Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

rnbw píše:Aku velkost by asi tak mala ta pruzina? Ako cely vlak? Alebo este vacsiu?

Záleží predsa od sily, ktorou sa stláča, a prevodu aby ju stlačil. Pri silnej pružine a dobrom prevode by mohla byť aj malá.

Pozor, aby niekoho nenapadlo zakazat mechanicke brzdy

Aby ti pak při poruše západky v té pružině nevyjel vláček nahoru mezi Muskovy satelity.

Moderní setrvačníky umí i 100 000 ot/min, takže i tam by šlo akumulovat energii. Prostě by stroj nafasoval ulitu jak šnek (klidně jako jeden vagón) a v ní setrvačník.

Ale asi by byl trošku problém v zatáčkách kvůli gyroskopickému efektu.

Trolejbus na setrvačník dávno jezdil : https://cs.wikipedia.org/wiki/Gyrobus

Setrvačník by musel mít na rovině svislou osu a být zavěšený výkyvně napříč směru jízdy kvůli klopení zatáček.
Stoupání ani klesání trati nenastává skokem, takže tam by se gyroskopický jev příliš nejevil.

Gyroskopický efekt by u vlaku bylo možné taky využít.

Já bych se trochu vrátil k elektrice, i když bastlení to stejně není.
Když už se tou sporadickou rekuperací topí do odporů, nedá se to aspoň přičítat v zimě k vytápění soupravy, v létě ke klimatizaci? Nebo se to vyloženě všechno vyfouká svatý (!) Grétě pod nos.

U tramvají typu T3SUCS a KT8D5 se to k topení využívalo. Ty ovšem zase neuměly rekuperovat. U nových souprav jsou odporníky obvykle na střeše, ale je možná rekuperace. Problém s tím používáním k vytápění byl hlavně u KT8D5, kde odporníky po zkušebním sjezdu z Barrandova byly tak horké, že už to nebylo topení ale flambování Byl to jeden z důvodů, proč tam pak tento typ nemohl.
Takže pro smysluplné využití by byla ještě potřeba nějaká regulace, kolik teplého vzduchu pak foukat dovnitř a kolik ven.

Když tramvaj umí rekuperovat, tak se vyrobená elektřina může samozřejmě použít pro topnice nebo klimatizaci. Prostě se do troleje pošle o to míň elektřiny. Ale nevím o tom, že by nějaké moderní vozidlo umělo přepínat proud vzduchu z brzdných odporů do vozidla.