Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Kondenzátor je tam nutný, protože na výstupu 11 je napětí buď 0V nebo -10V a to by nám tranzistor T2 neotevřel. Jeho hodnota není kritická, může být klidně menší (10uF). Pokud bys nebyl spokojen s kvalitou TTL výstupu, přišla by na řadu úprava podle tranzistorové verze, jak doporučuje Masob.

masar píše:Tak jsem se na to díval a asi minimální úprava je tahle:

Zkoušel jsem to tvé zapojení, zlobí to Když zapojím jen ten tranzistor (T1) co jsi tam zakreslil, jde to, ale je malá amplituda, asi jeden volt a obdélník má trochu šikmé strany sbíhají se nahoru a na zadní hraně je nějaký zákmit. Když připojím přes kondenzátor i T2, stávající v plošňáku, tak nic neleze z TTL, když odpojím T1 od vstupu, TTL naběhne, není sice úplně suprové,ale jakž takž by se to dalo. Spíš mi vadí, že se nesnesou oba připojené tranzistory. Zkoušel jsem i T1 připojit přes 20uF, to nepomáhá. Neměl by tam být na vstupu do báze T1 nějaký rezistor, nebo dělič Jako T1 mám KSY62B, nebo i to je špatné Možná bude chtít udělat ten T2 na destičce, ale to už dneska nebudu dělat, ale nemám ty BF199, tak jestli má cenu to dělat s KSY. V tom zapojení z AR 86 je ale mají použité, tak v čem je tedy problém. No zkusím jiné zapojení T2 a uvidím. Zkusím to zítra.

Tak to se divím, protože ten přidaný tranzistor je zapojen přesně podle předlohy v AR. Pracuje to tak, že když je tranzistor uvnitř IO otevřen, je na vývodu 11 napětí -10V a přidaný tranzistor je tedy uzavřen a dělič je tvořen 1k/1k5 s výstupním napětím +2V. Naopak když je tranzistor uvnitř IO uzavřen, je přidaný tranzistor otevřen (přes odpor R12) a dělič je tvořen odpory 1k/1k5//1k2 s výstupním napětím -2V(to lze snadno spočítat). Toto napětí musí být na osciloskopu při nezatíženém děliči. Jinak je něco zapojeno špatně. Velikost napětí je určena výhradně volbou těch tří odporů v děliči.
To, že při připojeném tranzistoru nefunguje původní T2 je možné, protože amplituda pro jeho buzení je pouze Ube prvního tranzistoru a to je málo (to jsem nedomyslel). V tom případě bude třeba použít i pro T2 zapojení podle AR.

Přesně tak, musí to fungovat. Ten druhý tranzistor se ti neotevře, protože na jeho bázi je v nejlepším případě 0,9Ube toho prvního a to mu k otevření nestačí. Proto to budeš muset udělat jak v tom AR, připojit k +/-15V atd.

To Masar a Masob. Jasně, to vlastně nemůže ani chodit, takhle jsem to také nedomyslel. Zkusím to večer přidělat na destičku, mám ji hotovou, jen tam dát a přiletovat součástky a celé to dobastlit do původního zapojení a uvidím.
Jen jsem měl dojem, že už minule při zkouškách na bastl destičce jsem neměl pro TTL ostré hrany, byly oblé, boky nebyly rovné. Přikládal jsem to dlouhým vývodům a vrabčímu hnízdu, tak jsem zvědav, co to udělá na DPS s krátkými vývody

Destičku bych dělal až na konec, ušetřil bych si hodně zbytečné práce.

Předkládám další variantu, prakticky kopíruje AR. Dělič jsem přepočítal pro 3Vef (nezatížený).
Při realizaci by bylo vhodné místa k připojení +10V/-10V na destičce blokovat keramickými kondenzátory proti GND.

masar píše:Destičku bych dělal až na konec, ušetřil bych si hodně zbytečné práce.

Předkládám další variantu, prakticky kopíruje AR. Dělič jsem přepočítal pro 3Vef (nezatížený).
Při realizaci by bylo vhodné místa k připojení +10V/-10V na destičce blokovat keramickými kondenzátory proti GND.

Dneska jsem zkoušel zapojit to podle toho tvého zapojení. Mám samostatnou destičku a tu připojenou k tomu generátoru místo CA3100. Posílám sem fotky průběhů. TTL by bylo celkem v pohodě výstupní napětí je 4V šš a tvar na to že je to ještě přes nějaké přívody, celkem ujde, kmitočet 100kHz. Blokovací kondy 100nF zapojené z napájení na GND.

Ale ten výstup obdélníku na přepínač, je už horší, má malou amplitudu a nějaký zákmit. Pokud není výstup z destičky a prvního tranzistoru připojen k přepínači, je na nezatíženém výstupu 8V šš a po připojení klesne na 6V šš, výstup z generátoru na 600ohm stř je jen 1,7V.

U sinu mám napětí na přepínač SC2 10V šš, což je potom na výstupu z generátoru 2,6V šš. Tří voltů nedosáhnu po připojení kondu 470pF na výstup pin 2 XR..., ale to nevadí, to teď neřeším. Spíš jde o to, že bych na výstupu z destičky obdélníku potřeboval také při zatíženém výstupu těch 10V šš a já mám jen 6V šš. Ale to by asi potom chtělo větší zásah do generátoru, asi by se musel předělat i výstup sinu a trojúhelníku, nebo jiným způsobem zvýšit výstupní napětí obdélníku a to nevím jak to udělat. Jestli by šlo přidat ještě jeden tranzistor, nebo změnit dělič. Další věc, co ten zákmit, leze už z XR, ale u TTL není, takže co s tím

Jinak to rušení na sinu je a trochu pomůže připojení -10V na výstup z R 1k2, myslím, až by to bylo zapojeno na co nejkratší přívody, mohlo by to zmizet úplně. Tak a jak dál Určitý pokrok už tu je, jen to nějak doladit

To se mi nějak nelíbí, ty průběhy. Nezatížený výstup je taky tak zešikmený?
Jinak pro zvětšení amplitudy můžeš místo 1k2 dát 390Ohmu a místo 2k5 dát 1k5. Ale pak už teče děličem dost velký proud (kolem 10mA).

masar píše:To se mi nějak nelíbí, ty průběhy. Nezatížený výstup je taky tak zešikmený?
Jinak pro zvětšení amplitudy můžeš místo 1k2 dát 390Ohmu a místo 2k5 dát 1k5. Ale pak už teče děličem dost velký proud (kolem 10mA).

Ne, nezatížený je docela pěkný průběh, viz foto

100kHz 8V šš , výstup za T1 za R 1K2 směr k přepínači, odlehčeno. Po připojení klesne amplituda na 6V šš a sešikmý se průběh a vznikne tam zákmit, tak jak bylo v minulém příspěvku, co se ti nelíbil

Tak to bych asi použil za děličem ještě emitorový sledovač, popř. komplementární dvojici.

masar píše:Tak to bych asi použil za děličem ještě emitorový sledovač, popř. komplementární dvojici.

No něco takového mě napadlo, ten sledovač. Myslíš komplementární dvojici, něco jako je použita na úplném konci generátoru, nebo si to pletu

Pamatuji si, že se komplementární dvojice používala u koncových zesiků jako budící, pro koncové trandy. Je to tak

Ano, něco takového. Pro první pokus bych zkusil tohle:

masar píše:Ano, něco takového. Pro první pokus bych zkusil tohle:

Jo, to by šlo, tak budu muset pohledat tranzistory. Nějaké NPN bych měl mít z řady KC, nebo BC, možná tam bude i ten PNP. Na tom typu asi záleží kvůli frekvenci, ale na vyzkoušení, jestli se zvýší amplituda by to mohlo stačit i s obyč. KC. Nemůžu tam dát KF 507 a 517 (KFY 34 a KFY 16) , ty bych tu měl

Vyzkoušet je můžeš. Jen neočekávej zvýšení amplitudy oproti vstupnímu napětí. Je to sledovač, navíc bez předpětí a tak si ubere z každé půlvlny asi 0,7V. Důležitější jsou ty hrany. Amplituda se pak nastaví děličem.

masar píše:Vyzkoušet je můžeš. Jen neočekávej zvýšení amplitudy oproti vstupnímu napětí. Je to sledovač, navíc bez předpětí a tak si ubere z každé půlvlny asi 0,7V. Důležitější jsou ty hrany. Amplituda se pak nastaví děličem.

Hm, tak to jo. Našel jsem tu BC 177 a BC 107, tak to budu moci vyzkoušet s tím a uvidím. Ale to udělám až dopoledne, teď už je na takovou práci pozdě. Děkuji za tvou trpělivost.