Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jako že si nemohli dovolit jeden uhlíkovej odpůrek a jeden svitkovej kondík, když jich to rádio je plný?
O samotnej MBA přeci nejde. Bylo to rádio nižší třídy, podobný dělaly i západní a japonský značky. To zapojení je ale přesně takový kurvítko, jaký dnes každej vyčítá současným výrobcům. U nás, před čtyřiceti lety.

Já jsem reagoval na toto:

rnbw píše:... Postavit velky receiver s tym IO, to bol tiez napad...

Čili nikoliv na konstrukční chybu, to je jiná kapitola.

Jo takto... sorry.. Ale jasný, že jo. Ten receiver neaspiroval na zařazení do kategorie HiFi. MBAčko mu v pohodě stačilo, stejně jako třeba magnetofonu B101, nebo kdejaký televizi. Dávalo to smysl.
(To akorát já jsem kdysi měl B101 z partiového výprodeje, u kterýho jedna MBA810 brutálně šuměla.)

ransom píše:...To zapojení je ale přesně takový kurvítko, jaký dnes každej vyčítá současným výrobcům. U nás, před čtyřiceti lety.

Jestli to nebude tím, že originál TBA810 a jeho vylepšeniny měly v původním katalogu od ST od počátku právě jen ten odpor pro nastavení pracovního bodu s doporučenou hodnotou do 100 kΩ, ale oddělovací kondenzátor ne. Asi se počítalo s tím, že zdroj signálu nějaké stejnosměrné oddělení na výstupu má, přesněji, že zdroj signálu nemá na výstupu žádný stejnosměrný potenciál.
Tesla to opráskla.
Tuto chybu soudruzi v NDR neudělali: mají v katalogu pro A205 a A210(E,K) kondenzátor zakreslený vždycky.
Konečně - když oddělím stejnosměrný potenciál kapacitou na živém konci dráhy potenciometru a jeho studený konec ukostřím, tak běžec také bude bez stejnosměrného potenciálu. Má to logiku? Určitě.
Jenomže běžec potenciometru ten kondík potřebuje. A o to víc tam, kde je potenciometr spřažený s vypínačem a musí se s ním pokaždé hýbat, což sice není případ 635A, nicméně ten kondík tam taky chybí.

Ale to měl konstruktér vědět. Od toho jsou tlusté konstrukční katalogy, kde by vyčetl vstupní proud. A potom - proč většina dalších koncernových výrobků s MBA810 tu vstupní kapacitu má? B101, B700, B730, B93, Diamant a Safír, KM350... Vynechaná byla až v K10, což bych ale radši ani nenazýval magnetofonem.

Vynechaná byla v Unisonu nebo Duu, (zase Tesla Bratislava, koho by to překvapilo?).

Litovel toho švába tolik nepoužívala, ta měla radši MDA2010. Ale občas po něm sáhli u nejnižší třídy. V NZC030 byl vstup navázaný přímo na kolektor předchozího tranzistoru - tam kapacita nechyběla. Zato kapacitu vynechali v aušusové NZC041, s podobným úspěchem jako u Sopránu.

Když už se někdo dnes v těch zázrakách rejpete, koukněte na Hillovo schéma, škrábněte spoj na plošňáku, a ty dvě součástky tam přidejte. Jinak budete potenciometry pucovat co měsíc a bude to harašit furt.

ransom píše:Ale to měl konstruktér vědět. Od toho jsou tlusté konstrukční katalogy, kde by vyčetl vstupní proud. A potom - proč většina dalších koncernových výrobků s MBA810 tu vstupní kapacitu má? B101, B700, B730, B93, Diamant a Safír, KM350... Vynechaná byla až v K10, což bych ale radši ani nenazýval magnetofonem.
Vynechaná byla v Unisonu nebo Duu, (zase Tesla Bratislava, koho by to překvapilo?).
....

Myslím že už chápeš, proč Sinclair bejvalou TESLU Prešporok jmenuje zásadně slovem "bačovia" ...

Jen pro pořádek, ten kond 820 do země tam je na co? Blok VF? V datašítech o něm ani zmínka. Kdyby nemusel být, tak místo něj dám odpor M1 a do díry, kde byl stíňák od poťaku, dám jednu nohu kondíku a na druhou stíňák.
Zatím jen teoretizuju, ležím, vychrchlávám si plíce a z nosu mě teče jak z vodovodu.

Klidně to tak udělej a kond hoď z druhé strany na plošák. Podle mě je to kvůli potencionálnímu kmitání. Někdy se jim návrh plošáku moc nepovedl a pak to různě doháněli. Já měl něco podobného v malém Dominu. Tam i záleželo na tom, kde byla blokovací M1 na napájení, dokonce časem změnili plošák. MBA umí zakmitávat i docela vysoko, dobře rušila AM.

Dnes jsem se konečně pustil do Soprána. Vytahal jsem hovňousy, sice nebyly prasklý a kapacitu měly ale když jsem měl správný kapacity v TC205 a TC215, tak proč je tam vracet. Vytahal jsem veškerou zeleninu a víc než polovina měla pod sebou flek a špatný ESR, tak tam šly všude nový radiály. Nakonec jsem vytahal všechny Teslácký axiály. Všechno pod 100M mělo buď malou kapacitu (vyschlý) a nebo blbý ESR. S jejich náhradou už byl docela problém, Teslácký TE981-TE986 mě už začínají docházet a skoro vše ze zásob od 1M do 20M i když nepájený jsou vyschlý s malou kapacitou. Není se čemu divit, jsou i víc než 40 let starý a gumová průchodka se jak známo Tesle u malejch průměrů elytů moc nedařila. Velký kapacity jsem kromě jednoho "načnutýho" 100M/15V vrátil, byly v pořádku. Nevím, jestli mám ještě hrábnout do tantalových kapek kolem stereodekodéru, kterej ale dekódoval. Celekem se divím, že s tou kupou špatnejch elytů rádio na VKV sice slabě, ale hrálo.
Pak jsem předělal vstup u MBA810, zapojil znova fyziologii a skončil jsem na přepojení korekcí. V nich se už někdo vrtal, je tam dvakrát říznutej plošák a dvě propojky. Vypadá to, že to není přesně úprava z AR, co sem dal PatrikVarga. Zítra to musím vykreslit, co tím chtěl autor tý úpravy říci.
Jinak výměna součástej na tom papírovým plošáku, to je dílo. Stačí dotek mikropájkou a pokud je to koncová pájecí ploška, hned se odseparuje od papíru.

Nejhorší je, když měli v Blavě náladu zahýbat přívody na desku, jak za časů elektronek. To pak odpájet je v kombinaci s tím plošákem horor. V tom případě jsem zeleninu radši urval zvrchu a vytahal jen zbytky nožiček.
Na ty malý teslácký axiály pozor - už víckrát se mi stalo, že nebyly jen vyschlý, ale šly skoro do zkratu - odpor tak 100-300 ohm.

A co je na tyhle papírový plošáky nejlepší na opravu odpařenin? Mám obavu, že už při malém otřesu se může pájený odpařený místo (kapka cínu s vývodem) utrhnout od spoje co není odpařený. Nabízí se dvě možnosti, po výměně očistit pájený místo acetonem a zalápnout středním nebo hustým vteřiňákem, nebo pětiminutovým epoxydem. Vteřiňák pod hrotem pájky celkem rychle povolí, epoxyd se dlouho pálí a smrdí.
O těch malejch TETE98x vím moc dobře co všecko uměj už z dřívějších rekonstrukcí zesíků a počítadel.
Jo a taky by mě zajímalo, čím nahradit žárovky E10/6V/50mA. Nabastlit do patice E10 zelenou LEDku a zvětšit seriovej odpor, nebo do patice nabastlit axiální drátovou žárovku 5V/45mA nebo 6V/40mA? 12V/0,1A se ještě dají koupit.
Jo a ještě jsem narazil na jeden, totální průser. Vnitřní rozvod 230V je komplet dělanej "gumákem". Když se s ním hne, praská a odhaluje vnitřní žílu. Zpuchřelej, musím celý rozvod předělat.

Na odpařená místa jsem radši použil drátek z lícny a druhý konec připájel na spoj o kousek dál, aby nebyl pájený po celé délce.
Když toho bylo víc, zapájel jsem je a podkápl Lepoxem. Na dva tři se nevyplatilo míchat tu pryskyřici.

Celeron píše:Jo a taky by mě zajímalo, čím nahradit žárovky E10/6V/50mA. Nabastlit do patice E10 zelenou LEDku a zvětšit seriovej odpor, nebo do patice nabastlit axiální drátovou žárovku 5V/45mA nebo 6V/40mA? 12V/0,1A se ještě dají koupit.
Jo a ještě jsem narazil na jeden, totální průser. Vnitřní rozvod 230V je komplet dělanej "gumákem". Když se s ním hne, praská a odhaluje vnitřní žílu. Zpuchřelej, musím celý rozvod předělat.

Proč zelenou LEDku. Nabastli tam teple bílou LEDku, vypadá stejně jak žárovka a je to navěky. Jen v případě napájení střídavinou se vyplatí to usměrnit nebo přepojit na ss větev, aby to neblikalo, odběr je malý.
Ten průser s vnitřním rozvodem 230V je skoro u všech Tesel z Blavy až do konce 80. let. Přívodní šňůra u těch z 80. let už je kvalitní dvojlinka s dvojí izolací, které ani po letech nic není, a za izostatem následuje tenhle zmetek později společně strčený do druhé PVC izolace. Gumák jak ve starých rádiích to není, ale rozpadá se to strašně.

Celeron píše:...
Jo a taky by mě zajímalo, čím nahradit žárovky E10/6V/50mA.
...

Měla by jít koupit v prodejnách s velopříslušenstvím - používá se pořád, i když málo jako zadní světlo k velo-alternátorku 6V/3VA spolu s přední 6V/450mA s velkou baňkou.

https://www.militarysklad.cz/detail/zar ... 1000108973

Poštovný snad nikoho nezruinuje?