Napsal: 09 srp 2018, 21:39
Mohlo by, údajně to používala armáda v příhraničních pevnůstkách.
Ono asi není třeba ukázněných cestiček, ono se TO v zemi tak nějak rozptýlí a patřičně citlivý přijímač přece jen cosi vychytá.
Viz citace z Rozpadu: "...Princip zemního telegrafu je jednoduchý: umístíme-li do vodivého prostředí země dvě elektrody a připojíme-li k nim elektrické napětí, vytvoří se elektrické pole, které se dá znázornit silokřivkami, podobnými silokřivkám magnetického pole tyčového magnetu, známým z učebnic. Střídavé napětí se pak dá zjišťovat obyčejnými sluchátky připojenými ke dvěma přijímacím elektrodám v zemi. V místnůstce zemní telegrafie pěchotního srubu stejnosměrný proud z dynama nebo z baterie procházel telegrafním klíčem od přerušovače a indukční cívky. Vzniklé střídavé vysoké napětí bylo vedeno izolovanými vodiči na dvě vysílací elektrody..." a dále: "Dosah byl až 1,5 km. Pracovní napětí vysílání se pohybovalo okolo jednoho kilovoltu. Aby se sousedé nepřekrývali ve vysílání, měl každý telegraf svoje napětí, takže cvičený telegrafista mohl bez problémů rozeznat, o jaké objekty se jedná. Ve srovnání s tehdejšími typy radiových stanic – nemotornými, poruchovými, vysoce složitými zařízeními - působil zemní telegraf velice jednoduše a spolehlivě. Navíc byl velice úzce směrový..."
Ono asi není třeba ukázněných cestiček, ono se TO v zemi tak nějak rozptýlí a patřičně citlivý přijímač přece jen cosi vychytá.
Viz citace z Rozpadu: "...Princip zemního telegrafu je jednoduchý: umístíme-li do vodivého prostředí země dvě elektrody a připojíme-li k nim elektrické napětí, vytvoří se elektrické pole, které se dá znázornit silokřivkami, podobnými silokřivkám magnetického pole tyčového magnetu, známým z učebnic. Střídavé napětí se pak dá zjišťovat obyčejnými sluchátky připojenými ke dvěma přijímacím elektrodám v zemi. V místnůstce zemní telegrafie pěchotního srubu stejnosměrný proud z dynama nebo z baterie procházel telegrafním klíčem od přerušovače a indukční cívky. Vzniklé střídavé vysoké napětí bylo vedeno izolovanými vodiči na dvě vysílací elektrody..." a dále: "Dosah byl až 1,5 km. Pracovní napětí vysílání se pohybovalo okolo jednoho kilovoltu. Aby se sousedé nepřekrývali ve vysílání, měl každý telegraf svoje napětí, takže cvičený telegrafista mohl bez problémů rozeznat, o jaké objekty se jedná. Ve srovnání s tehdejšími typy radiových stanic – nemotornými, poruchovými, vysoce složitými zařízeními - působil zemní telegraf velice jednoduše a spolehlivě. Navíc byl velice úzce směrový..."