Vašku, když se podíváš na vnitřní zapojení od SGS, tak tam ten snímací odpor proudu budičem není tak explicitně zakreslený, jako je to u MDA2020.
Každopádně spojené 12-14 a 3-5 má i originální obvod - ve kterém ovšem nadproudová ochrana funguje správně, neboť Zetawatt s TDA2020 /ale s trafy okolo 60VA/ nebylo možno oddělat ani zátěží 2Ω, zatímco MDA2020 i MDA2010 s tak těžkou zátěží to pokaždé upálilo jak Husa.
Existuje jeden starý, preliminary DS, asi ještě Ates/Thomson a už i tam je to takhle spojeno. Vnitřní zapojení tam není.
Nevím, co za tím vším hledat - jestli absenci oficiální licence, nebo tehdejší možnosti Tesly, které jistě stačily na MBA810, ale už nemusely stačit na další generaci, trojnásobný výkon, jinou koncepci..nevím.
Berná mince bude, že TBA810 je opravdu podařený šváb, tudíž se dařily i neautorizované klony. TDA2020 zrovna trefa do černého asi nebyla, páč kromě SGS ji nikdo jiný ze Západu nedělal..
V Hadexu i jinde budou MDA přesně té kvality, jakou jsme z toho měřicího přípravku dávali pryč a vracela se přes OTS a reklamační oddělení zpátky výrobci. Ale komu nevadí, že jeden šváb bere Iq třeba 100-120mA, ale jinak je klidný a neprostřelí se při 2x19V, tak bude spokojený
Dtto MDA2010 do lehké spotřebky.
MDA2010 přitom nebyly zdaleka tak hrozný co do chování v jakémkoli finálu i v testeru, jako jejich silnější verze.
Přitom šlo /dle názoru mého i kolegů/ dfct o výmět z měření před potiskem, neboť oficiální TDA2010 neexistovala.
Ovšem písemnou cestou, nebo jinak, se to dozvědět prostě nešlo. Nebyl to nijak kardinální problém, ale v té době bylo výrobků s těmito IO hodně.
Tesla Vráble dokonce použila MDA2020 v "kinozesilovači" - sestavě AKT357S. Dva pro plnotučný poslech v promítárně a třetí a čtvrtý záložní, velmi odvážně, pro napájení indukční smyčky.
Oba jsou tam napájené z velkého společného, asi 250VA trafa. Mají z toho trafa zcela oddělenou sekci DC zdroje s velkými kapacitami /2+2 TE923 4G7/25V s výsledným napětím asi 2x17V.
Napájení těch modulů jde přes dvoje konektory řady WK465.xx a hafo dlouhé 0,8 dráty ve formě. Každý modul má samostatné blokování DC přívodu supermity i 470u/25V.
Nepamatuju se, že bych některý z těch pravidelně ohulených, poslechových modulů, kdy potkal vadný..?
Byly ale dobře chlazené, šířkové dvojmoduly Almes, černěné chladiče jak kráva a celým stojanem proháněl vzduch jeden Mezaxiál, neboť tam byly i tři 50W/15R konce AKZ500.
Jaká kritéria platila při tomto závěrečném měření před potiskem, to se už taky nedovíme a nikde jsem se o tom nedočetl.
Stejně tak, jaká kritéria platila pro značení horších subtypů diskrétních součástek.
To nikde nebylo a není - nebo možná to bylo v nějakých neveřejných sbornících, co jich vyšlo pár stovek pro zasvěcené z oboru.