Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Ak aj určitou konštrukciou turbíny dosiahneš na výstupe turbíny nízku teplotu a nízky tlak pary, tak tá nízkotlaková nízkoteplotná para bude mať taký veľký objem, že ho nenarveš naspäť do ohrievača. Takže jediný spôsob, ako zmenšiť objem tej pary je zase len chladenie. Jednoducho, s termodynamikou nevybabreš.

Ale stejně největší podíl tepla odvedenýho párou z chladicích věží je teplo z kondenzačního okruhu. Teprve menší podíl je teplo odvedený dalším chladicím okruhem z mechanickejch konstrukčních prvků, ložisek atd. Existujou taky elektrárny, který nemají chladicí věže vůbec = nevypouštějí svoje odpadní teplo do atmosféry, ale odvádějí ho do kapalný vody z blízkýho vodního toku, jezera nebo moře (klasickej příklad takový elektrárny byla třeba havarovaná Fukušima).

samec píše:Takže jediný spôsob, ako zmenšiť objem tej pary je zase len chladenie. Jednoducho, s termodynamikou nevybabreš.

Ano,ale máš možnost tu teplotu snížit buď odvedením do vzduchu nebo na vytápění objektu. Co je lepší?

ec1045 píše:V termodynamice nejsem zběhlý, ale když se z 30 stupňů a 100 packalů udělá tlak zase 100 h packalů tj. atmosférický tlak, tak určitě dojde ke zvýšení teploty, otázka je, o kolik.

Na to už termodynamika nestačí, protože ideální plyn by se při adiabatické kompresi ohřál na 30 042 ºC

pajosek2 píše:Tak o tom celou dobu mluvím,ale hlavně tazatel se ptal proč se chladí voda ve věžích. Napsat,že kvůli ochlazení páry,aby zkondenzovala je nesmysl,je toho víc co se chladí...

Ale tak s tim by se dalo asi souhlasit, 98% kondenzace, 2% chlazeni ostatnich technologii

A ve,které elektrárně? V té s kondenzační technologií nebo s protitlakou turbínou?

A proč se třeba to odpadní teplo, když už tedy ta elektrárna nemá co ohřát, nepoužije pro ohřev termočlánků např.? Ty mají sice účinnost pár procent, ale aspoň něco... Už jen pokud by si provozovatel elektrárny postavil poblíž větrný park, to odpadní teplo by ho částečně také pohánělo. A určitě další způsoby by se daly najít, jak to teplo zužitkovat.

A to se ještě spousta tepla vypustí ven odkalením a odluhem. Prostě se na to sere.

Jenže ta protitlaková turbína je výhodná jen tam, kde je zabezpečen trvalý odběr páry. Tedy v průmyslu, vytápění sídlišť atd. Protože výkon je závislý na odebraném množství páry. Pokud by potřeba páry klesala, musel by se snížit výkon a pak by účinnost provozu šla stejně do háje, protože je vše napočítané na jmenovité zatížení. Teď si vezmi, že velké tepelné elektrárny mají bloky s elektrickými výkony v řádu stovek MW, jaký asi musí být tepelný výkon kotlů? Množství vznikajícího odpadního tepla je obrovské. Kde bys ho chtěl spotřebovat, zejména v létě? Výkon by snižovat nešlo, protože elektřina je potřeba pořád.

To je pravda.

A určitě další způsoby by se daly najít, jak to teplo zužitkovat.

No, řekl bych, že když je někde tepelná elektrárna, tak tato pomáhá vytápět města; zkrátka není potřeba teplárna. Myslím, že někde na Ostravsku to tak bylo/je.

Ale veď to teplo sa nestratí. Prispeje to ku globálnemu otepleniu a o to menej potom stačí vykurovať. Skôr ma trápi, keď sa elektrická energia používa na chladenie. Lebo keď si niekto v lete vychladí obývačku tak niekde elektráreň musí vypustiť 2x toľko tepla. A o to viac potom zas niekto musí chladiť obývačku....

Tak to je bomba! Tady někdo vůbec nechápe princip chlazení.
Když něco chladíš, tak přece vždycky vyrábíš víc tepla než zimy.

I kondenzační TG může mít regulované i pseudoregulované odběry (z VT i NT části) a i když je na vstupu třeba 300 t/h páry, tak se z kondenzátoru čerpá jen nutné minimum 20 t/h kondenzátoru. Taková výroba je i slušně dotovaná, pokud je doložené využití (dálkový horkovod atd.).
Mezi VT a NT částí se pára může vést přes kotel na další ohřev.

No přesně tak,odvádět teplo jen tak do vzduchu,i když se dá ještě využít je prostě ekonomický nesmysl. Pokud je na výstupu ještě dostatek tepla má se využít.