Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Hubert_79 píše:

kutilmil píše:Ja sa zasa priznám že nedám (neprečítam) ekkaruv prispevok.

Nejsi sám... To se nedá. Zas to bude vo tom, jak všem vokázal, že je nejchytřejší a ví, že vo čem to vlastně všechno je.

To, že tomu nerozumíte a jste na to blbí, tak není zase taková vada, jak si oba myslíte. Prostě už na to nemáte, nic víc.
Ekkare, výskok na učitelku byl naprosto v pořádku. Měla jim vysvětlit obě možnosti a vysvětlit, proč doporučuje jen tu jednu možnost. Opravdu jsou na tyto příklady 3 možnosti, ale ve školách se berou v úvahu jen ty dvě.

x/10+9x/20+9x/100 + 72 = x

to Brozicek: vcelku je to správně, ale každý vyučující by chtěl, abys to po zápisu převedl na společného jmenovatele, protože by chtěl vidět sčítání na jedné zlomkové čáře, takže z hlediska výsledku jsi nic nespočítal matematicky, ale právě jen odhadnul výsledek za zapsaného. Napiš si to na papír s opravdovými zlomky a pochopíš to. Oni jako někdy laborují nad blbostmi, ale mají pravdu. Co, si pamatuji, tak tento výsledek by naše matikářka označila za 4, tzn. snaha byla, ale nebylo vypočítáno do konce s konečnou odpovědí. Naprosto bez problémů přehlížela chyby ve výpočtu, pokud byl celý výpočet logický a celý. To snížila známku jen o půlku.

witt píše:problém je že písmenka jsou zadarmo

Jo, čtení taky. Pokud se to tedy stíhá, že?

p32 píše:

x/10+9x/20+9x/100 + 72 = x

to Brozicek: vcelku je to správně, ale každý vyučující by chtěl, abys to po zápisu převedl na společného jmenovatele, ......

Chytáš se zbytečně nepodstaného detailu. Já jsem přes výpočty zbytků došel ke stejnému konečnému vzorci jako hned v úvodu Dobrman.
Na společného jmenovatele 100 to již převedl Dobrman, i když vynechal ten jeden řádek s tím společným jmenovatelem.
Proto jsem dále výpočet nerozepisoval, když už to tady bylo jednou napsáno. Výsledek jsem neodhadoval, jen jsem pak už ten převod na společného jmenovatele a další postup neuváděl.

Já tě chápu, ale té naší matikářce bys to stejně nevysvětlil. Matematika podle ní nebyl prý volný styl.
Pokud vím, tak první a nejjednodušeji to napsal tomasjedno. Jen si stačí uvědomit to, že procento je jedna setina (tj. 1/100) a potom v jeho zápisu doplnit místo procent zlomky setin. A to je všechno.
Dobrman to má asi tak, jak by to mělo být, ale zapoměl tam za lomítkem napsat, že se to vynásobí celé hodnotou 100. To by naše matikářka brala tak, že to prostě bylo opsáno, protože chybí logický krok, proč to tak je.

Mám tady ještě dva příklady, které měl vnuk vypočítat doma v rámci distanční výuky.
1. Příklad:
Ve venkovské škole je ve třech třídách celkem 43 žáků. V první třídě je o čtyři žáky více než v druhé třídě a ve třetí třídě je dvakrát méně žáků než v první třídě. Kolik žáků je v každé třídě?

2. Příklad:
Ve venkovské škole je ve třech třídách celkem 56 žáků. V první třídě je o 30% žáků více než ve druhé třídě a ve třetí třídě je o 10% žáků méně než ve druhé třídě. Kolik žáků je v každé třídě?

Vnuk se rozbrečel, že mu to pořád nevychází, a že má ve výsledku "necelé žáky". Myslel si, že něco počítá špatně.

Zjistil jsem, že obě zadání mají chybu.
- V prvním příkladu má být celkový počet žáků 51 a ne 43, aby to vycházelo na celé žáky.
- V druhém příkladu má být celkový počet žáků 64 a ne 56, aby to vycházelo na celé žáky.

Snacha i syn chtěli vletět na učitelku jako Ekkar, proč dává žákům za úkol nesmyslné příklady, opsané někde z internetu, aniž by si je nejdříve prověřila.

Musel jsem jim to rozmluvit, aby to nedělali. Mohla by se na vnukovi mstít. Tak jen učitelku slušně upozornili na ty dvě chyby.

Učitelka poslala žákům opravená zadání, a ani nepoděkovala za upozornění. Nevděk světem vládne.

Tak kdo má zájem, může si na tyto dva příklady také sestavit rovnice se zlomky. Je to jednodušší, než příklad v úvodu.

Zadání obou příkladů by bylo OK, kdyby místo žáků byly kilogramy brambor, které nakupují tři kupující. Pak by mohly klidně vyjít necelé kilogramy. Možná tam byly původně brambory nebo jablka, a někdo to bezmyšlenkovitě převedl na žáky ve škole.

Celý naše školství je jen o jednom - kdo umí, dělá - a kdo neumí, ten to učí ...

kdo neumí učit - učí...ekonomiku

Brozicek píše:Zjistil jsem, že obě zadání mají chybu.
- V prvním příkladu má být celkový počet žáků 51 a ne 43, aby to vycházelo na celé žáky.
- V druhém příkladu má být celkový počet žáků 64 a ne 56, aby to vycházelo na celé žáky.

Mně teda vychází, že v prvním příkladu mělo být celkem 46, případně 71, 96, 121... žáků. 51 ani náhodou.
A ve druhém 32, případně 64, 96, 128... žáků.

tomasjedno píše:[.....Mně teda vychází, že v prvním příkladu mělo být celkem 46, případně 71, 96, 121... žáků. 51 ani náhodou.
........

Tak nevím pro první příklad??
1. třída: 22 žáků.....to je o 4 žáky více než v druhé třídě podle zadání
2. třída: 18 žáků
3. třída: 11 žáků.....to je 2x méně než v první třídě podle zadání

Součet: 51 žáků !!!!

Zkouška vychází. Tak teď nevím, kdo z nás dělá něco chybně?

Omlouvám se - při venčení psa jsem si uvědomil, kde jsem udělal chybu. Možné celkové počty žáků v 1. příkladu jsou 5n+1, tedy 11, 16, 21, 26, 31, 36, 41, 46, 51, 56...

Musíte počítat i s tím, že podle předpisů o počtu žáků ve třídě je minimální počet žáků 10 a maximální počet žáků je 30.

Takže v 1. příkladě může být v 3. třídě min. 10 žáků, ve 1. třídě 20 žáků a ve 2. třídě min. 16 žáků. Součet minimálních počtů je celkem 46 žáků.

Pro maximální počty v třídách je
1. třída je 30 žáků
2. třída je 30-4=26 žáků
3. třída je 30/2=15 žáků
Celkem je ji možných 71.

No já jsem vyloučil jen třídu s nula žáků

P.S. Autor příkladů by asi měl upřesnit, jestli “třídou” rozumí třídní kolektiv anebo učebnu

Na předměstí Luhačovic je dvoj-vesnička Kladná-Žilín, a odtud pochází jeden kořen mých předků. A teď ke školskému zážitku, ale ze psaní.
Na konci první třídy jsme dostali za úlohu napsat názvy různých obcí. Tak jsem tam napsal taky Kladná-Žilín, ale paní učitelka mi to opravila na Kladno, Žilina a měl jsem dvě chyby. Nikdo to tehdy neřešil, ovšem tuto křivdu si nesu v sobě dodnes. Asi proto jsem takovej protivnej formalista.

Doplnil jsem to o maxima ve třídách. Zkus tam dát, co mezi tím vychází, tj. mezi 46 a 71.