Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

No a v Litvínově čekají u jiný "pětistovky" (500 liber), jestli do zejtřka nebouchhne sama ...

ok. Jako nejvhodnější pro likvidaci munice mi připadá vodní paprsek s abrazivem. Fiknout to za špicí s roznětkou.
Kdyby došlo k explozi letecké pumy na pontonu, iniciuje to výbuch munice na dně (asi do určité hloubky)?
Jde přetavit/přemíchat tnt na něco civilnějšího? Použít jako průmyslová trhavina?
Nebo do vánoční pyrotechniky?

Vztlaková síla ve vodě : jaký má cca objem letecká puma o hmotnosti 500 lb?

Není to tak jednoduchý.
Rozněcovač ve špičce mají jen některý dělostřelecký náboje a lehčí pumy. Těžší munice používá otřesový rozněcovače na dně nebo i na boku, případně jejich kombinaci. Takže ne vždycky je roznětka vepředu. Třeba zrovna ty chemický z Anglie z WW II jako je ta v Litvínově byly instalovaný skoro vždycky na boku nebo vzadu pod stabilizátorem, aby se nerozbily při dopadu.

Výbuch na hladině/těsně pod ní odpálí jen munici s aktivníma rozněcovačema, ty jsou dost citlivý. Samotný trhaviny to neodpálí, jednak jsou stabilnější, druhak voda je při takovejch hodnotách tlaku doslova pružná a tlakovou vlnu tlumí. Na odpálení samotný trhaviny tlakovej impuls nesmí stačit, musí bejt kombinace tlak + teplo a ještě s určitou strmostí vzrůstu. Voda teplo cloní plně a tlak zeslabuje, takže abys odpálil trhavinu ve vodě jiným výbuchem, musel by iniciační výbuch proběhnout v přímým dotyku iniciační i iniciovaný trhaviny. Jakákoliv mezera obsahující vodu brání přenosu detonace.

Starý TNT je použitelný maximálně jako mizerný palivo do kamen, nehodí se na nic, stárnutím se oslabuje a destabilizuje. To bys pod stromek určo nechtěl.

A vztlak pum záleží na jejich konstrukci, na poměru vah pláště a trhaviny. Obecně žádný letecký pumy neplavou, ale třeba klasický námořní miny naopak plavou a když se utrhnou z kotevního lana, vyplavou na hladinu, kde ohrožujou všecko kolem ...

Voda dozajista funguje jako účinný tlumič. Byl by účinek 5ti metrů šitokého vodního sloupce srovnatelný s 5 metrů tlustou hradbou písku? Teď ho stavěj v Litvínově (link)

Pracovat s teoretickou hodnotou 144 hodin mi přijde zcela slabomyslné. Jestli je to rozpouštění 80 let starého celuloidu acetonem a nikdo netuší, v jakém stavu to zařízení je, může se stát cokoliv.

Kulikus - tlumení vodou nebo pískem - uvědom si, jak se ta která hmota chová, voda se chová jako kapalina, tzn. teoreticky nestlačitelná, ale pokud je ve velkým množství kolem dokola a nemá pevný ohraničení, tak částečně vede tlakovou vlnu, ale po jejím průchodu dochází ke kavitaci => vzniku bublinek plnejch vodní páry, což zvyšuje "pružnost" vodní vrstvy. Voda navíc míň tlumí rozlet pevnejch fragmentů vzniklejch výbuchem.

Písek naopak tlaková vlna tlačí před sebou a postupně se na zrnkách rozptyluje. Navíc písek účinně brzdí rozlet fragmentů (střepin pouzdra i kusů materiálu vytrženejch výbuchem z okolí).

Makak - vím, že Angláni tenhle typ časovače rádi používali a že byl extrémně nespolehlivej co se týče opakovatelnosti přesný doby nastavení, protože u něj záleželo na poloze, v jaký se aktivoval (spustilo se zpoždění iniciace nálože) - ale naopak byl extrémně spolehlivej, co se týče spolehlivosti samotnýho výbuchu. Prostě byl to takovej 🤐 "dáreček" obráncům a likvidačním četám v místech, který byly bombardovaný - protože bomby ve kterejch byl použitej, prakticky vždycky vybuchly - ale nikdo nedokázal předpovědět, kdy k tomu skutečně dojde, ani sám nastavující zbrojíř ne. Přitom 144 hodin byl experimentálně nejdelší čas, kterej u tohohle typu časovače fungoval. Prametry celuloidovýho pásku a množství acetonu potřebnýho k jeho chemickýmu rozrušení natolik aby neudržel pružinu pohánějící mechanickej úderník, byly jako parametry zbraně dost utajovaný, ale řek bych, že osoby zúčastněný na řešení nálezový situace jednak dobře vědí, s čím mají tu čest a druhak mají k dispozici dlouhodobý zkušenosti s těmahle mrdkama od všech doposud na ně narazivších a setkání přeživších pyrotechniků doslova od 40.let minulýho století, kdy se začaly hustě používat.

makak píše:Pracovat s teoretickou hodnotou 144 hodin mi přijde zcela slabomyslné.

Nezávisí rychlost toho chemického procesu taky náhodou dost silně na teplotě?

V tomto případě zcela jistě.

Tam je aceton. To není voda. Při běžných teplotách okolí není vliv na rychlost leptání nějak významný.

Na každou chemickou reakci má vliv okolní teplota. Šumákem počínaje a elytem v baterii konče.
Tam, kde záleželo na přesnosti se na krátké časy používaly pyroslože s přesným časem odhoření, na delší mechanické spouště.

Narazil jsem někde na info, že těch 144 hodin není nějaký naprojektovaný interval, ale že je to maximum z dosud zaregistrovaných případů. Čili že je dost malá pravděpodobnost, že by to mohlo trvat ještě déle. Zvlášť s ohledem na panující vysoké teploty.

Jo, přesně tak. Mají to odkoukané ze StarGate.

EKKAR píše:... Ale vývoj jde dopředu a co já vím, tak jedny z posledních vygómanejch metod používají speciální kumulativní náložku k tomu, aby prorazily plášť munice a zapálily náplň - plamenem. Trhavina pak normálně vyhoří a zbytek je očmouzenej kov...

Podle prosáknutých nezaručených zpráv chtějí přesně tohle zkusit. Ty opatření mají být proto, kdyby to neklaplo. Pohnout se s tím bojí (nedivím se). A někde jsem čet, že u nás je nález tohoto typu bomby poprvý.

V čem ten aceton je? Ve skleněný ampuli? Třeba už dávno prchnul pórama v podobě výparů, ty celuloid jen obarvěj do bíla ale nesežerou.

V této prezentaci je na jednom slajdu popsán.