Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Nebylo by na čase vlákno rozdělit na dvě témata. Germanium a MDA2020 je docela rozdíl

Obojí je polovodič.

Jeden čas se tu zběsile rozstřihovalo vlákna při lehkém odbočení mimo téma, teď to nikomu nevadí.

Zvuku, nech si od Zdenka s Jardou přidělit moderátorský práva a můžeš rozdělovat do bezvědomí.

Môžem prosím zvedieť, v čom po technickej stránke zaostáva kvazoš za komplementárom?
A v čom bol MBA810 taký pokrok voči diskrétnemu riešeniu systému "Dukla"?
Dík

Pri hodnotení otázky kvasikomplementár-komplementár hádam stačí spomenúť fakt, že jeden budiaci tranzistor je zapojený so spoločným kolektorom a druhý so spoločným emitorom. Komplementárny koniec takúto asymetriu neobsahuje.
Pokiaľ sa týka použitia MBA810 oproti diskrétnemu zapojeniu s GD6xx tak IO je Si polovodič s veľkou tepelnou stabilitou a adekvátny zosilňovač s MBA má lepšie vlastnosti. Zapojenie s MBA810 je aj ekonomicky výhodnejšie.

Hádal som len ekonomiku. Fakt je lepší i zvukovo?
To s kvazošom som si neuvedomil. Ale je to nejaký problém pri kŕmení repra? Vadí to nejak?

Uvědom si, co se posuzuje u součástky BIPOLÁRNÍ TRANZISTOR jako zesilovací parametr - je to "beta" neboli hybridní parametr h21e - kde ten index "e" znamená, že to je parametr měřenej respektive vypočítávanej pro zapojení se společným EMITOREM. V zapojení kvazikomplementáru ale máš jeden koncovej trand zapojenej jako Darlington - má budič i vlastní výkonovej konec v zapojení SE, zatímco druhá půlka má výkonovej trand v zapojení SC = se společným kolektorem neboli jako "sledovač napětí". Ergo kladivo, každá půlvlna je zesilovaná strukturou s odlišnýma vlastnostma, s odlišnou přenosovou/zešilovací charakteristikou. Zpětný vazby to můžou zkorigovat, ale u výkonovejch zesů jsou ne vždycky zavedený tak silný zpětný vazby - a hlavně, ne vždycky je v nich uzavřený dostatečně vysoký zešílení, aby právě celkový zešílení pro kladnou a zápornou půlvlnu signálu bylo na výstupu ideálně symetrický = tím MŮŽE vznikat nesymetrie a z ní až limitace na některý z obou půlvln dřív, než na druhý. Proto se kvazoš pokládá za ne zrovna nejlepší konec.

EKKAR píše:Uvědom si, co se posuzuje u součástky BIPOLÁRNÍ TRANZISTOR jako zesilovací parametr - je to "beta" neboli hybridní parametr h21e - kde ten index "e" znamená, že to je parametr měřenej respektive vypočítávanej pro zapojení se společným EMITOREM.

A víš, Vševěde, o kolik se (v absolutní hodnotě) liší h21k od h21e?

Vesmíre, co jsem komu udělal, že se tady zas chce někdo mocí mermo hádat?
Tak mu to vysvětli sama, jsem zvědavej, jak to popíšeš ty! A pokud možno bez komplexní matiky a integrálů ...

Jen se tě zeptala a pokud bude spokojena s tvou odpovědí, nebude důvod se hádat, ne?
Ale podle tvé reakce soudím, že tvůj zešilovací činitel je dost vysoký i bez ohledu na umístění vstupu a výstupu a stabilita je ohrožena...že by chyběla z.z.v.?

EKKARe, nedávej tady moudra z oboru, kterýmu hovno rozumíš

Detailní rozbor kvazikomplementáru lze např. nalézt v čaospise Radiový konstruktér č. 1/75 (jako bonus tam najdete i zapojení zes. Tiger 01).

To zapojení vzniklo v době, kdy nebyly k dispozici odpovídající páry npn-pnp tranzistorů. A že to může poměrně dobře fungovat i dnes, dokládá např. šváb LM3886.

P.S. hybridní parametry bych do toho raději netahal

No, já nevím. Taky bych uvítal solidní rozbor komplemetáru a kvazikomplementáru.
Že by měl komplementár stejné parametry? Že by KD 607/617 byla v parametrech identická? Já vím, ničemný rožnov neuměl opajcnout nic pořádně.
Ale proč MJ15003G proti MJ15004G z AME umí v rámci identity třeba parametr h21e při Uce 6V a Ic 0,5A rozstřelit u 4 párů o 100% NPN proti PNP a to stejně přesně? Na měření shodnosti jejich dalších parametrů mě přešla chuť.
Jinak, ty staré Radiové konstruktéry mohu jen doporučit. A pro mládež ty od roku 1955. Poutavý a přehledný úvod do radiotechniky.

Rozbor kvazikomplementáru je spíše v RK 5/72.