Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

A kolik odporů?

microlan píše:kolik odporů ?

. . . maximálně 313 kusů !

sinclair píše:Máš pět tranzistorů, z toho dva TO3, jeden TO66, dva libovolný další, jednu diodu a původní desku.
A chutě optimalizuj.

Podmínky pro správné vybuzení koncových tranzistorů jsem tu už uváděl několikrát. Budící odpory na 1/2 polovinu, tam není velká věda.
Aby to fungovalo musíš použít výběrové konce s velkou betou (v manuálech od Jandy ani zmínka)
Dioda mezi báze konců a využít její potenciál - 0,5V rozkmitu k dobru.
Změnit vývod jednoho odporu a tím zlikvidovat zpičenou Jandovu kladnou vazbu do vstupu, která způsobuje houpání reproduktorů.
Samozřejmě doplnit vf filtr, nepamatuji, že bych ho u zesilovače nepoužil, to dělají jen taková prasata jako Bohoušek F., že cpou vstup přes elektrolyt přímo do báze differáku konce
A po té pochopíš, že hlavní brzdou dalšího pokroku je buzení konců odporovým bootstrapem, že to nefunguje tak, jak je několikrát od tohoto autora popsáno, že za 20. let nedošel k žádnému pokroku a že jestli to chceš vylepšit, tak tam musíš ten jeden tranzistor přidat

sinclair píše:Za to asymetrický napájení toho operáku, bys Václave dostal po hubě. A nejspíš od každého zkušenějšího, ještě normálního šéfa konstrukce ve fabrice na zesilovače.

Napájení operáku je součástí koncového stupně a asymetricky je to proto, aby si toho někdo všiml, z jakého je to důvodu.
Nepotřebuji k tomu komentář od nějakého dementa a jeho normalizační praktiky
Kolik jsi těch projektů šéfoval, šašku ?

sinclair píše:Moje volba by třeba byla kvalitně a fundovaně zpracovaná oponentura Tigera .01.

Na co by Ti byla nějaká fundovaná oponentůra, když z toho stejně nic nechápeš ???
Jdi si bádat, proč dal Janda do TW140 390R odpor místo 560R.
Můžu Ti to říct přesně, používal odpory z řady E12 protože z E6 byli už v šuplíčkách na bastlení vybraný a holt došla i 560R

Celou dobu se nemůžu dočkat, až mi tu záměnu 560=>390R fundovaně vysvětlíš A ono hovno, soudruzi, hovno.

Je to marný, je to marný, je to marný.
Nepotěším Vás, stále kvoká.

Zřejmě v tom bylo Boží osvícení Mistra, nebo jiné pomatení mysli.
Nejsem znalec Mistra, jako sinclair, těžko můžu zvážit Mistrovy pohnutky lépe, jak on.
Mě zajímají jen ta blbá schemata a jak fungují, Mistr a jeho pohnutky jsou mi ukradený
Nakonec, nemusím rozebírat konec Transiwatta, ale to, co je v aplikačním manuálu RCA.
A tam je 510R z E24, na to neměl Janda ani šuplíček

Na mě z toho všeho čouhá jedna zásadní otázka.
Řekněme, že chci postavit zesilovač. Můžu použít moderní kvalitní součástky a můžu tam nacpat tranzistorů, kolik chci. Nezajímá mě účinnost, tedy jak blízko se dostanu k napájení. Chci jenom malé zkreslení.
Mám použít klasické řešení konce ve třídě AB (jako například DPA...), nebo ve třídě B jako má Transiwatt ???

makak píše:Na mě z toho všeho čouhá jedna zásadní otázka.
Řekněme, že chci postavit zesilovač. ... Nezajímá mě účinnost... Chci jenom malé zkreslení.
Mám použít klasické řešení konce ve třídě AB (jako například DPA...), nebo ve třídě B jako má Transiwatt ???

Pokud tě zajímá EXAKTNĚ ZMĚŘENÝ MINIMÁLNÍ ZKRESLENÍ bez ohledu na energetickou účinnost, jdi do čistýho "áčka" = Class A. Třída AB už je kompromis, kde abys maximálně eliminoval přechodový zkreslení, musíš koncáky poměrně dost pootevřít = použít dost vysokej klidovej proud, ne sice dosahující takovejch hodnot, jako u "áčka", ale už budeš energeticky někde jinde. Čistý "béčko" je maximální energetickej kompromis, protože u něj buď musíš použít push-pull dvojitej konec s výstupním trafem, nebo budič v "áčku" nahrazující v oblasti malýho vybuzení tu chybějící část charakteristiky konce bez klidovýho proudu.

Ale pokud chceš mít nejlepší poslechový dojmy bez ohledu na naměřený parametry, jdi do elektronkovýho konce zapojenýho podle ověřenýho zapojení a "ověnčenýho" kladnýma ohlasama dalších uživatelů. Elektronkáč sice bude podle měření vždycky kreslit víc než polovodiče, ale poslechově bude solidní elektronkáč vždycky líp hodnocenej, než ve stejný cenový/výkonový relaci navrženej polovodičák. Je to ne o skutečnejch exaktních parametrech, ale o vlastnostech lidskýho sluchu a o psychice poslechu. I když elektronkáč "kreslí" z daleko víc %, tak produkuje takovej druh zkreslení, kterej lidskýmu uchu "lahodí" nebo aspoň "míň překáží", než percentuálně daleko menší zkreslení produkovaný polovodičema. Ale musíš si to sám vyzkoušet - zkus najít lidi, co mají podobný zesy s různým zapojením konců a sám na svoje uši si to vyzkoušej. Bez poslechu na svý slechy nemá nic cenu - protože to budou právě jen ty tvoje slechy, který tím zesákem nakonec budeš trápit ...

EKKAR píše:...Čistý "béčko" je maximální energetickej kompromis, protože u něj buď musíš použít push-pull dvojitej konec s výstupním trafem, nebo budič v "áčku" nahrazující v oblasti malýho vybuzení tu chybějící část charakteristiky konce bez klidovýho proudu...

Tak...a R313 se nám vrátil oknem.
A u toho trafa žádná část nechybí...zajímavé.

To nám tu zase promluvil odborník

makak píše:Chci jenom malé zkreslení.

Na to je jednoduchá odpověď, postav si zesilovač, co má malé zkreslení.
Já takové konstrukce ještě vylepšuji tím, že mají dobrou účinnost a velkou výkonovou šířku pásma.
S účinností jsou spojené náklady na výrobu, s mizernou účinností potřebuješ větší trafo, kondy na větší napětí, větší chladiče.

A je 1% malé, střední, větší, hrozné... zkreslení?

To není problém, když je zkreslení na úrovni měřicích metod a pod šumem, třeba -120dBc, 0,0001%
Jenže potom tam těm HiFistům něco chybí, na co jsou zvyklí

1% způsobené přechodovým zkreslením je už hrozné, asi jako 10% způsobené limitací.

0,1% způsobené 2. harmonickou, 0,03% třetí a 0,01% vyšším rozvojem přechodového zkreslení spolehlivě neslyšíš.

danhard píše:

makak píše:Chci jenom malé zkreslení.

Na to je jednoduchá odpověď, postav si zesilovač, co má malé zkreslení.

Ano, a na to je vhodnější třída AB (s optimálním klidovým proudem, žádnej vysokej klidovej proud) a nebo třída B ?
Tak zní otázka.
(kamna v Áčku bych s dovolením vynechal...)