Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Nejhorší na tom je, že se hojně používaly i v měřicích přístrojích, třeba Tesla Brno BM XXX .

Ten tranzistor bez chladiče neprovozuj, jinak se s tebou rychle rozloučí.
Ještě k té velikosti R1 při použití ochranné diody:
- musí být dostatečně velký, aby omezil maximální proud, když je potenciometr blízko spodní polohy. Pokud je na výstup připojeno cizí napětí, může tento proud potenciometr poškodit.
- musí být dostatečně malý, aby na něm nevznikal úbytek napětí při větším zatížení zdroje (pokles výstupního napětí při zatížení zdroje)
Je tedy nutné zvolit kompromisní hodnotu. Vzhledem k poměrně vysoké použité hodnotě potenciometru (ve střední poloze je jeho "Ri" cca 1250Ω) je vhodným kompromisem hodnota R1 390÷470Ω. To způsobí, že při max. výstupním proudu 2A bude "přidaný" pokles výstupního napětí <1V.
ALE pokud se zdroj nebude používat k nabíjení akumulátorů, vyhoví i původní hodnota R1 10Ω.
----
Přikládám jiné řešení ochrany před Ueb, které zachovává stabilizační vlastnosti a nevyžaduje změnu R1.
Jeho nevýhodou je trvalé snížení maximálního výstupního napětí o cca 0,6V.

masar píše:Ten tranzistor bez chladiče neprovozuj, jinak se s tebou rychle rozloučí.

Jasně, je to od chladiče odpojeno jen kvůli lepší manipulaci při pájení.

kanda píše:Vyměnil jsem R1 na hodnotu 100R, na výst.svorkách je již napětí i voltmetr ukazuje hodnotu

Kdybys pořádně četl hned od začátku odpovědi, tak jsi všem účastníkům této "diskuze" mohl ušetřit fůru času. Hned zkraje jsem Ti napsal toto:

jjilek píše:Tak to je chyba.
Odpájet z jedné strany odpor R1 a změřit jeho hodnotu. Pokud není 10 Ω±2Ω, vyměnit.

fredis píše:Nejhorší na tom je, že se hojně používaly i v měřicích přístrojích, třeba Tesla Brno BM XXX .

Ono za prvé to bylo to nejlepší, co v té době existovalo, za druhé byly pájeny pájecí vlnou, za třetí si Tesla vychovávala lidi, co uměli pájet.
Neříkám, že by se mi nikdy nepodařilo takový odpor zničit, ale když to člověk znal a věděl wocogo, bylo to bez komplikací. Ostatně je používám dodnes.

Hej, vlnou...

DukeNuke píše:

fredis píše:Nejhorší na tom je, že se hojně používaly i v měřicích přístrojích, třeba Tesla Brno BM XXX .

Ono za prvé to bylo to nejlepší, co v té době existovalo, za druhé byly pájeny pájecí vlnou, za třetí si Tesla vychovávala lidi, co uměli pájet.
Neříkám, že by se mi nikdy nepodařilo takový odpor zničit, ale když to člověk znal a věděl wocogo, bylo to bez komplikací. Ostatně je používám dodnes.

Já někde napsal že jsou špatné? A na nějakou vlnu zapomeň! Těch desek z těch měřáků jsem měl v rukách desítky a to pájení bylo od vlny hooodně daleko . Aby zase nedošlo k nějakému omylu, tak těch BM mám doma několik a nedám na ně dopustit. Ale TEK je lepší .

Vida odborníků jak naseto
Takže:
@potpalo: není Tesla, jako tesla, ta slovenská ve vráblích, tomu by odpovídala tvoje fotka.
@fredis: nezapomenu, po vyučení jsem tam chvíli pracoval. Tesla Brno, budova B, druhé patro, Hollis. To je jméno osazovací a pájecí linky.
A pro oba dodávám obrázek tvarovaného odporu určeného pro pájecí linky. To natvarování je proto, aby odpor šel nacvaknout do desky a nezměnil polohu během pájení linkou. Pokud otevřete přístroje, na kterých se tehdy pracovalo např. BM556 (566), tak v nich to najdete. V BM534 ne, ty se dělaly až na stupnici komplet na učilišti, stejně tak všechny sady školních přístrojů BK.

Kolik jsi těch desek z těch přístrojů viděl? Uvádíš celý dva.. Já jen sáhl do police a vyndal modul IMS z nějakého Brňáka. Na modulu 1AF01922 jsou odpory nastojáka, v 01921 klasika naplocho ale s rovnými vývody do desky, bez jakéhokoli tvarování. Ty odborníku. Vlnu možná měli, ale co se na ní pájelo je věc druhá. Přístrojů se vyrábělo desítky typů, mnoho let a nejen v Brně . Možná v Hrušovanech měli vlnu na Jevišovce .

masar píše:Ten tranzistor bez chladiče neprovozuj, jinak se s tebou rychle rozloučí.
Ještě k té velikosti R1 při použití ochranné diody:
- musí být dostatečně velký, aby omezil maximální proud, když je potenciometr blízko spodní polohy. Pokud je na výstup připojeno cizí napětí, může tento proud potenciometr poškodit.
- musí být dostatečně malý, aby na něm nevznikal úbytek napětí při větším zatížení zdroje (pokles výstupního napětí při zatížení zdroje)
Je tedy nutné zvolit kompromisní hodnotu. Vzhledem k poměrně vysoké použité hodnotě potenciometru (ve střední poloze je jeho "Ri" cca 1250Ω) je vhodným kompromisem hodnota R1 390÷470Ω. To způsobí, že při max. výstupním proudu 2A bude "přidaný" pokles výstupního napětí <1V.
ALE pokud se zdroj nebude používat k nabíjení akumulátorů, vyhoví i původní hodnota R1 10Ω.

Nakonec jsem osadil ten 470Ω rezistor. Funguje to.
Děkuji všem co se snažili poradit.
Ještě otázka, je lepší zdroj zapínat, když je připojená zátěž, nebo je to jedno?

fredis píše:Kolik jsi těch desek z těch přístrojů viděl?

Víc než ty.
Uvedl jsem ty dva proto, že přesně ty se dělaly v době mého půspobení. A vím jak.
Rozdíly mezi vyhotovením jsou způspbeny tím, že ne všechno se dělalo v Brně. Tesla Brno byl koncern a pod něj spadaly vráble, Metra Blansko a ještě jedna. Výroba desek se pak přesouvala dle potřeby.
V tomto tématu: http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... c&t=107703 si prohlédni horní kondenzátor na obr. IMG_0264.JPG. Všimni si tvaru nožiček. A téma zní: ... dávno před listopadem.

kanda píše:...Ještě otázka, je lepší zdroj zapínat, když je připojená zátěž, nebo je to jedno?

Lépe je zdroj zapnout a potom připojit zátěž.

Ty zelené rezistory nejsou zase až tak hrozné, pokud pracují v rozumných podmínkách. Byly ovšem použité ve favoriťáckém elektronickém zapalování a tam to tedy nedávaly na plné čáře.

Kromě občasných potíží s vývody nemůžu říct proti TR191 ani ň.

Ve firmě zapínám ráno zdroje zásadně bez spotřebiče, anžto nikdy nemůžete vědět, jestli nedošlo k nějakému přenastavování.

Zapnout -> zkontrolovat (měřit před) -> napájet (& měřit "při")

Ten obrázek od Petra nic nedokazuje. Ale mám fotky z opravy BM621 což bylo poslední oscilo co z Brna vypadlo a tam mají taky rovné vývody . Vlna se asi zrovna nevlnila když pájeli zrovna ten kus co mě přistál na stole. A o to tady jde. Je známé a jasné, že Brno mělo pobočky. A určitě měly všechny vlnu. Tak si tady můžeš dál psát svoje bludy, já se už k tomu vyjadřovat nebudu. Známý nedávno taky opravoval nějaký BMxxx a tam byl z výroby osazen IO v DIL otočený o 180°...