Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Já si vždycky říkal, jestli ta mírná soudečkovitost není proto, aby se (po přitisknutí kladky k tónové hřídeli) nemačkala páska ve směru od okrajů ke středu. Jedině soudečkovitý tvar, který zabezpečí rozmáčknutí gumy ve směru od středu k okrajům, to zvládne. Pokud by soudečkovitost byla nulová nebo opačná, tak by se páska mohla chtít podélně pokrčit.

Není to pravda, mírně ztvrdlé kladky jsem obrušoval na soustruhu a žádnou soudkovitost rozhodně neměly a v pohodě fungovaly.

Souhlas... Ale jak říkám, pokud máš moznost brusku nakulato,přesně vidíš, jak ti to přestane brat a v tom okamžiku je to hotové. Jen nasadit,seřídit tah pravého unašeče a užívat si poslechu😀

Těm rádiusům na rolnách taky nerozumím. Bývají i na nových. Taky mi vadily, srážel jsem je pilníkem. Dnes to už neřeším, pokud nestrhává pásek, nevadí mi. Mám teorii, že pokud má mírný rádius, není tak citlivá na nerovnoběžnost usazení(?)

Vzpomínám si, jak jsem šel do prodejny v 90. letech koupit rolnu do SM260 a půl hodiny se prodavači přehraboval v zásobě kladek a hledal tu s nejmenším rádiusem Ale byl hodný a trpělivý, chodíval jsem k němu pro něco (pro součástku, pro radu) skoro každý den.... Kde je mu konec, míval malý krámek v Přerově, p. Bažant se jmenoval...

Myslím, že kladka na 260 nemůže být soudkovitá, protože je přilepená na hliníkovém kroužku a uvnitř je futro(bronz, mosaz?) a určitě opracována po operaci lepení na hliník.

A není soudek u levných výrobků proto, že při ohnutí/opotřebení osy přitlačuje/dosedá pořád stejně ?

S ohnutou osou to poslouchat určitě nechceš

Taky se přikláním k teorii, že soudkovitost má vyrovnat nerovnoběžnost osy kladky a hnací hřídele. Bývají i kladky s vnitřním soudkem, kterej je vysoustruženej na osce. Sám když brousím kladku, dělám na ní mírnej rádius a ještě ju dám povařit do mikrovlnky, když je tvrdá.

Děkuji za odpovědi,

ještě bych měl pár dotazů k tomuto magnetofonu. Našel jsem k němu nějaký manuál, ale některé funkce tam nejsou rozepsány.

- když zapnu dolby tak se zvuk vždy ořízne hlavně výšky a to i u kazet originálních co mají dolby znaky. Dá se říct, že Ať zapnu cokoliv zvuk je vždycky horší.

- při přetáčení nazpět se na konci pásky samočinně vypne, když pominu tu šílenou ránu jak se páska v plné rychlost zastaví, při přetáčení vpřed se motor na konci nevypne.

- při přetáčení s příposlechem sem se naivně domníval, že umí zastavit mezi skladbami což asi neumí sm 261 ano ?

- jeden VU metr pravý ukazuje stále míň za všech okolností cca o 0.5 dB dá se to někde seřídit ?

- je někde popsáno jak zapojit pětikolíky ? Mám mimo jiné pěkný NZC 300 ani to není moc ohyzdné, když to stojí na sobě a jak jsem to studoval tak by to mělo jít propojit jedním pětikolíkem do kombinovaných vstupů, takže by gramofon měl fungovat jako zesilovač a opačně při zapnutém gramofonu by mělo jít nahrávat na kazetu, což bych si moc rád vyzkoušel až seženu tu kladku.

Díky Robert

jasně že to půjde, propojit SM260 s tím gramofonem, jediné co potřebuješ je
kabel stereo oboustranně ukončen konektory DIN (5-pin)
1=levý záznam
4=pravý záznam
3=levý play
5=pravý play
2=zem
zapnutí dolby že ubírá výšky ? ale ne...je to iluze a častý nepochopený klam systému, prostuduj si něco o kompandérech, záznam s použitím dolby upraví
signál následná reprodukce bez dolby falešně subjektivně zdůrazní výšky
vše je ok jak má být
pravý VU měřák ukazuje méně ? to může být zapřičiněno nastavením (opotřebením) hlavy nebo tou kladnou, možnosti je víc

Robert18 píše:- když zapnu dolby tak se zvuk vždy ořízne hlavně výšky a to i u kazet originálních co mají dolby znaky. Dá se říct, že Ať zapnu cokoliv zvuk je vždycky horší.

To je správně, protože při nahrávání Dolby jsou výšky naopak záměrně zdůrazněny. Poslech Dolby nahrávky bez zapnutého Dolby tak má víc výšek, než by jich měl mít. Pokud je ten pokles příliš veliký, obvykle je přičinou buď špinavá hlava nebo rozdíl v nastavení kolmosti mezi dvěma přístroji.

- při přetáčení nazpět se na konci pásky samočinně vypne, když pominu tu šílenou ránu jak se páska v plné rychlost zastaví, při přetáčení vpřed se motor na konci nevypne.

Pokud se nevypne, je nejlepší odšroubovat krycí plech a podívat se, zda se neprotáčí spojka pravého unašeče.

- při přetáčení s příposlechem sem se naivně domníval, že umí zastavit mezi skladbami což asi neumí sm 261 ano ?

Neumí, muselo by se dodělat...

- jeden VU metr pravý ukazuje stále míň za všech okolností cca o 0.5 dB dá se to někde seřídit ?

Lze to nastavit trimry, ale není dobré to nastavovat podle oka, jen aby ukazovaly oba stejně.

Zdravím. Nedá mi to. Musím reagovat. Ale můj názor a mé zkušenosti jsou, že jakékoli DOLBY, zejména B nebo C, je pro opravdového slyšícího hifistu k, jak bych to napsal slušně, k prdu. Nahrávku spíš zprzní, než zlepší. Pokud se jedná o opravdu kvalitní kazeťák, a že jsem jich pár měl nejen v rukou, ale i ve vlastnictví, tam je výsledný efekt snížení šumu málo výrazný, snad jen při dost hlasitém poslechu hlavně vážné hudby nebo takové hudby, která obsahuje tiché pasáže. A v mezerách mezi skladbami, pokud jsou. Ale je třeba si uvědomit, že kazetová mechanika není bezhlučná. A tento "šum" DOLBY nepotlačí.

Já osobně, ačkoli už nejsem nejmladší, nepotřebuji, a dokonce odmítám řvoucí bedny. Natolik ještě slyším dost. Možná i proto, že jsem ani v mládí nemiloval jakýkoli kravál, mám ještě sluch jakž takž dobrý. A při normální hlasitosti, někde kolem 50-60, možná 70 dB, je běžně dosažitelný šum i bez DOLBY pod prahem slyšitelnosti. Opakuji, je to můj názor, a mé zkušenosti.

Mnohem závažnější jsou samotné vady, nedostatky a nectnosti systému Dolby, vyplývající už z principu jeho funkce a činnosti. Tyto vady se nedají nikdy úplně potlačit ani u kvalitních magnetofonů, bezvadně seřízených, ani u nahrávek pořízených a přehrávaných na stejném přístroji. Největším důvodem je už samotný princip kazetového magnetofonu, kde hraje největší roli mechanika, zejména nestabilita, měnící se nejen časové, ale i fázové parametry právě nestabilitou vlastností mechaniky v čase.

Výsledkem je pak různé zasykávání a "dýchání" slyšitelné hlavně při náhlých skokových změnách hlasitosti, obsahu a charakteru přehrávané nahrávky. Citlivé ucho vnímá tyto jevy velmi nepříjemně a rušivě. Podstatně víc, než případný malý a většinou i rovnoměrný šum. Já osobně proto jakýkoli systém omezení šumu Dolby zásadně odmítám a nepoužívám. Snad jen výjimečně u velmi špatných nebo třeba historických nahrávek, které ale nikdy neaspirovaly na nějakou "hifi" kvalitu. V těchto případech zapnutí dolby při přehrávání dokáže omezit šum v tichých pasážích za cenu ztráty výšek. Tento princip je využíván komerčně při přehrávání autentických historických projevech nebo zvukových stop starých filmů. Podobně působí třeba starší systém DNR.

Velkým problémem při využití DOLBY jsou různé automatiky pro regulaci záznamové úrovně. To snad ani není použitelné. Nedá se to poslouchat.

Pro xsc, Robert 18. Ano, mám také poměrně dost originálních kazet označených upozorněním, že jsou nahrány systémem DOLBY, většinou ale bez upřesnění jakým(A,B,C...). Výsledný efekt je ale sporný. Při zapnutí se sice mírně v některých pasážích sníží šum, ale zároveň dost podstatně výšky. Zato se ale katastrofálně projeví zasykávání a dýchání, o nich jsem napsal výše.

komerčně nahrané audio kazety byly bez výjimky ošetřeny dolby NR což je přibližně ekvivalent dolby B, velká výhoda systému je kompromisní poslech na stroji bez dolby (autopřehrávač, jezevčík, walkman...) kde zdánlivý nárůst výšek může být někdy žádoucí, o hi-fi zas nemůže bejt samozřejmě řeč

..furt lepčí než DBX, to se opravdu u dynamické skladby nedalo poslouchat. To dýchalo jak parní mašina.

konosuke píše:komerčně nahrané audio kazety byly bez výjimky ošetřeny dolby NR...

Noo Dolby NR znamená Noise Reduction a dělí se na A, B a C /nepočítám ty další SR a podobný/, to znamená že za tím NR by mělo býti na té kazetě napsaný nějaký to písmenko.
Alespoň já to tak mám: třebas Eric Clapton znak Dolby B NR. Teď namátkou koukám, že některý kazety tam jen znak Dolby.