Čo HiVi B4N ?
Alebo Dayton DS115 či TCP115?
Bedne pre repro ARO689 + úprava RK09
Moderátor: Moderátoři
-
TheLastUnicorn
- Příspěvky: 550
- Registrován: 17 led 2018, 00:00
- Bydliště: Trenčín
Oba basáčky jsou použitelný, i když TCP115 je celkovou konstrukcí spíš reprák do minisubu. Lze to odhadnout už z jeho relativně vysoké Le (1,9mH). DS115 je pak již klasický basáček do dvoupásma. Avšak jako mnoho dalších 4" trpí jedním neduhem - rezonancí kolem 2kHz a tím pádem je na vyzařovací charce na této frekvenci výrazný zlom. Pro dosažení slušných výsledků tedy vyžaduje výškový reproduktor schopný dělení na 2 nebo pod 2kHz. V rámci stejné značky vyhoví třeba DC28F. Znásilnit by možná šlo i ND25FW.
O něco lépe je pak na tom DA115, který je bez rezonance nad 1kHz. Je tedy použitelný o něco výš a k němu máme i odladěnou výhybku v kombinaci s výškáčem VIFA (Peerless) BC25SC06.
Je nutno říct, že najít levný 4", který půjde hluboko a zároveň nebude mít problém se zlomem ve vyzařování mezi 1,5-2kHz je celkem problém. Čili udělat fakt dobře hrající minibedny není taková brnkačka, jak se zdá a už vůbec to není levný.
O něco lépe je pak na tom DA115, který je bez rezonance nad 1kHz. Je tedy použitelný o něco výš a k němu máme i odladěnou výhybku v kombinaci s výškáčem VIFA (Peerless) BC25SC06.
Je nutno říct, že najít levný 4", který půjde hluboko a zároveň nebude mít problém se zlomem ve vyzařování mezi 1,5-2kHz je celkem problém. Čili udělat fakt dobře hrající minibedny není taková brnkačka, jak se zdá a už vůbec to není levný.
Jak se mi zdálo. Vieš, ako to je.
Včera som si nevšimol, že medzi tými reprákmi sú až také rozdiely. Možno by som pred DA115 uprednostnil DSA115. Ešte to pozriem.
Máš prehľad. Zrejme s tým pracuješ. Byť v tom teraz nanovo, rovno by som sa ťa spýtal na niečo hotové v cene výplaty. Ale - prišiel by som o zábavu.
Ďakujem za rady.
Včera som si nevšimol, že medzi tými reprákmi sú až také rozdiely. Možno by som pred DA115 uprednostnil DSA115. Ešte to pozriem.
Máš prehľad. Zrejme s tým pracuješ. Byť v tom teraz nanovo, rovno by som sa ťa spýtal na niečo hotové v cene výplaty. Ale - prišiel by som o zábavu.
Ďakujem za rady.
Poslúži niektorý kalkulátor aspoň pre orientáciu?
Našiel som : https://www.lautsprechershop.de/tools/t ... sed_en.htm
Našiel som : https://www.lautsprechershop.de/tools/t ... sed_en.htm
-
TheLastUnicorn
- Příspěvky: 550
- Registrován: 17 led 2018, 00:00
- Bydliště: Trenčín
-
TheLastUnicorn
- Příspěvky: 550
- Registrován: 17 led 2018, 00:00
- Bydliště: Trenčín
TLU: dovolím si mírně polemizovat. Nedostatečnou tuhost ozvučnice třeba v kombinaci s nedostatečným tlumením (bedny k Stereodirigentu), nebo naprosto strašlivě znějící kombinaci ARE 667 a ARV 261 v placaté bedýnce RK 10 odhalí snad i hluchý. Oproti tomu i širokopásmo v Seleně hraje příjemně.
Stále však pátrám po bedýnkách s mrňavými ARZ. Za přijatelnou cenu prostě nejsou.
Měl jsem na mysli, že se lze něčeho vyvarovat i bez použití počítače.
Stále však pátrám po bedýnkách s mrňavými ARZ. Za přijatelnou cenu prostě nejsou.
Měl jsem na mysli, že se lze něčeho vyvarovat i bez použití počítače.
Naposledy upravil(a) MH111 dne 25 kvě 2021, 15:27, celkem upraveno 1 x.
-
TheLastUnicorn
- Příspěvky: 550
- Registrován: 17 led 2018, 00:00
- Bydliště: Trenčín
Já teď ale tak úplně nerozumím, ohledně kterého mého příspěvku jdeš polemizovat...
Nikde jsem totižto nepsal, že tuhost ozvučnice není důležitá, ani nic kolem RK10, ani 1PF 068 19.
Btw., základní problém 1PF 068 19 je malý objem pro ten ARZ669. Ani kdyby ta bedna byla z betonu a tlumená nevímčím, tak to dobře hrát nebude. 12L objem a absence výhybky z toho dělá jen paskvil.
1PF 068 88 taky nejsou ideálně tuhé a za mne je to nejlépe hrající dvoupásmo Tesla. V určitých ohledech asi i nejlépe měřící...
Jistěže existuje nějaká řada základních pravidel pro stavbu soustav, pro které počítač není potřeba. Stačí si něco kolem toho přečíst, aby bylo člověku jasný, že ozvučnice by měla být dostatečně tuhá, že ne každý měnič se hodí pro zamýšlenou aplikaci, že jakákoliv hrana vyvolá difrakce, že bez tlumení se tvoří stojaté vlnění atd. To všechno patří mezi základní teorii, kterou by měl ovládat každý, co se trochu vážněji zajímá o repráky. Možnost měření a simulací přímo doma za pomoci výpočetní techniky to pak všechno posouvá na úplně jiný level a umožňuje za zlomek nákladů vyrobit aparát, který kvalitami daleko převyšuje komerci.
Nikde jsem totižto nepsal, že tuhost ozvučnice není důležitá, ani nic kolem RK10, ani 1PF 068 19.
Btw., základní problém 1PF 068 19 je malý objem pro ten ARZ669. Ani kdyby ta bedna byla z betonu a tlumená nevímčím, tak to dobře hrát nebude. 12L objem a absence výhybky z toho dělá jen paskvil.
1PF 068 88 taky nejsou ideálně tuhé a za mne je to nejlépe hrající dvoupásmo Tesla. V určitých ohledech asi i nejlépe měřící...
Jistěže existuje nějaká řada základních pravidel pro stavbu soustav, pro které počítač není potřeba. Stačí si něco kolem toho přečíst, aby bylo člověku jasný, že ozvučnice by měla být dostatečně tuhá, že ne každý měnič se hodí pro zamýšlenou aplikaci, že jakákoliv hrana vyvolá difrakce, že bez tlumení se tvoří stojaté vlnění atd. To všechno patří mezi základní teorii, kterou by měl ovládat každý, co se trochu vážněji zajímá o repráky. Možnost měření a simulací přímo doma za pomoci výpočetní techniky to pak všechno posouvá na úplně jiný level a umožňuje za zlomek nákladů vyrobit aparát, který kvalitami daleko převyšuje komerci.
Mi jde o to, že ty bedny poněkud duní. ARS 9204 má stěny z dvakrát tak silné laťovky. Ještě jsem se ale nedokopal k vytlumení vatelínem, tak uvidíme po zákroku. Ta zcela prázdná bedna by mohla fungovat jak malý cajon...Nevím, jestli třeba nemám nějakou úspornou sérii. Nějaký větší objem by reproduktor určitě snesl. ARN 6608 je obvykle v několikrát tak velké bedně.
Největší problém kombinace ARE/ARO667 + ARV261 /dodávala se i k jednomu či dvou stojanovým gramorádiím/ je to, že tahle širokopásma mají v malých uzavřených objemech, díky svému Qts, tendence doslova "bučet" asi mezi 90-120Hz s velkým převýšením, což je uchu velmi nepříjemné, doslova to při muzice sere.
Nedá se to odstranit jinak, než buď pečlivou ekvalizací na nízkoúrovňové straně, nebo prostě velkým objemem, kde klesne dolní mezní kmitočet ozvučnice až na původní rezonanci těch univerzálů, nebo lépe těsně pod ni. Žádný druh tlumení tomu nepomáhá.
Mám pro jeden speciální účel /lázeňské náměstí/ vyrobené 4 lehké, velmi výsledně citlivé soustavy s 18xARO689 + DT150 v objemu asi 190L. Ve druhých dvou jsou tweetery ST304.
Bučely bez elektronické úpravy úplně stejně strašidelně - je to z velké části, ale ne úplně beze zbytku, odstraněno kombinovaným filtrem před výkonovým zesilovačem, který rovněž zajišťuje i nepřetěžování soustav na nízkých kmitočtech, které stejně efektivně není schopna vyzářit. Soustavy, díky těm 25dkg ARO689, jsou velmi lehké, bedna je celá z 12mm šestivrstvé, lehoučké březové překližky, vyztužená jenom smrkovými latěmi, na kterých je 8mm hobra. Je velmi lehká /24-25kg i se zesilovači/, přestože je velmi rozměrná. Proto je šlo výhodně udělat aktivní, jsou v nich 150W koncové zesilovače s dobrými optolimitery, velmi podobné zapojení Leach a se symetrizačními trafy na vstupech. Naprostá spokojenost, hlavně s vyzařovacími charakteristikami stěny 3x6 s ohledem na specifika ozvučovaného prostoru.
Bylo to "bučení" širokopásem naprosto markantní například na často používaných, známých soustavách Forte 60 Vocal, obsahovaly podle výsledné impedance buď 8xARO667+2xARV261 /8ohm/, nebo 8xARO666 pro 16 ohm. Přestože bedna měla čistý objem, tedy po vestavbě kmitacích hobrových panelů asi 150-160L, bylo to pro 8 měničů tohoto typu málo.
Pak jsme ze srandy zkoušeli porovnat tohle monstrum s velmi starým typem soustavy, ARS704. Asi 200L almara, tlumena jenom 10mm vrstvou vatelínu a osazená speciály 6xARO665 - 90Ohm/5W, 6ks paralelně, k tomu zase dva ARV261 s odporem a na výsledných 15 Ohm/30W, nebo přes trafo na 100V. Kisna z počátku 70.let.
Tahle soustava už vůbec, ani náznakem nebučela, naopak měla na nízkých kmitočtech velmi příjemný zvuk, třebaže byla určena k ozvučování velkých prostor.
Nedá se to odstranit jinak, než buď pečlivou ekvalizací na nízkoúrovňové straně, nebo prostě velkým objemem, kde klesne dolní mezní kmitočet ozvučnice až na původní rezonanci těch univerzálů, nebo lépe těsně pod ni. Žádný druh tlumení tomu nepomáhá.
Mám pro jeden speciální účel /lázeňské náměstí/ vyrobené 4 lehké, velmi výsledně citlivé soustavy s 18xARO689 + DT150 v objemu asi 190L. Ve druhých dvou jsou tweetery ST304.
Bučely bez elektronické úpravy úplně stejně strašidelně - je to z velké části, ale ne úplně beze zbytku, odstraněno kombinovaným filtrem před výkonovým zesilovačem, který rovněž zajišťuje i nepřetěžování soustav na nízkých kmitočtech, které stejně efektivně není schopna vyzářit. Soustavy, díky těm 25dkg ARO689, jsou velmi lehké, bedna je celá z 12mm šestivrstvé, lehoučké březové překližky, vyztužená jenom smrkovými latěmi, na kterých je 8mm hobra. Je velmi lehká /24-25kg i se zesilovači/, přestože je velmi rozměrná. Proto je šlo výhodně udělat aktivní, jsou v nich 150W koncové zesilovače s dobrými optolimitery, velmi podobné zapojení Leach a se symetrizačními trafy na vstupech. Naprostá spokojenost, hlavně s vyzařovacími charakteristikami stěny 3x6 s ohledem na specifika ozvučovaného prostoru.
Bylo to "bučení" širokopásem naprosto markantní například na často používaných, známých soustavách Forte 60 Vocal, obsahovaly podle výsledné impedance buď 8xARO667+2xARV261 /8ohm/, nebo 8xARO666 pro 16 ohm. Přestože bedna měla čistý objem, tedy po vestavbě kmitacích hobrových panelů asi 150-160L, bylo to pro 8 měničů tohoto typu málo.
Pak jsme ze srandy zkoušeli porovnat tohle monstrum s velmi starým typem soustavy, ARS704. Asi 200L almara, tlumena jenom 10mm vrstvou vatelínu a osazená speciály 6xARO665 - 90Ohm/5W, 6ks paralelně, k tomu zase dva ARV261 s odporem a na výsledných 15 Ohm/30W, nebo přes trafo na 100V. Kisna z počátku 70.let.
Tahle soustava už vůbec, ani náznakem nebučela, naopak měla na nízkých kmitočtech velmi příjemný zvuk, třebaže byla určena k ozvučování velkých prostor.
-
TheLastUnicorn
- Příspěvky: 550
- Registrován: 17 led 2018, 00:00
- Bydliště: Trenčín
MH111 píše:Mi jde o to, že ty bedny poněkud duní.
A divíš se? Když někdo zavře reproduktor s Qts kolem 1 a VAS odhadem 100L do 12L budky, navíc bez tlumení? Ono kdybys právě ovládal tu výpočetní techniku, tak bys viděl i tu frekvenci, na které to duní a hučí.
Je to v podstatě úplně stejný problém, jako popsal sinclair nade mnou, když komentoval RK10.
Prostě, člověk musí vědět, do jaké kisny je daný brepták vhodný. Ale k tomu prostě potřebuješ znát TS parametry. Velmi zkušený člověk koukne na magnet, zahýbe s memránou a umí říct: Hm, malý magnet, tvrdý závěs, poměrně těžký systém (vzhledem k magnetu)...to bude mít nízký VAS, nízké BL, vysoké Qts a FS - určitě to nebude vhodné do bassreflexu. Ale ani on nebude umět s určitostí říct : Uzavřenka, 15L.
Když si změříš ARZ668/669 a hodíš parametry do simulace, tak zjistíš, že ten reproduktor patří do velmi dobře vytlumené uzavřenky objemu 20-25L.
Rozhodně nebude hrát dobře ve 12L prázdný krabici od bot.
TLU: tou krabicí od bot jste vystihl tento exponát dokonale. 
Ale modernější menší bráškové asi nemají s malou ozvučnicí takový problém. Jestli je to tužším závěsem, nevím, ale i přes určité šetření s hlubokými tóny mi přijdou poměrně malé ARS 9204 dost příjemné spolu s tříodbočkovým poťákem na fyziologickou regulaci hlasitosti ve Stereodirigentu. Na klasiku a jazz tam ani tolik nevadí ten zdvih na vyšších středech, který asi zčásti kompenzuje to zapojení. Co nesnáším bytostně, tak dunění a hukot místo kontrabasu/suzafonu apod. To jsem v zubech vynesl jedny drahé sloupové BR bedny s drahým zesilovačem při předehře k Netopýrovi. To nešlo.
Asi se po zkouškovém kouknu po literatuře a případě prográmku.
...OT: kterýsi tazatel se ptal na basy. Velmi slušně hraje akordeon Chorál VII z Hořovic. To hluboké E rozdrnčí i tenké dveře.
Ale modernější menší bráškové asi nemají s malou ozvučnicí takový problém. Jestli je to tužším závěsem, nevím, ale i přes určité šetření s hlubokými tóny mi přijdou poměrně malé ARS 9204 dost příjemné spolu s tříodbočkovým poťákem na fyziologickou regulaci hlasitosti ve Stereodirigentu. Na klasiku a jazz tam ani tolik nevadí ten zdvih na vyšších středech, který asi zčásti kompenzuje to zapojení. Co nesnáším bytostně, tak dunění a hukot místo kontrabasu/suzafonu apod. To jsem v zubech vynesl jedny drahé sloupové BR bedny s drahým zesilovačem při předehře k Netopýrovi. To nešlo.
Asi se po zkouškovém kouknu po literatuře a případě prográmku.
...OT: kterýsi tazatel se ptal na basy. Velmi slušně hraje akordeon Chorál VII z Hořovic. To hluboké E rozdrnčí i tenké dveře.
-
TheLastUnicorn
- Příspěvky: 550
- Registrován: 17 led 2018, 00:00
- Bydliště: Trenčín
No pokud narážíš na ARN56x a ARN560x, tak to jsou diametrálně odlišné repráky. Oproti ARZ66x je tam silnější pohon, tužší zavěšení (z toho vyplývající nižší ekvivalentní objem a vyšší rezonančka) a tám pádem to umí přijatelně hrát i v těch 9L skříňkách. Maximum z nich však lze dostat v ozvučnici typu TQWT, nebo po nalepení kompenzačního magnetu (stejné velikosti jako původní) v bassreflexu objemu 25-30l s ladicí frekvencí kolem 40Hz. V takovém setupu spolehlivě překoná všechny teslácký 8".
Pozoruhodné výsledky podává také 11" ARN73x v uzavřence objemu 50-60L, některé kusy po renovaci jsou vhodné do bassreflexu objemu 100L. S přehledem to pak umí pod 30Hz pro -6dB (vyzkoušeno, změřeno).
ARZ36x už tady spomenutý bylo, to byl takový malý dobový zázrak. Ostatní z mýho pohledu již dnes za zmínku nestojí, krom ARN930, který je velmi vzácný a tím pádem bez praktického významu.
Pozoruhodné výsledky podává také 11" ARN73x v uzavřence objemu 50-60L, některé kusy po renovaci jsou vhodné do bassreflexu objemu 100L. S přehledem to pak umí pod 30Hz pro -6dB (vyzkoušeno, změřeno).
ARZ36x už tady spomenutý bylo, to byl takový malý dobový zázrak. Ostatní z mýho pohledu již dnes za zmínku nestojí, krom ARN930, který je velmi vzácný a tím pádem bez praktického významu.