Napsal: 01 úno 2021, 21:54
Tos hodně zjednodušil, Karle: na obr. 106 (strana 129) v té knížce Pešák uvádí přípravek vylučující chybu měření probíhajícím nosičem, ale celý pohonný mechanismus je přitom celý v provozu, včetně talíře. Tím si ovšem, jak sám Pešák přiznává, jistý Klapproth pomohl k lepším naměřeným hodnotám, protože složku rušivých signálů vznikajících neklidem přehrávaného média i probíhající drážky nebo skleněné desky vyloučil.
S přenoskou opřenou o špalík na šasi se dají naměřit hodnoty ještě o nějaký ten decibel odlišné.
A já tak nenaměřím nic, protože špalík nemůžu postavit na šasi, není místo: šasi s talířem a přenoskou visí ve skříni. A na skříni, která není pevně spojená se subšasi, nemá smysl něco měřit, snad jen rozdíl mezi chvěním skříně a chvěním přenášeným na ložisko raménka od ložiska talíře prostřednictvím subšasi. Vzhledem k tomu, že motorek je pružně zavěšený nad dnem skříně a subšasi je zavěšené pod vrchním dílem skříně (viz ten článek), vyšel by mi z toho údaj naprosto neodpovídající tomu, co je při poslechu skutečným rušivým pozadím. A i to, do důsledků vzato, by se mělo měřit s ostře odřezanými kmitočty pod 20 Hz a nad 20 kHz, mezi nimi pak lineárně.
To se pak můžeme bavit i o dynamice, když si citlivost měření kmitočtově upravíme podle křivky DIN A, která právě gramofonům v prospektech krásně vylepšuje parametry.
Takže ano, špalíková metoda podle Pešáka je použitelná u většiny gramofonů (i u NC431), odpouští však pohonu některé další nectnosti.
Jde tedy o rozhodnutí: chci slyšet co nejvíc z původního záznamu s co nejslabším rušivým pozadím, nebo to chci nějak naměřit a utěšovat se tím, jaký to má odstup?
S přenoskou opřenou o špalík na šasi se dají naměřit hodnoty ještě o nějaký ten decibel odlišné.
A já tak nenaměřím nic, protože špalík nemůžu postavit na šasi, není místo: šasi s talířem a přenoskou visí ve skříni. A na skříni, která není pevně spojená se subšasi, nemá smysl něco měřit, snad jen rozdíl mezi chvěním skříně a chvěním přenášeným na ložisko raménka od ložiska talíře prostřednictvím subšasi. Vzhledem k tomu, že motorek je pružně zavěšený nad dnem skříně a subšasi je zavěšené pod vrchním dílem skříně (viz ten článek), vyšel by mi z toho údaj naprosto neodpovídající tomu, co je při poslechu skutečným rušivým pozadím. A i to, do důsledků vzato, by se mělo měřit s ostře odřezanými kmitočty pod 20 Hz a nad 20 kHz, mezi nimi pak lineárně.
To se pak můžeme bavit i o dynamice, když si citlivost měření kmitočtově upravíme podle křivky DIN A, která právě gramofonům v prospektech krásně vylepšuje parametry.
Takže ano, špalíková metoda podle Pešáka je použitelná u většiny gramofonů (i u NC431), odpouští však pohonu některé další nectnosti.
Jde tedy o rozhodnutí: chci slyšet co nejvíc z původního záznamu s co nejslabším rušivým pozadím, nebo to chci nějak naměřit a utěšovat se tím, jaký to má odstup?