JPA 4240, nastavení klidového proudu.
Moderátor: Moderátoři
Já se v tom nějak ztrácím. Na čelním panelu je JEDIA JPA-4240CP. Když jsem hledal schema, zavedlo mě to na JP-4240 Monacor. A vypadá to, že je to stejný. Kdo to kdy prodal, jestli DEXON nebo někdo jiný už nezjistím. A ještě se vrátím k zapojení koncáků. Leoši, píšeš že proudy nebudou moc velký protože jsou použití emitoráky 0,22 Ohm. Jenže jsou 4 paralelně. A 0,055 Už zase není tolik.
..to bude jen ňákej odpůrek
Ale to takhle Miro nemůžeš počítat 
Tranzistory jsou sice z hlediska střídavého signálu paralelně, ale kromě slabé nfb přímo na emitorákách, je tam celková silná nfb přes celý koncový zesilovač.
Takže výsledek /vnitřní odpor zesilovače, jak se jeví zátěži zvenčí/ vychází úplně jinde.
Samozřejmě je to taky o vyšších saturačních napětích těch použitých, slabších tranzistorů. Je zajímavé, že se jim víc vyplatí mastit tam 4 průměrný, rejžákem už léta pajcovaný 100W 2SC5198, než tam prostě dát dva+dva pořádný 200W MJW3281, s nižším Uce sat a jenom dva poloviční emitoráky.
Čtyři sračkovější paralelní tranzistory i se čtyřmi emitoráky nejsou o moc spolehlivější, než dva pořádný. Ale zřejmě to s těmi jejich pajcy vychází levněji i při 4+4 a pracnější montáži.
Festovnější struktura a hlavně s malým výrobním rozptylem, se jen tak neprotaví.
Jediný, v čem je ten vyšší počet určitě výhodnější, je rozložení přestupu odpadního tepla na čtyři, resp. osm ploch a potřebného, okamžitého Ic každé půlvlny na čtyři struktury.
Ty taky pracují jen se čtvrtinou aktuálně potřebného Ic a měly by tedy mít o něco vyšší betu. Za ideálního stavu to pak neklade takový nároky na výkon budičů, beta neklesá s proudem lineárně.
Jenže masivnější struktury mají dobrou betu i při vyšších proudech, takže ten drobný rozdíl v nárocích na buzení, se tímhle úplně smázne.
Zůstává výhodná jenom ta celkově vyšší, přestupová plocha tepla do chladičů. Jinak vyšší počet proudem/výkonem namáhaných součástek, znamená vždycky i koeficient poruchovosti vyšší.
Když já pořád ne a ne těm rejžovým tranzistorům věřit..
Tranzistory jsou sice z hlediska střídavého signálu paralelně, ale kromě slabé nfb přímo na emitorákách, je tam celková silná nfb přes celý koncový zesilovač.
Takže výsledek /vnitřní odpor zesilovače, jak se jeví zátěži zvenčí/ vychází úplně jinde.
Samozřejmě je to taky o vyšších saturačních napětích těch použitých, slabších tranzistorů. Je zajímavé, že se jim víc vyplatí mastit tam 4 průměrný, rejžákem už léta pajcovaný 100W 2SC5198, než tam prostě dát dva+dva pořádný 200W MJW3281, s nižším Uce sat a jenom dva poloviční emitoráky.
Čtyři sračkovější paralelní tranzistory i se čtyřmi emitoráky nejsou o moc spolehlivější, než dva pořádný. Ale zřejmě to s těmi jejich pajcy vychází levněji i při 4+4 a pracnější montáži.
Festovnější struktura a hlavně s malým výrobním rozptylem, se jen tak neprotaví.
Jediný, v čem je ten vyšší počet určitě výhodnější, je rozložení přestupu odpadního tepla na čtyři, resp. osm ploch a potřebného, okamžitého Ic každé půlvlny na čtyři struktury.
Ty taky pracují jen se čtvrtinou aktuálně potřebného Ic a měly by tedy mít o něco vyšší betu. Za ideálního stavu to pak neklade takový nároky na výkon budičů, beta neklesá s proudem lineárně.
Jenže masivnější struktury mají dobrou betu i při vyšších proudech, takže ten drobný rozdíl v nárocích na buzení, se tímhle úplně smázne.
Zůstává výhodná jenom ta celkově vyšší, přestupová plocha tepla do chladičů. Jinak vyšší počet proudem/výkonem namáhaných součástek, znamená vždycky i koeficient poruchovosti vyšší.
Když já pořád ne a ne těm rejžovým tranzistorům věřit..
mi-ro píše:Já se v tom nějak ztrácím. Na čelním panelu je JEDIA JPA-4240CP. Když jsem hledal schema, zavedlo mě to na JP-4240 Monacor. A vypadá to, že je to stejný. Kdo to kdy prodal, jestli DEXON nebo někdo jiný už nezjistím.
Ty zesilovače se vyrábějí víc jak dvacet let. Prvotní výrobce byla korejská firma JEIL. Ta se později rozdělila na dvě JDM a JEDIA. Tyto zesilovače se hodně prodávají v Německu a vzhledem velkému počtu dovozů, jim výrobci dávají svoje loga MONACOR, RCS apod.