Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

to: sis2 Díky za reakci. Zdroj funguje ! Po opravě (výměně všech el.kondíků)jako zamlada. Byl tam ještě vyhulenej odpor,který jsem vyměnil za nový. Po vypájení původního jsem zjistil,že je ok,jen byla opálená barva.Momentálně nevzpomenu který už to byl.Mám to odložené.Reagoval jsem do vlákna pro posouzení zapojení. Když by se povedla tvoje úprava,bylo by vyřešeno. Ty pomocné vývody trafa jsou skutečně slabší,hlavní vinutí je dvojkou CU drátem a ty odpory v emitorech skutečně nejsou.Musely by být zamaskované v textilních "bužírkách" co k těm emitorům vedou. Taky jsem na to zíral. Všude se používají,ale zde nejsou. Jestli nějaká úspora ? Inovace to nebude,jde o starší zařízení kde se ještě nešetřilo. U toho zapojení co jsem dával jako první ( 723/40A ) bylo v dodatku uvedeno zapojení kaskády 2N3055-tek taky bez odporů. Divné,že?Obrázek dodám níže. Ale zřejmě (?) to je nějaká "umělá" zátěž pro odzkoušení zdroje? Nenapadá mě jak by to bylo spojené. Jak odzkouším uvedenou radu,dám vědět. Zatím klídek,nehrotit díky.Milda.

2N3055 jsou šrot, kterýmu padá beta s proudem už od 1A.
Když se to trochu předimenzuje a nehoní "na krev" tak se to při malejch napětích a velkejch proudech rozloží i bez emitoráků

2N3055 tu mám asi 50 od RCA výroba do roku 1980, kdyby někdo potřeboval, zaručený originály

Vašku, máš ještě nějaký RCA 3055 z těch sedmdesátek?
Takhle:
stavěl jsem si pro sebe "dobový repliky" dvou TW50S. Horko těžko jsem do nich pak vybíral ty úplně nejstarší kusy KU605, aby to zůstalo nějak rozumně stabilní, ale stejně to stojí za hovno, je to překompenzovaný a musej tam být proti origoši dva kondy navíc, aby to nepálilo výškáče.
V textu je zmínka o lepší variantě, teda nahradit ty KU605 právě 2N3055 pro ty, kdož "mají možnost si opatřit"...
Pro zátěž 8R je tam sice napájení až ±42V naprázdno, ale díky pár ohmům Rbe z vinutí trafáku můžu fakticky počítat s jejich plným Ucbo - jako ostatně i jinde, třeba v TW200S.
Ale aby to trochu sedělo a netlouklo do očí jejich moderním provedením /mám v tom i origoš starý typy i velikosti elytů, odporů, objímky žárovek, prostě všecko je dobový/, tak bych potřeboval dvě dvojice, ale fakt ze začátku 70.let, jako jsi mi už posílal. A nemusej to být nutně páry.

Mám, ale už nebudou vybíraný přes 100V, ty už jsi spotřeboval
Jsou většinou z r. 77-78.

Taky tu mám pytlík BUY13 od soudruha Siemense, s těma jsem začínal, betu mají asi 10. A taky jsem z nich 50W zesilovač udělal.

Mají 3 nožičky, dobře se s nima bastlilo i bez chladiče.

milous2 píše:to: sis2 Díky za reakci. Zdroj funguje ! Po opravě (výměně všech el.kondíků)jako zamlada. Byl tam ještě vyhulenej odpor,který jsem vyměnil za nový. Po vypájení původního jsem zjistil,že je ok,jen byla opálená barva.Momentálně nevzpomenu který už to byl.Mám to odložené.Reagoval jsem do vlákna pro posouzení zapojení. Když by se povedla tvoje úprava,bylo by vyřešeno. Ty pomocné vývody trafa jsou skutečně slabší,hlavní vinutí je dvojkou CU drátem a ty odpory v emitorech skutečně nejsou.Musely by být zamaskované v textilních "bužírkách" co k těm emitorům vedou. Taky jsem na to zíral. Všude se používají,ale zde nejsou. Jestli nějaká úspora ? Inovace to nebude,jde o starší zařízení kde se ještě nešetřilo. U toho zapojení co jsem dával jako první ( 723/40A ) bylo v dodatku uvedeno zapojení kaskády 2N3055-tek taky bez odporů. Divné,že?Obrázek dodám níže. Ale zřejmě (?) to je nějaká "umělá" zátěž pro odzkoušení zdroje? Nenapadá mě jak by to bylo spojené. Jak odzkouším uvedenou radu,dám vědět. Zatím klídek,nehrotit díky.Milda.

Jo, takhle zapojený je to jen výkonovej odpor, kdy první trand odleva je budič těch ostatních 4. A emitorový "odpory" pro vzájemný vyrovnání výkonů můžou mít klidně i jen pár desetin ohmu - nejdůležitější u nich je vzájemná shodnost, ne nějaká extra určitá hodnota. Jdou tudíž naprosto klidně spáchat ve formě samostatnejch emitorovejch přívodů ke každýmu trandu. Pokud budou mít stejnou dýlku i průřez, při proudech 5A a víc už nebude potřeba dávat další odpory.

EKKAR píše:A emitorový "odpory" pro vzájemný vyrovnání výkonů můžou mít klidně i jen pár desetin ohmu - nejdůležitější u nich je vzájemná shodnost, ne nějaká extra určitá hodnota.

Obávám se, že 100mohm stačí, když je u všech stejně.
100C udělá změnu Ube 200mV
2A udělá úbytek na emitorovém odporu 100mR také 200mV
Ale při velkých proudech a nulovém emit. odporu bude vadit 50mR na jednom přívodu, při 4A na něm bude také 200mV.
Větší emitorové odpory mají smysl až u větších napětí a malém proudu pro max. výkonovou ztrátu.

Tak, tak, Václav
A ty emitoráky u těchto trandů do 60V nemusejí být ani extra velké.
Pokud nejde o diametrálně odlišné typy z různých sérií, tak můžou být rozdíly Ube maximálně v desítkách mV. Na to skutečně stačí v emitorech pár desítek miliohmů.
U delších autobusů kádéček, kde zároveň nebylo třeba v emitoru tvořit úbytek pro jištění /ten se tvořil dokupy jinde/, stačilo i pro různý výrobní série KD502 a KD503 0,05Ω.

Házet numerama můžete jak chcete, klidně i po sobě - ale já se celou dobu snažím říct, že místo vyjádřený součástky ODPORU se tam dá vložit "parazitní odpor vodiče" - neboli že se emitory všech výkonovejch trandů připojej do jednoho bodu STEJNĚ DLOUHÝMA A STEJNĚ TLUSTÝMA DRÁTAMA, který svým vlastním odporem učuněj ten "emitorovej odpor" - výsledkem může bejt i jen 10mΩ na každej emitorovej přívod ...

Kájo, to nikdo nerozporuje. Určitě by to tak šlo, ale skoro nikdo to tak nedělá.
Je mnohdy jednodušší, spolehlivější a i přesněji definovatelné /třeba už kvůli rozdílnému odporu pájených spojů!/, udělat ty odpory ze zcela stejných kusů fest odporového drátu, či přímo odpovídajících výkonových odporů, umístěných co nejblíž k emitorům. A přívody ke společnému pólu odporů udělat pak festovní, třeba dvapětkou.
Ona větší indukčnost a zároveň do plochy roztažený odpor v emitoru, vytvořené tím dlouhým tenčím drátem, nemusí být vždycky prospěšná.
U pomalejších a regulačních tranzistorů zdrojů třeba prosím, ale u těch delších autobusů na chladičích zesilovačů /nad cca 5-6ks/ se to takhle, jak je psáno výše, osvědčuje přeci jen o cosi líp. Určitě je to teda "klidnější".
Ne vždycky totiž vychází ten společný bod někam šikovně doprostřed, aby ta přebytečná délka oproti ostatním šla nějak uložit.
Udělal jsem to jen jedenkrát /tak, jak Ty navrhuješ/ u jednoho, trochu rychlejšího zapojení, než bývalo obvyklé. Bylo tam na dvou chladičích "do tunelu" celkem 8 dvojic 2N6609/2N3773 a nedělalo to dobrotu.
Celkem pomalé tranzistory, ale při větším výkonu do malé impedance to nebylo nijak extra stabilní.
Tak jsem to "zkušebně" předělal na "E-šínu" - přímo na každém tom chladiči s jednou polaritou. "B-šína" i se stoprama tam už stejnak byla.
Od té "E-šíny" /šestka měď, naletovaná na pásku cuprextitu/ šly pak v pravidelných rozestupech myslím 0,1R malé spirálky toho 1mm pájitelného, vrábelského odporáku na pomocné izolované očko. Odtud asi 2cm, prohnutým kouskem Cu drátu přímo ke kolíkům emitorů.
To aby spirálka jedním koncem ještě zbytečně neohřívala i kolík emitoru. Vizuálně to vůbec nevypadalo "bezpečně"
Ale po stránce stability byl teda klid jak v kapličce. Dokonce snad šel ještě o jeden kvalt zmenšit hlavní kompenzák oproti vzorku s "douhými dráty".
Tak jsem to vizuálně jen trocha zkulturnil, co šlo, tak poizoloval, pozahýbal a už to tak zůstalo, na obou půlkách toho megamůstku.
Na tu dobu to byla celkem drahá sranda. Takový "HiFi zesilovač pro PA"... Ty tranzistory totiž byly Motorola od tehda ještě celkově slušného Conrada, kupované jako páry.
Jako mladý a blbý jsme dělali všelijaký píčoviny.

Ty "emitoráky" učuněný jen přívodním drátem byly běžně sériově montovaný v 3+3 tranzistorový verzi "autobusovýho" měniče 24V/220V/600W - s řídícím obvodem TESLA MDA4700 http://teslakatalog.cz/MDA4700.html . Osazení na 2 chladičích bylo standartně (3+3) x KD503, zapojení push-pull.

Karle, existoval pro tenhle šváb nějakej aplikační list? Nebo to byl nějakej západní pajc? Měl jsem jich pár doma a asi před 15 lety se spoustou hradeckejch hybridů šly do pryč, protože jsem k nim nic neměl.

TDA4700

EKKAR píše:Ty "emitoráky" učuněný jen přívodním drátem byly běžně sériově montovaný v 3+3 tranzistorový verzi "autobusovýho" měniče 24V/220V/600W - s řídícím obvodem TESLA MDA4700 http://teslakatalog.cz/MDA4700.html . Osazení na 2 chladičích bylo standartně (3+3) x KD503, zapojení push-pull.

A no co by byly emitoráky dobrý v měniči, kde jdou tranzistory to saturace ?

EKKAR píše: - s řídícím obvodem TESLA MDA4700 http://teslakatalog.cz/MDA4700.html .

Je zajímavý,že se v AR konstrukcích ten obvod prakticky nevyskytoval,používal se jenom B260D(TDA1060),někde snad K174ΓΦ1 z Rubína C-432 a nabíječ SNZ50 měl řízení s obyč operákem MAA501.S MDA4700 jsem nepotkal nic.
BTW.Ty emitoráky asi proto,kdyby ty KD503 v měniči nebyly z jednoho balení.Některý se úbytkem v saturaci lišily celkem o dost.

Ale tady jde přeci o výkon v lineárním režimu
Emitorový odpor ve spínacím režimu je jen ztráta navíc, ale když tam parazitně u jednoho prvku vznikne, tak ho musím srovnat u dalších. U přívodního drátu vadí předvším indukčnost.
Uces i Rds(on) se s teplotou zvětšuje, takže se to srovná samo.
Samozřejmě, proudové buzení bází (rozdělení omezovacích odporů v bázích) tomu ještě pomůže.

Nechápu, jak tady můžete pronášet svá moudra, když jsou Vaše znalosti tak povrchní

ps. Je tu řeč o starejch obvodech.
TDA4601 tu mám štangli, kdyby někdo potřeboval.
https://www.gme.cz/data/attachments/dsh.393-025.1.pdf