Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

tomasjedno píše:mají dráty zastrčené do keramické trubičky a zapájené cínem (stejně jako 16x).

Já je koncem 80-tek používal po vypájení drátů jako "SMD" při bastlení satelitních přijímačů.

Ano, přesně tak. Náhrada SMD. Viděl jsem to, ale nepoužíval. Ani jsem to tenkrát neuměl.

Taky jsem s TR191 bastlil anténní předzesáky. A kolik jsem jich musel vyhodit, když se po připájení jen s 3mm vývodu kvůli UHF vlastnostem ten vývod třeba jen na jedný straně vyletoval ven z toho porculánovýho tělíska, to bych nechtěl počítat. Dost dobře jsem doteďka nepochopil, proč se právě na tohle pájení vývodů používala pájka s tak nízkou tavicí teplotou a ne něco odolnějšího ...

ZdenekHQ píše:...Ale moc nevěřím tomu, že to bylo dlouhodobě stabilní.

Mám dělič s dogumovanými odpory 0207-0,6W z GM asi 15 let v osciloskopu. Výchylky zatím odpovídají dělícímu poměru, změna hodnot je zřejmě v daném zapojení zanedbatelná. Děliče s TR151, které jsem dělal v 80-tých už nemám, takže stabilitu nemůžu porovnat.

Úprava TR151 byla rychlejší, protože lak šel snadno seškrábnout. Současné odpory 0,6W mají nějaký odolnější povrch, při škrábání se jevil spíš jako fosfát, nebo nějaká glazura. Při neopatrnosti hrozí poškození odporové vrstvy.

Dobře. To jsi to pak nechal "as is" nebo třeba zalakoval?

Taky jsem měl blbý zkušenosti s dopilováváním spirál uhlíků, tak jsem pak přešel právě na TR151 a později i MLT, když výrobu TR151 zastavili. MLT byly odolnější, musely být pod toluenem dva dny, ale nakonec to rozleptal. Barva z TR151 šla podstatně rychleji, ale zase jen toluenem, čistý aceton, ani nic jiného nezabíralo.
Protože jsem s vf technikou dělal velmi málo, tak mi přesné skládání hodnot paralelním řazením nevadilo skoro nikdy. A do toho mála vf, co jsem dělal, stejně nebyly potřeba nějak extra přesný hodnoty.
To spíš ta nízká indukčnost, ale to řešily standartní odpory TR191 téměř bezezbytku.

@ZdenekHQ: Dal jsem na to dva nástřiky lakem ve spreji. Na odporech jsem odškrabal a gumoval pouze úzký podélný proužek, takže odkrytá plocha byla minimální.

tomasjedno píše:Zvonku to tak naozaj vyzerá.

Pro ty, co neví o čem je řeč:

Príde Jano večer domov z krčmy a počuje hlas:
"Jano - voľakto ti trtká ženu" (on to Dežo za oknom).
O chvíľu znovu ten hlas:
"Jano - voľakto ti trtká ženu".
. . .
Nakoniec to milému Janovi nedá a vyjde pred chalupu (Medzitým milý Dežo skočí dnu cez oblok a hup na Janovu Anču).
Jano kuká dnu cez ten oblok a hovorí:
"Naozaj, zvonku to tak vyzerá".


Sry za OT.

EKKAR píše: Dost dobře jsem doteďka nepochopil, proč se právě na tohle pájení vývodů používala pájka s tak nízkou tavicí teplotou a ne něco odolnějšího ...

Co třeba že na keramický "trubičce" odporu bylo na koncích a vevnitř trubičky napařený stříbro a tak tu pájku měli spešl nízkoteplotní aby se to to stříbro nerozpustilo při pájení?
Jinak na deskách do Sapi1 jich bylo stovky a všechny nohy byly tvarovaný do S jak kvůli podržení do pájecí vlny a hlavně aby vývody byly cca 10 mm dlouhý a asi 7 mm nad deskou.

OK, napařený stříbro, proto nízkotavnou pájku, aby se nerozpustilo a dlouhý vývody ještě navíc natvarovaný, aby nedokázaly k zátavu pájkou dovýst nadměrný množství tepla při pájení do desky - k čemu jim pak ale byla bezindukčnost a absence mezičepičkový kapacity = výhodný vf vlastnosti, kterýma se pyšnili v katalogu, když takovej odpor musel mít navíc 2 cenťáky přívodů?

EKKAR píše: k čemu jim pak ale byla bezindukčnost a absence mezičepičkový kapacity = výhodný vf vlastnosti, kterýma se pyšnili v katalogu, když takovej odpor musel mít navíc 2 cenťáky přívodů?

To nevím, proto jsem ty dráty odpájel a udělal z toho SMD. Pak s tím chodily oscilátory a zesáky i kolem 2 GHz.