Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

xsc píše: Podle mě bys neměl shánět 74HC4051, ta má napájení do 10V a jinak definované logické úrovně. Tady je původní CD4051 s vyšším rozsahem napájecího napětí - modul se napájí z 12V.

Ďakujem za radu to ma nenapadlo .

Ja mám tu verziu 01_175 a schému pre verziu 02_105 . Ďakujem za objasnenie .

xsc píše: Tady je původní CD4051 s vyšším rozsahem napájecího napětí - modul se napájí z 12V.

Objednám CD4051BE TU .
Vďaka za upozornenie. Môže byť ?

Ano. Důležité je, že je to klasická CMOS řada, ne 74. Jinak na ten IO žádné extra požadavky to zapojení neklade.

Dobrý den - SM 260 jsem kupoval 1986, ještě mám doma prodejku. Víc než 20 let jsem ho nezapnul, jenom manželka ho oprašovala.
Vyhodit se mi ho nechce - je to pro mě srdeční záležitost. Před 35 lety jsem dodělával dynamickou předmagnetizaci z AR 12/89,
kde jsem upravoval zapojení - v původním byly problémy s napětím.
Když jsem se ho pokusil zapnout - kupodivu začal hrát - i když nic moc - a v polovině kazety se začal vypínat.
Hodně moc let se již bastlení nevěnuju (většinu jsem již zapomněl) a tak na doporučení kolegy lezu sem pro rozumy.
Kondíky v koncovém vypínání to nebyly a tak jsem šmejdil kolem elektroniky převíjecího motorku - napětí na T17 a T9 (KF506)- při
otevřeném stavu bylo 0,40 a 0,45 V a měnilo se při delším zapnutí.Našel jsem doma jiné, nepoužité a vyměnil - napětí bylo 0,15
a 0,12 V a neměnilo se. Původní tranzistory se při měření jevěj jako dobré - došel jsem k závěru že se zřejmě uvolnil čip z
chladící podložky. A když jsem našel třetí takovej (T12 - spínač elektromagnetu hlav) tak jsem si řekl dost - všechny KF ven a
a nahradil jsem je KC a KD viz SM261.
Přikročil jsem k nastavení podle servisního manuálu - bod 7.2.2.2 - nastavení indikátorů - celkem seděly, ale zarazilo mě něco jiného -
v levém kanálu byla sinusoida nějaká divná - vršek byl nějakm víc zaoblenej.Kondíky jsem ale již měnil - po hledání, kde jsem i
porovnával kanály mezi sebou jsem to našel - T106(KC239C). Po výměně se to jeví vpořádku.
Vzal jsem ho do práce a kolega mi řekl že tranzistor není výroba TESLA ale pravděpodobně NDR nebo Vietnam.
Prozatím s psaním dost - ani nevím zda to někdo bude číst.
Ještě jedna maličkost : jsem tu poprvé a nevím jestli to správně uložím. Předem se omlouvám jestli to zmrvím.

Ahoj, poraďte mi, ve kterém Amatérském rádiu byla recenze hifi magnetofonu Tesla SM 260 nebo podobného stolního.

Ty vycházely v časopisu Elektronika, sem tam něco dal A. Hofhans do AR (rubrika "Seznamte se").

AR-A88/9 str329 SM261

a o rok později vyšla úprava p. Belzy:

Jo, děkuji.

Dobrý den - musím se omluvit - v mém prvním příspěvku jsem mluvil o vadném tranzistoru T106 - byl to důsledek, příčina byl odpor R12 (100 ohm). Hrál si se mnou na slepou bábu - po zapnutí se tvářil normálně ale pak zvětšil hodnotu a to snížilo napětí na vstupním zesilovači na 6 V. Vzdal to až když jsem ho seznámil s odsávačkou - naměřil jsem 3,5 k.
Tim ale problém se vstupním zesilovačem neskončil. Potenciometr pro záznam byl vytočenej na 2 a zesilovač vykazoval tandence k přebuzení. Dal jsem odpor (600 k) do vstupu. Nahrávka však příšerně basovala - nepomohlo ani snižování předmagnatizace. Teprve po delším hledání jsem to našel - byla zapnutá korekce pro mikrofon. Závada bylo ve vypínači na vstupní patici pro mikrofon. Vypínač byl trvale vypnutej - a tím zapnutákorekci.
K předmagnetizaci- než jsem našel tu korekci, tak jsem ji měl nastavenou na 16V ale v nahrávce bylo málo vejšek - musel jsem ji snížit až na 12 V.
Nyní po opravě korekce jsem opět na 16 V a náhrávka píská jak o život - takže budu asi muset ještě o něco zvýšit napětí.

Protože jsi zřejmě nečetl návod k použití a opět zaměňuješ následek s příčinou:

kdykoli zasuneš konektor do přední zásuvky pro stereofonní/levý mikrofon, pérový svazek na konektoru rozpojí a vyžádá si přes T102/202 zvýšení citlivosti vstupů asi o 19 dB. Prostě zvedne citlivost tak, aby vyhovovala mikrofonům.
Žádné zvláštní korekce pro mikrofon v tom nejsou, tedy se ani nepřepínají, mění se jen zesílení.
Nějaké "přebasování" je jen jakési subjektivní vyjádření, nepodpořené měřením.

Když do tak citlivého vstupu přivedeš signál o linkové úrovni, který je o dva až tři řády silnější, samozřejmě, že vstupní zesilovač bude přebuzený - potenciometry řízení úrovně záznamu jsou až za ním.
Taky je nesmysl používat tyto přední vstupy pro cokoli jiného, než pro mikrofony.
Pro připojování zdrojů signálu, jakými jsou tuner, CD, jiný magnetofon, gramofon (s korekčním předzesilovačem) slouží přednostně konektor LINE na zadní straně přístroje. I ten je vybavený pérovým svazkem, který zajistí po zasunutí konektoru DIN odpojení signálové cesty od mikrofonních předzesilovačů, takže ani zpředu současně připojený mikrofon nefunguje.

Obecně: do korekcí se nesahá, jejich vlastnosti se s časem mění jen vyjímečně, zcela běžné je, že se do nich nikdy sáhnout nemusí.
Nesahá se ani do nastavení předmagnetizace, dokud se nemění kombinovaná hlava za novou, o jejíchž vlastnostech toho moc nevíš.
Postup nastavení tu byl v minulosti opakovaně popsaný.

Ovšem jsou borci, kteří cokoli dokážou "podle ucha" rozvrtat, a pak je radost přijít na to, s čím si protočili, a seřídit to po nich.

Nejlepší je, když nějaký kutil točí s trimrem R4 na desce zdroje...minulý rok jsem tak musel obětovat jednu ze dvou mých posledních náhradních desek ovládání.

Dobrý den pane Administrátore, dobrý den pánové - s dovolením bych trochu ujasnil mé dva příspěvky ano.
Před mnoha lety jsem byl členem HIFI klubu, takže co a kam se strká vím. Vstup pro mikrofon jsem nikdy nepoužil, za ty roky ten kontakt prostě uhnil.
Vstup LINE taky nikdy s jedinou výjimkou - Když nyní ladím kazeťák podle ser. manuálu a o tom kontaktu vím, ten je funkční. Korekční jsem asi použil proto, že mi to uvízlo v paměti (kdysi dávno jsem něco na toto téma stavěl). Kdysi dávno jsem absoloval průmyslovku v příslušném oboru ve městě kde nyní žijete. I když musím přiznat že jsem dost zapomněl. K orientaci ve schématech: bastlil jsem od svých 12 let, takže si stále něco pamatuju, ale jak jsem psal výše - mám 30 let pauzu a to se dohání dost špatně. Ten konec o předmagnetizaci: dal jsem ho tam úmyslně - nějakej maník tady řešil stejnou závadu jako já a jsem přesvědčen, že příčina byla stejná jako u mne a doufal jsem, že si to přečte. Před 45 roky jsem si potavil nf. generátor (do 100 kHz) a celotranzistorovej osciloskop (do 3 MHz) a vlastním několik knih o magnetofonech (jako osciloskop nyní používám takovou hračku za 700 kč které osciloskop říkaj - pro audio to stačí - měří i frekvenci - porovnáno s Agilent 33522A). Proč to - ve skříni čeká unikát jedinej svého druhu na světě. Cívkovej magnetofon - mechaniku jsem vymejšlel sám s výrobou mi pomáhal otec, na mechaniku nejsem příliš manuelně nadán a elektroniku jsem obšlehnuj a upravoval. Má dva setrvačníky a unikátní vedení pásku, průměr tónového hřídele je 50 mm, veškeré ovládání elektromagnetama. Byl funkční a na důchod se chystám ho znovu zprovoznit.
Příště sem napíšu zas nějakou veselou historku z opravování kazeťáku a nebo jak jsem upravil připojení dynamické předmagnetizace.
zatím naschledanou pánové

OT pokračování jsem přesunul jinam.
O SM260/261 i o SP210 se můžeme bavit dál tady, o ostatním v novém vláknu.

Pokud jde o magnetofon s mechanikou vlastní konstrukce, taky jsem s tím před 55 lety začal a taky skončil. Většinu mechanických dílů jsem tedy už měl pohromadě, elektromagnetické spojky a brzdy mi chodily jedna radost, jen setrvačník (od General Melouchs ČKD Plotiště) pořád nebyl hotový a, když konečně byl, podobal se spíše vačce a vyvážit už vůbec nešel. Pachatel zůstal anonymní, takže otlučení o hlavu se nekonalo.
Mezitím jsem totiž sehnal kompletní mechaniku B42, skříň zvlášť, bez elektroniky. Tu jsem navrhoval a stavěl vlastní. Rám až nadčasově univerzální, mechanika se dá velmi dobře poladit tak, že čistý filc pod unašeči není o nic horší, než třímotorový pohon, časem jsem dokoupil setrvačník pro B43 i s ložiskem, a postupně v tom ještě dvakrát zmodernizoval elektronická střeva.
To už jsem pochopil, že vymýšlet unikátní mechaniku není pro každého, zvlášť, když je na to potřeba poměrně přesné strojní vybavení. A že je efektivnější zadaptovat mechaniku už hotovou.
Taky mám ještě poslední verzi ve skříni, jen jsem to už dlouho nezkoušel zapnout, a na další modernizaci sbírám drzost (odvaha by to byla, kdybych si ještě vzpomněl, do čeho to jdu).

Dobrý den - během mého vrtání v kazeťáku jsem narazil na zajímavou závadu, kterou jsem "odstranil" dost nestandardním způsobem - nikdy jsem o tom neslyšel ani nečetl. Při kontrole kmitočtové charakteristiky pravej kanál bez problému šel do 16 kHz ale levej na 12 kHz chcípal a na 14 byl mrtvej. Kontroloval jsem nesčetněkrát korekce záznamového i snímacího zesilovače. Přítlačné gumové kolečko jsem vyměnil (bylo sjeté dost ke straně a nebylo vprostřed pásky), přítlačná kladka měla na osičce pohyb do boku 0,5 mm. Čistil jsem hlavu lihem, koukal na ni mikroskopem (silnější lupa od číňana) a nic - prozatím jsem to vzdal - v kolmosti hlavy se mi rejpat nechtělo a navíc měl jsem z toho nějakou předtuchu že to je něco jiného. V práci jsem si od počítačníků půjčil kontox abych domluvil potenciometru pro úrověň záznamu a ani nevím co mě to napadlo - na uchošťouch jsem naprskal kontox a potřel s nim hlavu, po několika minutách jsem hlavu několikrát vyčistil lihem. Druhej den jsem zůstal zírat s otevřenou pusou - levej kanál dojel do 16 kHz. Šel jsem se zeptat počítačníků co to maj za zázrak a dostal jsem přednášku o kontoxech - ve většině je silikon a další srajdy ale tento vybírali aby byl bez toho. Měl jsem víc štěstí než rozumu - tu hlavu jsem mohl pěkně zasvinit. Současné trendy v čištění hlav neznám, čistící kazetu nemám. Doporučit to mohu jen jako poslední zoufalej pokus.
PS: myslím, že hlava byla sjetá ke straně - viz to gumové kolečko a kladka. Zřejmě jsem to už tak koupil před 40 rokama.