co se dneska stěhujou do paneláků to dělají skoro všichni.
Možná tím víc, protože ta původní hlina i přístroje to mají už za sebou.
Na lince v kuchyni je vlastně jen jedna zásuvka, co je přivedená do jádra 2,5 hlinou a jištěná původně 10A jističem, takže rychlovarka a něco dalšího k tomu je vyloučený. Já to měl sice zčásti vyměněný a dobře podotahovaný, takže jsem mohl dát jistič 16A a nic nám v kuchyni nepadalo, ale to každý neměl šanci udělat.
Ta hlina od jističů k jádru, ani k zásuvkám vyměnit nešla - ten stropní kanál či co, ve kterém ty samostatné AY dráty vedly, byl asi zalitý betonem, nešlo s tím hnout.
Jediný, co šlo vyměnit a co jsem taky hned udělal, byla instalace v trubkách v jádru. Sice to bylo jen na pár let, pak jsme nechali koupelnu a WC vyzdít, ale mě ten hliník v tom vlhku koupelny a 2,5kW pračka prostě sraly.
Když už se mi podařilo šikovně nakonzervovat zásuvku pro pračku i vidlici, aby ve vlhku neoxidovaly a nehořely, tak se pro změnu začalo hulit z lajdácky dotáhlé spojovací Acidurky na stropě jádra, kde byla instalace jádra napojovaná na přívod od jističů.
Vždycky to bylo nejvíc vyhořelý a zdevastovaný v bytech, kde byly třeba dvě malé děti a třeba pračka jela imrvére.
V kombinaci s ostatními spotřebiči pak i ten 25A jednofáz IJV na chodbě klekal, nebo byl za rok vyhřátý.
Lidi, co měli o těch původních instalacích povědomí, tak to nechávali před nastěhováním komplet překopat /pokud teda měli zatím kde bydlet/ do mědi a na tři fáze i přesto, že tam byl plyn.
Vzalo se to pak jedním vrzem i s opravami křivých omítek, někdy i rovnou demolicí a vyzděním jádra. Ti, co se dneska stěhujou do paneláků to dělají skoro všichni.
Možná tím víc, protože ta původní hlina i přístroje to mají už za sebou.
Na lince v kuchyni je vlastně jen jedna zásuvka, co je přivedená do jádra 2,5 hlinou a jištěná původně 10A jističem, takže rychlovarka a něco dalšího k tomu je vyloučený. Já to měl sice zčásti vyměněný a dobře podotahovaný, takže jsem mohl dát jistič 16A a nic nám v kuchyni nepadalo, ale to každý neměl šanci udělat.
Ta hlina od jističů k jádru, ani k zásuvkám vyměnit nešla - ten stropní kanál či co, ve kterém ty samostatné AY dráty vedly, byl asi zalitý betonem, nešlo s tím hnout.
Kapsy a krabice kolikrát zapráskali už v panelárně, někdy beton zatekl i do trubek. Třeba vězni v Kuřimi to někdy dělali i schválně. Beton se na stavbě musel odsekat, trubky se ulomily a nešly správně napojit, takže vodiče většinou skončily v maltě. Kabely ve stropních dutinách byly volně jenom ke zdi, dál už v omítce.
Zásuvka na lince patřila k obvodu jádra, tyto se lišily elektrickým vybavením podle typu.
Zásuvka na lince patřila k obvodu jádra, tyto se lišily elektrickým vybavením podle typu.
Vrátím se k výše probíranému regulátoru osvětlení. Původní MOC byla 270,- Kčs. Funguje mi denně již přes třicet let. Krom občasné výměny pojistky 2A, měl však i své mouchy:
Časem v něm začal selhávat triak. Po nějaké době provozu se začal trvale otevírat v jednom směru, rozsah regulace se podstatně snížil a žárovky mi blikaly. Nepomáhala výměna triaku, jejho osazení na samostatný chladič, ani záměna diaku KR205 za DB3. Až po náhodném přečtení informace na EB o svodech v triacích od Tesly, a po následné výměně za BT137-600, začal být klid.
Přidávám schéma, jak jsem ho při opravě obkreslil. Pro zájemce mohu oskenovat i dobový návod k instalaci a obsluze.
Časem v něm začal selhávat triak. Po nějaké době provozu se začal trvale otevírat v jednom směru, rozsah regulace se podstatně snížil a žárovky mi blikaly. Nepomáhala výměna triaku, jejho osazení na samostatný chladič, ani záměna diaku KR205 za DB3. Až po náhodném přečtení informace na EB o svodech v triacích od Tesly, a po následné výměně za BT137-600, začal být klid.
Přidávám schéma, jak jsem ho při opravě obkreslil. Pro zájemce mohu oskenovat i dobový návod k instalaci a obsluze.
- Přílohy
-
TriRegulOsv1.jpg- (73.46 KiB) Staženo 144 x