Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Kolko soferov ma nohu na brzde cely cas, ked idu dole kopcom. casto to vidim v Tatrach, ja si idem pekne so zaradenou rychlostou a bez plynu a predo mnou auto cely cas svieti brzda (je to aj vyse minuty)

EKKAR: Ale zase ušetří 60 Kč za brzdovku. Toto je navíc ještě kvalitní stará, ne jak ty sračky, co se prodávají dnes.

pepik9 píše:Ten Jar a Autobalsam je pěkný retro..

I ten hasičák. Ten jsme měli v 80. letech v Š110

Já jezdím se svou Š120 jedině Rallye .

jimirek píše:Pokud nepojede režimem rallye neboli brzda plyn, tak ta brzdovka se bude mít problém ohřát. Při jednorázovém brždění myslím ani náhodou a pak stačí chvilka pauzy.

Divil by ses, na kolik ° se ohřeje brzdovka ve válci brzdovýho třmenu při jednom jediným razantnějším zabrždění - stačí si spočítat zmařenou kinetickou energii předmětu, vážícího půl druhý tuny (běžný auto + 2 osoby a něco zavazadel) a pohybujícího se na začátku rychlostí až několika desítek m/s a tu v poměru obvykle 70:30 rozdělit na brzdy přední a zadní a ještě vydělit dvěma (teoreticky by pravý i levý kolo mělo brzdit stejně velkej podíl) - a uvědomit si, kolik kilo hmoty má brzdovej kotouč, kolik destičky a kam se všechno to teplo z brzd poděje. Ty bubliny se neudělají v trubkách někde u hlavního brzdovýho válce u nohy řidiče, ale "napění" obsah "prasátka" ve třmenu - a tím zaviní, že přítlak destičky na kotouč se "odpruží", tudíž brzda nedoshuje takovýho účinku, jako když je kapalina bez bublin. Ve finále může dojít při dýl trvajícím brždění až k úplnýmu selhání brzdnýho účinku - a to i jen na jednom kole nápravy, COŽ MÁ ZA NÁSLEDEK ZTRÁTU ŘIDITELNOSTI AUTA - ne třeba úplnou, ale v krizový situaci, kdy jde o setiny vteřiny a centimetry to může mít i fatální následek. Prostě je to věc, která má zásadní vliv na spolehlivost udržení směru a obecně auta na silnici a jako na takový na ní odmítám šetřit. To samý platí pro gumy, řízení, veškerý části brzd a zavěšení kol včetně tlumičů. Motor mě pouze zrychluje, ale brzdy mě MUSEJÍ zastavit - a když mě motor víc nezrychlí, tak se holt někam dostanu pozdějc, nebo jindy - ale KDYŽ MĚ BRZDY NEZASTAVÍ, tak budu tam, odkud se čuchá k maceškám zespoda sakramentsky rychle ...

Mám takovou zkušenost . Znáš serpentiny z GaPa na Innsbruck ? To jsem sjížděl ve čtyřech s vlekem a včas jsem si nepodřadil . Brzdovka to v poho vydržela , ale když už jsme byli skoro dole (to jsem nevěděl) , tak jsem přibrzdil a koukl do zrcátka . Za mnou bylo modro ! A i když prasata tlačila , tak obložení stíhalo hořet . Ještě že jsou tam ty protikopce . Tak jsme ohřáli na vařiči (na brzdách by se dalo asi taky ) oběd a frčeli jsme dál . Klika .

A nebo je ještě jedna možnost: tu brzdovku vypít. Znalec ví.

Někteří veteránisti to jako doplňky sbírají. jednomu jsem dal ze SD dovezenou dobovou autoleštěnku a sněhové řetězy ve spreji a udělalo mu to velkou radost. Nepředpokládám že by dnes někdo po těch letech takovou brzdovku používal.
Toto jaru je škoda pokud je nenačnutý jej rozdělávat.

Lukas-Peca píše:A nebo je ještě jedna možnost: tu brzdovku vypít. Znalec ví.

A pak honem do nemocnice na nejbližší dializační středisko. Znalec ví.

Včerejší úlovek:

po výměně koncovky, funkční.

- a uvědomit si, kolik kilo hmoty má brzdovej kotouč, kolik destičky a kam se všechno to teplo z brzd poděje....

A taky si uvědomit, jak velká je přestupní plocha pro teplo mezi destičkou a pístem - mezikruží o tloušťce 3mm, z duhé strany víc, ale na mnohem větší délku.

A další část tepla se odvádí do třmenu z držáku desky a váleček tak ohřívá zvenku od obvodu... sice hodně tepla se odvede u moderních brzd systémem vnitřní ventilace kotoučů, ale samozřejmě ne všecko. Teplota moderních "civilních" brzd je při normálním brždění v rozmezí 800 - 1200°C (měřeno na povrchu obložení a brzdný protiplochy), závodní nebo třeba letecký brzdy jdou daleko přes - ty jdou "v akci" naprosto regulérně do červenýho žáru. Proto taky mají mezi mechanickým "pohonem" a brzdným elementem mezičlánek vyrobenej většinou z nerezu, kterej má z běžně dostupnejch materiálů při zachování mechanickejch vlastností nejmenší tepelnou vodivost ... Neboj, fyziku neojebeš. Naštěstí.

Tedy radielektrum toto je úlovek . Jednu tuto čínu mám . Hutná mašina oproti dnešním sr.... Nyní vyjíždím na lov .

radioelectrum píše:Včerejší úlovek:

po výměně koncovky, funkční.

1. Vyměněná koncovka Ti neprojde revizí - No kdo by si doma dělal revize na nářadí, když nemusí.

2. Může být načnutý kabel u brusky - což ne nepříjemnost, která zamrzí víc, než ta revize.
proto bych raději volil výměnu kabelu celýho, pokud stav té brusky za to stojí. Pokud ji měl v rukách někdo, kdo byl zvyklej omotávat kabel kolem brusky, nebo vrtačky, tak je kandidátem na blízké zlomení u přechodky do nástroje.

Brzdy... logická úvaha.
Motor (i převodovka) za dobu svého života udělá spoustu otáček (nechce se mi to počítat, miliardy nebo biliony).
Občas se mění olej a filtr, ale výměna těsnění válců není masová záležitost.

Bzdy používáme jen řádově vteřiny a naprostou většinu svého života jimy nebrzdíme.

Takže pro motor je přirozenější pohybovat se a proto je brždění motorem rozumnější.