Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

V Explosii si vystačí i bez žárovek, aby tam občas něco nebouchlo.

Ale jinak to má stejnou logiku, jako se bavit o koupání ve vodě a vytáhnout na někoho jako protiargument vodu z primárního okruhu JE.

Nj, dobře. logiku to nemá. Jen mě zrovna napadlo, čím tam asi svítí.

Netuším, čím tam svítí. Ale vím, že se dělalo zvláštní provedení podružných hodin Pragotron do výbušného prostředí - kvůli jiskrám.

Možná používali svíčky, ty nejiskří a nebouchají.

Ale tam je obecně problém s čímkoliv, co může zajiskřit a není to zapouzdřený, i kdyby to byl bimetal ve sporáku. Podle mě dávali přednost zářivkám, dokud teda nebyly dnešní ledkový světla.

Nevybusne svietidla sa vyrabaju uz dlho.

ZdenekHQ píše:Ale tam je obecně problém s čímkoliv, co může zajiskřit a není to zapouzdřený...

Jojo, ty hodiny byly celý zadeklovaný. Však se dělaly i zvonky, telefony a podobné do tohoto prostředí.

rnbw píše:Nevybusne svietidla sa vyrabaju uz dlho.

to hej, například pro metanové doly OKD, celé kilometry chodeb (překopů)
dnes již v útlumu, stejně mám dojem že rozvod osvětlení v podzemí byl 24V
což z pohledu výbušnosti prostředí nemění nic
24V

Před chvilkou jsem měnil žárovku. Sundám kryt a baňka na dně krytu. Docela divné že to odstřelilo a žádné střepy

Mozes do toho vlozit LED a zalepit

Dík za inspiraci, už to bylo skoro v koši

V objektech s chemickým provozem se vyskytují různé stupně nebezpečí výbuchu, na svítidla a zařízení tedy nejsou všude stejné požadavky.

Klasifikace prostor:

- Prostory s nebezpečím výbuchu hořlavých plynů a par (zóny 0-1-2)
- Prostředí s hořlavými prachy (zóny 20-21-22)

Klasifikace zařízení:

- Skupina zařízení I (kategorie M1 a M2) - v prostorech dolů
- Skupina zařízení II (kategorie 1-2-3) - v ostatních prostorech s plyny nebo hořlavým prachem

Zóny a kategorie jsou definované podle charakteru výbušných směsí, možné koncentrace a doby výskytu.

O Synthesii jsem našel pouze zmínku, že v zónách 2 mají instalovaná svítidla BASET-N a podobná VIPET-N.
(Zóna 2 - Prostor, ve kterém není vznik výbušné plynné atmosféry pravděpodobný za normálního provozu, avšak pokud tato atmosféra vznikne, bude přetrvávat pouze po krátké časové období.)

Nebezpečí požáru od žárovek být může. Porucha nemusí být jednorázová záležitost (výbuch a konec), teoreticky se může vytvořit oblouk, který následně zažehne své okolí.
Za bolševika nám doma žárovka explodovala též. Bylo to v koupelnovém "Kopytu". Je možné, že vznik výbuchu podporuje pobyt žárovky ve vlhkém prostředí.
Většinou žárovka odejde při zapnutí (magnetický ráz při zapnutí studeného vlákna?), ale jednou mi odešla ve stolní lampě během provozu. Křaplavý zvuk, vyletělo pár jisker a konec.

To není magnetický, ale proudový náraz při zapnutí, kdy má vlákno klidně 10x menší odpor a tudíž je pak přetíženo daleko větším příkonem, než se ohřeje. U halogenů je situace lepší. Ale zas se pak méně hodí jako ochrana místo pojistky třeba při testování zdrojů, zvlášť zdrojů s PFC.

V regulační stanici na zemní plyn byly tyhle svítidla:

A co elektronkové rádio a studená vlákna lamp - při zapnutí ? podle mýho úsudku je šetrnější sériové žhavení (Talisman, Trio, Vltava, Accord, TV...) a srážecí rezistor který zachytí proudový šok, o žárovce v sérii s repro vyškáčem se už napsalo dost.