Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ještě citace z onoho článku.
"Poslední hodnotou, důležitou pro náš účel, je saturační napětí mezi bází a emitorem (Base-Emitter Saturation Voltage), označované VBEsat, tedy napětí mezi bází a emitorem při plně otevřeném tranzistoru."

Jasně, už vím jaká je jeho obvyklá hodnota, ale když se podívám do datasheeldu BD433, 435, 437 tak tam zrovna tuhle hodnotu nenacházím.

A další věc, že u některých tranzistorů mi vyšla podezřele nízká hodnota Vce(sat) [V].

Např. hledám Vce(sat) pro proud 120mA:
MJE 340 vyšlo mi 0,13V
MJE 340-G vyšlo mi 0,36V
BD 135G, 737G, 139G mi vyšlo 0,025V
BD433, 435,437 mi vyšlo 0,06V

BD435G, 437G a 439G, 441G vyšli 0.25V.

A pro proud 240mA hodnoty:
MJE 340 mám 0,4 až 0,5V
MJE 340-G mám 0,821V

BD 135G, 737G, 139G mám 0,05V
jen u BD433, 435,437mám 0,075V
[/b]

https://www.mouser.com/catalog/specshee ... d437-d.pdf
A co je na obrázku 1 a 3 ?

Řekl bych, že bude tranzistorem jako reálnou součástkou velmi zklamán...

Trefa.

danhard píše:https://www.mouser.com/catalog/specsheets/on%20semiconductor_bd437-d.pdf
A co je na obrázku 1 a 3 ?

Na tuto charakteristiku toho G-čka jsem se už díval. To je teda divné, že mi vyšly odlišné hodnoty Vce(sat) u pdf od Chairchild semiconductor.
BD433, 435,437 .. 0,075
Z mouseeru BD435G, 437G .. 0,25

Tzn. že u BD433, 435,437 mám nějaké nesmyslné hodnoty, a mám tam dopsat to samé co je u BD435G, 437G? Je to identické, jestli to správně chápu.

I tady musíš počítat s jistým rozptylem hodnot. Nebo blbě měříš.

A také už jsem ti psal, že zapojení se volí buď takové, aby v něm případný rozptyl parametrů tranzistoru neměl škodlivý vliv na vlastnosti celého zapojení (asi jsem to napsal trochu jinými slovy, ale v podstatě šlo právě o toto), nebo musíš měřit a tranzistory vybírat z větší hromádky stejných tak, aby jejich parametry byly v toleranci, kterou při návrhu zapojení sám určíš, že to bude za všech předpokládatelných provozních podmínek chodit dobře.
Ovšem před osazováním je doporučení hodné přeměřit všechny součástky. Ušetří to pak spoustu času při hledání, proč to nefunguje.

To ale teoreticky nevyřešíme, něco s tím zkus postavit, při tom se naučíš nejvíc. Většina z nás dobře polovinu toho, co o tranzistorech víme, získala až ex post, když jsme opakovaně jeli někam do elektry koupit další, protože ty teoreticky vhodné nám v teoreticky správně navrženém zapojení prakticky zčoudly. Většinou proto, že jsme se zaměřili na jediný parametr, který nám připadal důležitý, aniž bychom pohlíželi na tranzistor komplexně a v souvislostech s okolním zapojením.
Tehdy bylo takové školné nepříjemně vysoké.
Doporučuji například knížku Kurs polovodičové techniky; Ing. Jindřich Čermík; SNTL 1976 nebo novější vydání. Omrkni antikvariáty, případně může být někde ke stažení.

Možná stačí napsat do google termín "záporná zpětná vazba", "výpočet jednostupňový tranzistorový zesilovač", "proudový zdroj tranzistory" atd., a následně dát vyhledat obrázky.

Objeví se možná netušený obzor pro další zkoumání...

P.S. Je to psáno přímo v googlovštině...

A ještě dotaz na BD679 proč mi vyšel příliš vysoký Rb=20K, dotaz řadím sem: http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... 533#949533

Protože to tak blbě nikdo nedělá.
Volí se takové zapojení, kde na betě nezáleží, resp. stačí když je nějaká.

Tak nejjistější cesta bude koupit několik rezistorů od 20K dolů a vyzkoušet, kdy se to otevře. Nebo potenciometr.

Problém bude v tom, že báze je tu řízená napětím, proud se nastaví sám působením záporné zpětné vazby tak, aby rozdíl napětí báze a napětí na ventilátoru byl okolo katalogového Ube. Tady nejde o spínací režim, ale lineární. Radši kup ten potenciometr a připoj bázi na napěťový dělič, jako to má p. Belza. A nezkoušej to bez zátěže v emitoru.

montana píše:...koupit několik rezistorů od 20K dolů a vyzkoušet...

Nebo pár pytlíků tranzistorů z velkoobchodu a vybrat...

Jo, a musíš to provozovat při konstantní teplotě, takže koupit i nějakej KOMEXTHERM. Protože jsi si asi v grafu nevšiml parametru Tc či Tj = 25°C.

montana píše:Jak přečíst toto?

V grafe je hFE uvedené normalizovane
...v tomto prípade normalizácia je to uvedená v % (od 0% do 240%). 100% je zvolený bod Ic=1A pre BD439 pre nejakú najčastejšiu hodnotu (s najväčším výskytom)
Vyššie si uvádzal graf, kde normalizácia bola uvedená v pomerových číslach od 0 po cca 4. Bod s hodnotou "1" bol zvolený pre najčastejšiu (alebo typicku) hodnotu hFE pri prúde 1A.

Všetky ostatné hodnoty grafu so vztiahnuté ku konkrétnej hodnote hFE v niektorom bode ku hFE(typ) v bode 1A vyjadrené v%, alebopomerových číslách.

Takže, ak máš tranzistor ktorý má v bode Ic=1A hFE=200 pri Ic=150mA bude mať hFE 1,8 krát viac/ 180% (t.j hFE bude=1,8x200=360)

K té normalizaci... Dík

Můj multimetr RTO 1035N umí nejspíš měřit jen nízkovýkonové tranzistory s pouzdrem určitého typu. Navíc používá 2V a 10 microamper.

Mě by se nejvíce hodily nějaké patice do kterých bych ty rezistory nebo trimry mohl zapojit, snadno vyměnit apod. Protože pokud budu chtít měřit proud musel bych udělat plošný spoj k tomu určený abych dal multimetr mezi rezistor a spoj.

Tak já to udělám tak že koupím několik těhle cermetových trimerů v rozsahu 2 až 20k:
https://www.gme.cz/43-p-20k

Dám je před bázi, před emitor a mezi bázi a zem. Akorád blbé že mám jen jeden měřák, respektive si ještě mohu jeden půjčit, víc jich nemám abych sledoval do dělá proud během změn trimrů.

Ještě sháním nějaké kontakty, které bych mohl připojit k drátům z multimetru, protože tam nemám kontakty (kovové tyčinky na měření).

Ještě dotaz na chladič, dá se použít toto?
https://www.gme.cz/do3
pro pouzdro TO126 - o chladičích nic nevím. A jak ho připevnit? šroubem?