Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Moje žena vaří dobře, ale nerada. Doma vařím já rád a myslím, že i dobře, takže pro naše děti to bude spíše věta "svíčková jako od tatínka...". I když svíčková mě nikdy neoslovila a snad jsem ji nikdy ani nedělal.
Manželka nicméně s dětmi provozuje pečení buchet, koláčů, bábovek, ... Od toho se zase hrdě distancuju já.

Celeron píše:Všichni se pletete. Není to ničím jiným, než že od maminky chutná všechno nejlíp.
Třeba svíčkovou, jako uměla ona, jsem od tý doby nikdy tak vynikající neměl.

Tak to mám docela Peška, moje máma svíčkovou vysloveně neumí. Nějak to od svojí mámy, mojí babičky, jednoduše nepobrala. To co vyplodí je doslova hospodskej produkt nemající nic společnýho s hladkou smetanovou omáčkou, chutnající po masovým základu, koření a smetaně. Ona má všecko á-la Vitana-Kňourr-Maggi-Podrafka, hlavně že je to rychle. Svíčkovou pečeni na smetaně jsem se musel naučit dělat sám podle babičky jen ze vzpomínek, její recept jsem nikdy neměl napsanej.

Navíc je tady jedna obrovská nepřesnost v pojmenování. Problém nás dnešních Čechů (Slováky nevyjímaje) je v tom, že jako "svíčkovou" označujeme omáčku a vůbec způsob úpravy masa, protože už jsem viděl "vepřovou svíčkovou", "kuřecí svíčkovou" nebo "sekanou svíčkovou". To je blbost. Slovo "svíčková" se totiž správně vztahuje jen na jeden jedinej párovej sval z hovězího hřbetu v bederní oblasti, podél páteře v oblasti ledvin - třeba Poláci tomu říkali "polędwica". Pro Anglány je to "pravej roast-beef", i když to slovní spojení je v přesným překladu "pečený hovězí". Tenhle sval má doslova tvar svíčky - je okrouhlýho průřezu, ke konci se mírně zužuje a je asi 3/4 metru dlouhej u dospělýho kusu. U vepřovýho je odpovídající "vepřová panenka". Tohle maso jde upravovat na milión způsobů, je to jeden z vůbec nejjemnějších a nejkvalitnějších kusů flákoty. Bohužel je taky příslušně drahej, takže si ho málokdo může dovolit denně nakupovat. Takže to, co obecně jídelníčky označujou jako "svíčková", je jen nějaká náhrada UDĚLANÁ SE SMETANOVOU OMÁČKOU, kterou si naše babičky zvykly dělat ke kvalitnějšímu hovězímu. Správný označení masa udělanýho na tenhle způsob a podávanýho se smetanovou omáčkou a s knedlíkem tak má jen "králík na smetaně". Všecky ostatní "svíčkový" jsou jazykově nesmyslně kočka přejmenovaná na psa. Nejpřesnější označení je "nějaký maso" na smetaně, jenomže to skoro nikdo nepoužívá a v podstatě libovolný použitý maso v týhle úpravě = dušený v troubě s kořením a se zeleninou a přelitý omáčkou udělanou z vlastního výpeku a smetany (dokonce i pštrosa nebo klokana) jsou lidi schopní popsat jako "svíčkovou".

Karle, svíčková je možná z čehokoliv, stačí když má kuchař rýmu.

Cust píše: Doma vařím já rád a myslím, že i dobře,

A co ten bordel po vaření, taky meješ a uklízíš rád?

On chlap při vaření, pokud to má po sobě uklidit, si umí spočítat, kolik toho potřebuje. A vždycky zašpiní méně nádobí, než ženská.
A v době myček to asi stejně nemá cenu řešit.

Já při vaření ušpiněný nádobí průběžně umejvám nebo aspoň oplachuju osprchováním horkou vodou ve dřezu.

Já špinavý nádobí hážu z okna.

ransom to jistě dělá nejlíp...
Já nádobí umývám průběžně nebo na konec, podle náročnosti vaření. Prostě, jak vyjde čas. Myčku nemám. Ale naučil jsem se ukončit vaření s čistou kuchyní.

Potřebuji novou ocílku. Ta co mám je téměř 30 let stará a už to dávno není co to bývalo když byla nová.
Má někdo tip na nějakou vyzkoušenou značku?

Mrknu se ti ráno doma - včul su na noční v hokně. Ale koupil jsem ji vloni v Žamberku v domácích potřebách na náměstí za bratru 1100 peněz. Není kulatá, má čočkovej průřez.

Mám kulatou od Tescoma a zdá se mi ok. Srovnání bohužel nemám.

Mám tu samou od Tescomy. Ale kam se hrabe ocílka na sadu kamenů Lansky.

Předtím jsem měl kulatou poloprofi od KDS, koupenou ještě v Jednotě dávno za komančů, stála mě tenkrát neuvěřitelnejch 166,-Kčs a vylágoš od máti, za co vyhazuju kapesný. Po asi 20 letech používání byla skoro úplně oblejskaná, známej známýho mi ji tenkrát nechal někde v nástrojárně na orážečce znovu vydrážkovat, "vysekat" jak tomu říkají řezníci. Ještě ji mám schovanou, bohužel už nemám možnost nechat jí znovu obnovit vysekání...

DukeNuke píše:On chlap při vaření, pokud to má po sobě uklidit, si umí spočítat, kolik toho potřebuje. A vždycky zašpiní méně nádobí, než ženská.
A v době myček to asi stejně nemá cenu řešit.

Chlapská kuchyně se pozná podle toho, že se tam nádobí myje PŘED vařením. V dámské se myje po vaření.

Celeron píše:Mám tu samou od Tescomy. Ale kam se hrabe ocílka na sadu kamenů Lansky.

Máš to pomotaný. Na kamenech se tvaruje ostří a brousí řezná hrana. A to i na těch nejjemnějších. Na ocílce se jenom "utahuje" ostří, zvrásněný brusným zrnem kamene, nebo se obnovuje po opotřebení častým řezáním. Proto řezník nenosí na opasku zavěšenej brusnej kámen, ale ocílku - a třeba při vykosťování si na ní kudlu co chvíli obtahuje, aby si ji udržel co nejdýl ostrou tak, že bere chlupy ... Jinak jsem slíbil fotky, mám je tady. Tak ta starší není KDS jak jsem si myslel, ale Mikov a ta nová právě je KDS.