Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jirka píše:... kam kráčí evropské automobilky??

Do

Kráčí do hajzlu... Skorosoused má žigula, nevím typ, nevyznám se, ale starý (4x světlomet) a udržuje ho jedině cínem. Vlastně celou tu dobu. Zatím se mu to nerozpadá..

Chcel by som to vidieť naživo. Trochu som si to skúšal a nie je to zase také ľahké. Ten cín sa po plechu nerozlieva tak ochotne ako po čistej medi skoro žiadnych rozmerov. A keď poriadne neprilipne, tak sa odtrhne. Ten plech musí byť úplne čistý, počas práce chránený pred oxidáciou, správne nahrievaný atď. Rád by som to videl.

Mně připadá jednodušší použít dvousložkový tmel s nějakým plnivem typu skelná vlákna. Vezme se to dvakrát až třikrát, vždycky přebrousí, a vydrží to hodně. Ten cín je podle mě technologie sice fajnová, ale ještě z dob, kdy podobné tmely neexistovaly.

Cín se nepoužívá, to je pitomost. Rozhodně ne ČISTÝ CÍN. Používalo se klempířský OLOVO (slitina obsahující většinový podíl olova), nebo obyčejná klempířská pájka = slitina olova a cínu v přibližném poměru 70:30. Ve všech případech se ohřev dělal a dělá hořákem, protože teploty tavení uvedených kovů jsou v rozmezí 500 a 600K (230-330°C). Vtip je v tom, že olovo lze natavovat na ocelový plech podobným způsobem jako tmel - když se ohřívá malá oblast, už o několik cm vedle zůstává relativně pevné a nesteče, navíc lze relativně snadno nanést i tlustou výplňovou vrstvu aniž by výplň praskala nebo se propadala.

V době, kdy neexistovaly vícesložkové rychletvrdnoucí hmoty/tmely, kterými by bylo možné zarovnat relativně hrubé nerovnosti na klempířině auta, bylo poolovění + vybroušení jediná možnost jak hrubší nerovnosti na kastli rychle vyhladit a připravit pod lak. Olejové a podobné hmoty/tmely vyžadovaly mnohem delší dobu vytvrzování a navíc se musely nanášet jenom v tenkých vrstvách = vícenásobně, protože tlustá jednorázově nanesená vrstva nedokázala ztvrdnout bez propadání se nebo prasklin.

Dodneška používají olovění plechů restaurátoři historických automobilů pro zachování co největší autenticity povrchových úprav - na autě ze začátku 20.století nemá z pohledu autenticity žádný polymerový tmel co pohledávat...

Tady máš fázový diagram slitin olovo-cín, od čistého cínu po čisté olovo. Kde tam vidíš nějakých 500 až 600°C?
http://upload.wikimedia.org/wikipedia/c ... -Sn-Pb.svg

Sorry - úklep, patří tam K, ne °C. Rychle jsem mrknul do tabulky teplot tání a nezaznamenal, že nahoře nejsou Celsiovy °, ale Kelviny... Opraveno, aby to zase někoho nesvádělo jinam. Na použití technologie to ale nic nemění.

Prostě kutil s hořákem a později jsem zjistil, že je to cín. Asi to bylo teda s tím olovem. Nebádal jsem nijak moc, je to magor..

Navštívil som drogérky, na obr. uvádzam ponuku. Je to použiteľné, alebo si mám nechať niečo zaslať poštou? Ď

No tak, nech nevyberiem to horšie.

Barvy na bázi alkydových pryskyřic na auto moc nedoporučuji.
Zato odrezovač přesně dle návodu a někdy víckrát za sebou asi neškodí v jakomkoliv množství.

Zaujimava temka hmmm. Neviete nekto jak nastavit ventile na alfe 166 v6 turbo ? Totiz mi klepe ako sijaci stroj

Nejdřív bych zkusil nějaký alfácký fórum. Alfa je dost neobvyklá značka v našich zeměpisných šířkách, takže její technické hodnoty nejsou moc všeobecně známé. Důležitý je třeba vědět, jestli má ten zmíněný motor klasické nebo hydraulické vymezování vůle ventilů atd. Tohle všechno tady těžko někdo ví.

Tadyhle máme auto pro pana Bangu.
http://www.marutigypsy.com/

Hydrauliku to nema, predpis za studena je na vyfukovych 0,3mm, no tak som to presne nastavil. Za studena ich troska pocut ale ked sa zohreje tak to klepe jak sijacka Mozem dat menej, trebars 0,25 ? Ale potom je riziko podpalenia ventilov ci nie ?