Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

to jste ještě nepáčili černej zápustnej imbusák M3 - fixační červík točítka volume na zesíku, vnitřní šestihran se omlel dokulata a terazky bábo raď no použil se vrták 2.5mm jakožto šroubovák trocha mazacího kontoxu a najednou to šlo, náhrada přišla z Polska i s montážním klíčem tvaru L

To sis pomoh, polskym smejdem...

seš dobrej, doma tedy v ČR nikde tu věc neměli a jet někam 50 km vlakem - to se jaksi nerentovalo...balík-dobírka +80 Kč paňatno ? jo a původ materiálu - neznámej

Protočené menší imbusáky lze celkem snadno vytočit klíčem torxem, který se naklepne do zbytků vnitřního šestihranu.

v krajní nouzi běžný M3 s upilovanou hlavou a rovný zářez pro hodinářský šroubovák lupenkovou pilkou

Rudo7117,
kalené vruty (šrouby do dřeva) jsem před lety použil na klasický dřevěný, plaňkový plot. Utahoval jsem je aku-šroubovákem Bosch. A za pár týdnů jsem se divil, že některé plaňky se mi ve větru kývou. Vždy byla závada jen jednoho šroubu, držícího plaňku. Šroub ulomen ve spoji. Žádná plaňka však nikdy neupadla, vždy zlomení jen jednoho z dvojice vrutů. Žádný mráz, ale začátek léta! Nakonec jsem pochopil, že kalené vruty jsou sice pevné, ale nesnáší boční tlak (střih), vyvozený ve styku mezi dřevěnou kulatinou (rýglem) a dřevěnou plaňkou. Holt dřevo při změnách vlhkosti „pracuje“ a hýbe se. Proto je do venkovního prostředí lepší klasický železný hřebík, nebo vysmívaný socialistický železný (nekalený) vrut. A třeba zašroubovaný i tím kladivem.

Ja mam ve stroji inbusove cerviky M2 a tam je uz opravdu problem pokud trochu zatuhnou. Osvedcilo se mi pouzivat nerezove. Nevim jestli je to tvrdosti nerezu, nebo jinymi vlastnostmi, ale od te doby nemam s povolenim problem. Driv jsem pouzival z materialu oznacovaneho "ocel 45H" a tam se obcas stavalo to co tobe.
Jinak ja mnohem radeji zaplatim kilo postovneho, nez pak s nejistym vysledkem dve hodiny dolovat cervik z diry ktery je z nejakeho polsko-cinskeho blata.

Otkundes: Je to možné že tým ako to pracuje sa to strihne.

Otkundes píše:... kalené vruty jsou sice pevné, ale nesnáší boční tlak (střih), vyvozený ve styku mezi dřevěnou kulatinou (rýglem) a dřevěnou plaňkou...

Já bych řekl, že to kritické namáhání byl ohyb, ne střih.

Vruty strihne buď v spoji, alebo v mieste kde končí závit a začína driek. Ono sa zdá, že dnes používať na krove klinec je nemoderné, všade vruty. Latka keď odpadne, dá sa nový vrut. Ale strecha keď je hotová a po čase má snahu sa demontovať, tak to je veľký problém.

Někdo tu psal o kvalitních šroubech vydolovaných z telefoní ústředny. Mohu potvrdit. Na počátku 80-tých let jsem rozebíral děrnoštítkový tabeláky, výrobce Aritma Vokovice. M2-M4 kvality jaká se jinde nevidí. Na rozdíl od běžný produkce lisováním byly tyhle třískově obráběný. Nikdy se mi nepodařilo na něm strhnout závit ani drážku. Přetrhnout tedy jo. No schválně, kdo jste kdy viděl M2, M2.5, a M3 s šestihranou hlavou? Ty šroubky byly kalibrovaný, pokud nebyl závit až k hlavě, byla část bez závitu v toleranci H7. Nojo, už docházej.
Jakej rozdíl proti tehdá v železářství koupitelnejch šroubů s půlkulatou hlavou na plochej šroubovák. V místě, kde byl největší přenos síly tak měla drážka skoro nulovou hloubku. Kdo tohle tenkrát v Šroubárnách v Nejdku vymyslel?

Precizní šroubky soustružené, většinou niklované, byly běžné už v předválečné telefonní technice, za války tím spíš, nebo černěné. Po válce se to od starých fachmanů naučily ty Aritmy a ZPA a Tesly, ostatně přesná mechanika se s nějakým blátem dělat nedá.
To co bylo v železářství byl humus, dobrý pro Přemky Podlahy někam na králíkárnu, vyjma omezeného sortimentu občas v Praze na Petrském náměstí, myslím že je tam nějaká prodejna dosud?
Asijká produkce často stejný humus, akorát občas navrchu naleštěný, tedy chromovaný.
edit
Hutník http://www.hutniksro.cz/index.php

Aritma dělala v licenci děrnoštítkové stroje IBM s palcovými šrouby, tak jim ani nic jiného nezbývalo.

Crifodo píše: vyjma omezeného sortimentu občas v Praze na Petrském náměstí, myslím že je tam nějaká prodejna dosud?

Býval tam Technomat, chodil jsem kolem do základky. Hutník býval v Růžové.

takže se Hutník přestěhoval místo Technomatu. V pravěku podle AR bývala v Růžové ještě i "zámečnická samoobsluha DeZa" včetně soustruhu ale nevzpomínám si, že bych to tam ještě v 70´ viděl.