Stránka 3 z 3

Napsal: 21 led 2018, 17:07
od microlan
Jen se vrátím k tomu vakuu, nevidím nikde getr

Napsal: 21 led 2018, 17:38
od petrkov
Když se nad tím zamyslím a naměřím tam napětí mezi A/K i mezi tím válcem, tak podle mě elektrony emituje.
Kdoví, jestli ten teslův transformátor je opravdu vhodný, když vytváří celé spektrum kmitočtů.
A CRT zdroj dává zase malé napětí.

Klasický getr opravdu není vidět, je to podle mě ale kroužek, který se tam nachází. Podle mě jen doba pokročila a vypadá to jinak.

Napsal: 21 led 2018, 17:50
od gotlib
SZ

Napsal: 21 led 2018, 17:55
od sinclair
Moment - pokud mě paměť neklame, tak Teslovy špulky generují vf napětí - je tak?
Co když ta elektronka prostě vf napětí už neumí usměrnit?
Je to něco, jako by jsi chtěl třeba EZ80 použít ve funkci vf detektoru - asi by to nešlo. Pro vf účely přece byly a jsou úplně jiný a jinak konstruovaný elektronky. Nebo tahle elektronka má v popisu práce usměrňovat vysoký vf napětí?

Proč jsi nezkusil usměrnit těch hloupých 50Hz - třeba pár málo kV z neonovýho trafa, nebo co já vím z čeho :D?

Napsal: 21 led 2018, 18:52
od petrkov
Ano, generuje to velmi zajímavé vf.

Mám tady rychlé polovodičové diody, co by to "nějak" měly usměrnit. No ale je z toho opravdu hezká rušička.
Žhavení jsem nastavil již na provozní max. no a zdá se, že to nic nepomohlo.
Vypadá to, že VF to nezvládne ani před-usměrněné.

Takže je tady možnost, že to VN se na to ani trochu nehodí. Ale že by to nedělalo vůbec nic?

sinclair - zkoušel jsem trafo z CRT TV, který má zabudovaný kondík i diodu. Nedělá to nic.

Napsal: 21 led 2018, 19:33
od Lukas-Peca
Mezi katodou a válcem nemůžeš naměřit střídavé napětí, to je chyba měření. Emisi bych u takové elektronky tímto způsobem nezkoumal. Zapoj mezi katodu a válec stejnosměrný zdroj několik set V, nejlépe regulovaný, přes ochranný odpor a mikroampérmetr. Po nažhavení tam musí protékat proud.

Teslův transformátor moc vhodný nebude, je měkký. Na trafo z televize by to mělo jet. Wehneltův válec ale musí mít určený stejnosměrný potenciál, nemůže být ke katodě připojený jen přes kondík. Spojil bych ho s katodou a pak teprve zkusil připojit regulovatelné VN.

Napsal: 21 led 2018, 20:04
od petrkov
Na žhavení jsem měl střídavé napětí. Pak jsem opakovaně naměřil mezi A/K také střídavé a navíc znásobené. To stejné se dělo, když jsem přivedl na žhavení stejnosměrné napětí.
Možná chyba měření, ale tak to měřák ukazoval opakovaně.

Jinak ten "kondenzátor" mezi wehneltovým válcem je ve skutečnosti 1K termistor (moje blbost - měl jsem se na něj podívat). Právě na to přišel kolega.

Napsal: 21 led 2018, 22:16
od Ivan_Ryger
S tým meraním emisie ste mali niečo divné. Mňa to ešte nezradilo. ledaby ste nemerali medzi žeravením a valcom alebo ste tam mali zvod. v žiadnom prípade by tam nemalo byť AC napätie, DC voltmeter by mal ukazovať aj pri AC žeravení.

Ako ostatní odporúčali, medzi žeravenie a Wehneltov valec pripojiť zdroj napätia a merať ním prúd, tam by to malo ukazovať nezanedbateľný prúd (stovky uA až jednotky mA) pri stovkách voltov. Ináč, Thóriované katódy sú obzvlášť citlivé na kvalitu vákua a pracovné podmienky. Kolega si do CERNu priniesol fľašku, ktorá 20 rokov stála zabalená v škatuľke na polici a pri prvom zapojení zistil, že ju môže vyhodiť.

Napsal: 23 led 2018, 11:43
od petrkov
Takže po bádání jsem dospěl k závěru, že ta elektronka bude asi v pořádku. Ale to VN napětí, čím to napájím je špatné.
Z CRT TV zdroje to nefunguje zřejmě proto, že tam napětí příliš klesá a teslův transformátor je také příliš měkký zdroj - cívka se rozladí a pak nedodá skoro nic.
Kdybych tam udělal oblouk, mohlo by to fungovat?

Prozatím se mi to nepovedlo ani tak..
Když nažhavím ale jen trochu, mělo by to mít nízký odběr a fungovat i s tím CRT.

UPDATE: Nefunguje to ať delám co dělám..
Zkoušel jsem vzít náhodnou jinou elektronku, nějakou diodu na 230V, připojím na ní jen A/K a ono to jede i když sem tam probíjí..

Napsal: 26 led 2018, 21:10
od petrkov
Takže problém bude v tom, že ani jeden ze zdrojů nebude adekvátní pro danou elektronku.
CRT zdroj potřebuje násobič a větší proud, teslův transformátor doladit pro danou zátěž, jinak tam poteče jen pár KV.

Napsal: 26 led 2018, 22:19
od Nakadah
ZVS driver + IHVT trafo a na něm 5+5 závitů. S RTG mi to doma funguje.

A mimochodem RTG trubice pracuje i ve střídavém režimu. Staré RTG hlavice byly tvořeny plechovou bednou, uvnitř náplň oleje, RTG VN trafo a RTG trubice. Z trafa jde odbočka pro žhavení + studený konec VN .. k tomu z něj na druhé straně leze VN výstup. RTG funguje jako dioda, "bliká" v rytmu síťových 50Hz. Tuhle demontovanou sestavu mám doma, ale zkoušet to na trafu 60kV/6mA nebudu. Kdybych chtěl něco rentgenovat, skočím si k bráchovi na kliniku na trošku lepší mašinku.

Trubice mám vyzkoušené na zdroji s IHVT trafem 20kV a dělá to to, co to dělat má. Zdroje mám vlastně dva, jeden se ZVS driverem cca 35kHz, druhý je s 555kou napájení trafa do původního primáru na cca 12kHz.

Ostatně nevím co vlastně přesně sleduješ. Pokud chceš elektronku jako VN diodu tak do 20kV vyhoví DY87. Na větší napětí sehnat nějaký kenotron. Jinak v Hadexu sem nedávno koupil 100kV VN diody (http://hadex.cz/_17vndiody-diody-tyrist ... y-a-bloky/).

PS. oblouk, je v podstatě zkrat. Nebude to fungovat.

Napsal: 27 led 2018, 12:00
od petrkov
Už jsem objednal sestavu, která by měla dávat teoreticky až 100kV DC @ 8mA. Tak uvidíme, co z toho bude. To už by mohlo něco dělat.

Primární účel je ionizace plynu fotony.

Napsal: 26 bře 2018, 10:56
od petrkov
Tak potvrzuji, že s novým zdrojem (1kW ZVS + trafo + kaskádový násobič) již vše konečně funguje.

Když místo daného zdroje dám 100kV VN zdroj, který generuje VF, tak se neděje vůbec nic.