Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jojo. Četl jsem test na nějaký tuner asi za 100 tisíc a prý redaktor poslouchal Vltavu, kde byl hostem J. Svěcený. No a prý když naživo zafidlal, tak prý chyběla už jenom jeho kolínská, jak byl přenos dokonalý. Ale jo, pobavili.

A přitom Svěcený třeba kolínskou vůbec nepoužíval. Je v tom líh a poškozuje to polituru.
Možná recenzenti soutěžili o panáka výčepní lihoviny, kdo napíše ujetější recenzi. A taky možný, že vyvrcholil nad recenzí o tuneru za 100k a pak přišel domů a v kuchyni na něj ječela stará a z ledničky Lucka Bílá v Avanti z Tesly Bratislava.

Těžko říct, co za tím bylo. Jestli se fakt hecovali, kdo napíše větší kravinu. Zas to (asi) nebyli žádní blbci.

MH111 píše:Omlouvám se za velmi laický příspěvek.
Každému co jeho jest, když je někdo zvyklý na poněkud hrbolatější kmitočtovou charakteristiku, bude se mu zdát rovnější divná. V ZUŠ jsme měli na semináři jakési studiové monitory, které mají mít kmitočtovou charakteristiku co nejlepší. .

Protože jedna kmitočtová charakteristika o celkovém chování bedny vůbec nic neříká. Je to prostě jen jedna křivka , ze který se dá vyčíst jen tolik, zda je rovná, nebo není. Základní ucelený obraz umí poskytnout až SPINORAMA, která zahrnuje graf přímé vlny, poslechového okna, "in room response", celkový vyzářený výkon, průběh prvních odrazů a směrovostní indexy včetně offsetu. Pak je vhodný vidět ještě i polární mapu (nebo samotný směrovky) a kontrolně i zkreslení 2., 3. a 4. harmonickou pro nějaký jmenovitý akustický tlak, nebo výkon (z toho vyplývá, že nějaká osová kmitočtová charakteristika nemá téměř žádnou váhu, i když je prezentovaná nejčastěji). Až na základě takovéhle sady měření se lze kompetentně vyjádřit o kvalitách soustavy (a poměrně dobře odhadnout základní chování i od stolu bez možnosti poslechu). Taky je prokázáno slepými ABX testy (dělá třeba JBL), že soustavy s dobrými vlastnostmi popsanými výše byly drtivou většinou posluchačů hodnoceny nejlépe. Přitom nešlo o žádnou vybranou sortu hifistů nebo sluchařů. Jsou to testy z velmi široké vzorky lidí. Zásadní podmínka byla jen vyšetření sluchu...aby tam nezkresloval výsledky někdo nahluchlej nebo neslyšící kmitočty nad 10kHz.
Já vím, že tohle není fórum zamřený na hifi a kdekdo mi tady bude oponovat. Ale když se tu mnozí často zaměřujete na parametry zesilovačů, bazírujete na jejich kmitočtových charakteristikách, DF, zkreslení, rezervách výkonu atd., zkuste se pak stejným okem kouknout i na ten poslední článek řetězce. HiFi soustava není hudební nástroj (jako není ani zesilovač a zdroj signálu), má taky pokud možno co nejvěrněji reprodukovat to, co dostane na svorky.

TheLastUnicorn píše:aby tam nezkresloval výsledky někdo nahluchlej nebo neslyšící kmitočty nad 10kHz.

I takový je ale zákazník audio průymyslu, neslyšící nad 10k je kdekdo nad 50 let, zvlášť pokud se zamlada věnoval poslechu náruživějc.
V 17 mě velmi otrávilo, že koncert Mišíka se nedal psolouchat, jak byl strašně nasyčen a navýškován, zřejmě totálně hluchým zvukařem. Tou dobou jsem bezpečně slyšel z otevřených oken na ulici, komu hraje doma TV, podle pískání řádkovýho rozkladu...

TheLastUnicorn:
Šlo by, prosím, třeba do SZ, napsat, co teda z té změti křivek mohu vyčíst? Využijme třeba to, co je na Repromanii u ARS 9204.
Děkuji.

Crifodo: To je sice velmi hezké a v zásadě pravdivé a humánní. Ale kdybys byl výrobce reproduktorových soustav, zajímala by Tě primárně nějaká minoritní skupina lidí? Zajímají značku SONY důchodci, co maj problém tu televizi nainstalovat a ovládat? Zajímají značku Mercedes-Benz nějací staromilci, co namítají, že jejich modely se dávno nechovají jako třeba W124?

MH111: Ty grafy, co jsou uvedeny na RM k ARS9204 neříkají nic moc, protože jsou neúplný a navíc vyhlazený pravděpodobně na 1/3 oktávy. Ale klidně si můžem rozebrat na drobný, co vastně na těch grafech je a já vám pak můžu i ukázat, jak má vypadat sada měření, ze který lze opravdu už něco vyčíst a co z ní lze vyčíst.

graf1:Zobrazuje kmtočtovou charakteristiku v horizontální (pravolevé) rovině. Plná čára je osová charakteristika, ty přerušované pak z úhlu 30° od osi. Jedna z leva, jedna z prava. Vyčíst z těchto grafů lze tolik, že soustava nemá kompenzaci bafflestepu, středovýšky trčí nad basy a tedy ve volným prostoru tyhle bedny nebasují. Jsou spíš určeny pro reprodukci u zdi. Ty neúplný směrovky už jemně naznačují, že soustava bude mít přebytek vyzářené energie někde mezi 1-3,5kHz, pak to kvůli směrovosti ARV161 začne padat. Z toho celýho se lze domnívat, že soustava je na středech dosti ukřičená a naopak, výšky jsou tupý.

graf2: Je to samý, jako graf1, jen ve vertikální (hornospodní) rovině. Díra na 3k je způsobena rozcházející se fází basového a výškového repro, protože se mimo osu vzájemně mění jejich časový posun (kvůli změně předozadní pozice) a posouvají se fáze. To je běžný jev a čím menší je strmost výhybky, tím je to samozřejmě horší. Nicméně, ty díry na děličkách nejsou pro celkový vyzářený výkon nijak fatální a nic dramaticky nemění. S každým úhlem se totiž ta díra posouvá.

graf3: nějaké toleranční pole, co udává Tesla u všech výrobků a zde to nemá žádný význam.

graf4: Polární graf horizontálního vyzařování frekvencí 250Hz, 1k a 4k. Vidíme tam to, co jsme vyčetli už z grafu1. Že se soustava v horizontále do skoro 4kHz chová téměř všesměrově. Kmitočtem 8 nebo 10kHz se však raději už moc nechlubili. Proč, to je jasný. Už od úhlu 60° by tam totiž nebylo nic, resp. pro 10kHz by to vypadalo jako zobák.

graf5: To samý, co graf4, jen vertikálně.

Suma sumárum: Chápu, že i tohle je víc, než udává Číňan ke svým budkám k PC. No je to stále velmi málo, abychom uměli kompetentně říct, jak tahle bedna doopravdy hraje. Něco málo to naznačuje, ale zdaleko to nestačí. Soustava může mít na osovém měření průbeh jak Himaláje. Ale pokud se to mimo osu začne okamžitě srovnávat, může být bedna poslechově naprosto perfektní.

TheLastUnicorn:
Mnohokrát Vám děkuji.
Víte, že jste ty bedny dost dobře trefil? Zejména to o těch středech, tj bedna hraje poslouchatelně tak do poloviny potenciometru hlasitosti u Stereodirigenta, pak už výšky ani basy ta fyziologická regulace nepřidá. A taky už je to hrozný randál. Ale vzhledem k tomu, že se zpravidla v panelákovém obýváku přes třetinu dráhy nedostanu, moc to nevadí. Jinak by mě sousedé hnali...
Přeji všem krásný večer.

Last Unicorn - na Edgarovi je zvuk inde. Ale... Nie kazda skladba basuje, jedna skor streduje a ina basuje a bass je poriadny. Ale tam kde to streduje - nebasuje ked pridam na EQ a bass boost tak tie bedne skor bucia ako nepodojene kravy a nebasuju :D:D ale zalezi velmi od skladby. Zaujimave, hmmm. No nic, zajtra budu HPM100vky tak snad budu basovat a ked nie tak asi porodim

No a ze nebasuju Pripojil som externu zvukovku na PC, cez USB, je to XFi sound blaster 2kanalova... a z nej do zosika Edgaru cinch kblami drahsimi Dynavox. Kua drat to je zvuk a konecne baaaaaaaaaaassssssss Ale ten brum do toho z usb daco chyta..

A ze nebasuju

Co s tym brumom dopc ? Hra to famozne ale brumiiiii.

Jestli má mít loudness smysl, měl by mít nejméně 2, ale lépe 3 odbočky a měl by kompenzovat celý rozsah potenciometru a to na výškách i na hloubkách. TLU jistě ví, o čem píšu.
Další požadavek na správnou funkci loudnessu je aspoň hrubá kalibrace - všechny zdroje signálu by měly na vstupy zesilovače přicházet ± ve stejné úrovni, nejvíce se úrovní blížící kalibrační úrovni pro optimální funkci loudnessu na potenciometru hlasitosti.
Kalibrační potenciometry některé špičkové přístroje opravdu obsahovaly.
Zčásti to splňovaly opravdová špička, třeba od firem Dual, Rotel a dalších, které měly u každého vstupního konektoru /kromě Phono vstupu/ i čtyřpolohové posuvné přepínače vstupní úrovně.
Ty umožnily v krocích asi po 2dB "srovnat" aspoň zhruba všecky signálové zdroje v rozsahu až 8dB /±4dB/, obvykle právě ke vstupům Phono, aby všecky zdroje signálu byly co nejblíže optimální pracovní úrovni pro loudness i pro úrovňový diagram celého přístroje.
Jinak je to všechno jenom "přibližné strojírenství"
Úplně optimální řešení není ani aurácký "klouzavý" loudness, ten totiž předpokládá už zhruba srovnané úrovně přicházejících signálů, což zčásti opravdu zajišťovalo to odporově-proudové slučování.
Optimum jsou 3 odbočky a přesné tandemové trimry na vstupech. Kromě srovnání signálových úrovní zajistí i téměř konstantní vstupní impedanci, kmitočtově nezávislou.

Nemam ziadne korekcie ani loudness. Zvuk je uplne inde ako s denonom.
Nebrumiiiii, prehodil som vstup do zosika do ineho je ticho Hra to paradne.

Samotná Creative Sound Blaster XFi THX nebručí, nemá proč.
Je to dobrá až výborná karta, ale vadil mi u ní její klidový šum. To se dá naštěstí snadno řešit.
Ten šum vystoupil až poté, co jsem tu kartu připojil k řídícímu preampu, ze kterého pak symetricky budím ARS641. Ty bedny bohužel neodpustí nic z toho, co běžné HiFi ano, už s ohledem na svou citlivost. Takže se karta kuchala a už je to dobrý.
Ty bedny mě přinutily vyměnit některé komponenty sestavy. Horší je to s mizerně udělanými nahrávkami, s tím nelze dělat nic, leda shánět verze před novodobým "kurveringem". Tyhle potvory všechny sviňárny masteringu ještě zdůrazní..

yesper, zkus propojit kostru karty /ten šroub vzadu/ tlustým drátem s kostrou zesilovače. Jestli se to zlepší, může za to mizerná tkanička mezi kartou a zesilovačem.
Já mám možná pohled na základní odstup té karty trochu zkreslený, protože po výměně OZ v kartě jsem ji zabudoval do plechu, ne do původní plastové krabičky.
Ale ani v tom původním plastu nebručela, problém byly 4560 a jejich šum.

Uz nebrumi a ked pridam volume a v tid...ale dam pauzu tak je hrobove ticho
V Edgarovi mam EL34 Electro Harmonix a tie sami o sebe nemaju bohvie aky bass ale basuje to slusne Na ceste su Mullardy Budiacu triodu mam JJ gold pin, najlepsia elektronka podla hodnoteni.

Ty elektronky a objem tvojí peněženky nemají na objem basů sebemenší vliv.