Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

EKKAR píše:Víceemitorovej tranzistor je v principu každej vstup TTL logickýho hradla NAND ...

To jsem vždycky myslel, že se to tak jen kreslí, že jsou to dva obyčejný tranzistory se společnou bází a kolektorem.
Ta funkce, co popisuje ve videu je fakt zvláštní.

Cust píše:
samec píše:Daj tam LSK170. Ten nemá prahové napätie. Usmerňuje od nuly.
No zajímavé, nad tím jsem se musel zamyslet. Pokud se spojí D a G, tak by to mělo fungovat. Získáme minimální leakage current, ale za cenu mizerného proudu v propustném stavu. Myslím, že už jsem to viděl v precizním zpětnovazebním detektoru maximální hodnoty. Asi mi to hned nedošlo, já jsem to realizoval BJT tranzistorem, kde jsem zapojil tuším je B a C. Tranzistor měl malý leakage current, tak to bylo lepší než klasická dioda.

Tak se pletu, ta low leakage dioda vznikne, když zkratujeme D a S. Pak ale bude stejně práh jako u PN diody. Využití je nakresleno v datasheetu OP177.

samec píše:Na čo sú MHB2504A, MHB2505A, MHB2506A a MHB2507A ?
Nikde v katalógoch som ich nenašiel.

Jsou to generátory znaků do tiskáren CONSUL 2111 a CONSUL 2112.

forbidden píše:A kdo z vás zná dvouemitorový tranzistory. Spíná se báze proti kolektoru a tím se oba emitory propojí navzájem. Pro mě novinka.

EKKAR píše:Víceemitorovej tranzistor je v principu každej vstup TTL logickýho hradla NAND ...

Expandér 7460 je v podstatě nejednoduší možný TTL obvod … složeno z čtyř emitorového tranzistoru a tranzistoru.

forbidden píše:To jsem vždycky myslel, že se to tak jen kreslí, že jsou to dva obyčejný tranzistory se společnou bází a kolektorem.

Detailní popis raných TTL je k mání mnohde, viz např. "telefon u nás" (a neomezuje se jen na jeden obrázek).

Ovšem hned pod posledním obrázkem, který se týká "bipolar TTL", tam má autor stránek chyby ve výkladu i obrázku, který má představovat unipolární log. člen - jednak tam chybí uzly (to je dnes móda?), samotné schéma je... (drbu se za uchem a hledám správný výraz) a navíc jsou tam tranzistory jen jedné vodivosti, takže jakýpak CMOS.

Kreslenie schém bez zakreslených uzlov je jednoduchšie a pri nekvalitnej tlači nemôže dôjsť k zámene skutočného uzlu s náhodnou machľou na krížení spojov.

OK, tahle souvislost mi nějak unikla. Zkoušel jsem pouštět sinus do jednoho vstupu hradla a na druhým vstupu měřit. Pod nějakých 1,8 V to kopírovalo, ale shora to je ořízlý. Asi vstupy nebudou úplně stejný, jak ta 3N68.

Dnes som nasiel pri bruzdani netom.

Nálezy z debordelizace - v zeleném pouzdře jsou 2 diody, barevné označení na straně anod by mohlo naznačovat původ někde na východě a případnou dokumentaci v azbuce. Ty bílé kostičky se chovají "polovodičově", ale dost nestandardně - v předním směru je při 5 mA úbytek okolo 10V. Mám ten dojem, že jsem je v něčem zahlídnul, jen si nemůžu vzpomenout, kde.
Ta druhá partička z J-FETového oddělení už je jasnější.

Nebyli ty bílé hranolky v televizích? matně mám dojem že jsem je taky někde viděl...

Ano byly. Objevuje se to tady každou chvíli. Jsou to selénové diody.

Vie niekto, čo za diódu je v sklenenom púzdre rozmerov ohadom 6mm x 2mm, biela katóda,čierný prúžok, osadená na doske z roku 1974? Nejak som v katalógoch Tesla dostupných na internetoch takú farebnú kombináciu nenašiel.

EDIT: presnejšie 2,4mm x 6,6mm

hlavně to není hrotová germániová dioda !
v tomto provedení bývaly v tv tunerech varikapy . . .

A je ta dioda na desce pravděpodobně ze sálového počítače? Poku ano, tak je to velmi rychlá pro spínací účely typ KA 206. Pak byla ještě ze zeleným vrchlíkem a ta byla KA 206S a ta byla měřena na tzv. dobu zotavení.

našel jsem varikap KA202 . . .

a taky KA206

Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Polovodičová archeologie