Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Protože kompozitní vodíková bomba běžně shoří , když se neuhasí . Má recht předseda .
Možná tam na východojihu dnešní gen bombu nepoužívá , kdežto náš západní člověk bombu běžně používá .
Já mám tedy bomby na několik druhů plynů , O₂ , Ar , PB , H₂C=CH₂ , CO₂ . H
₂ by mi uteklo či bych bombu musel časem vyhodit . Vypadá to , žes potratil manželku a máš zbytečný čas .

BOBOBO píše:...
Já mám tedy bomby na několik druhů plynů , O₂ , Ar , PB , H₂C=CH₂ , CO₂ . H₂ ...

Ty teda spíš než H₂C=CH₂ požíváš C₂H₅OH ...

Plyn za kapalinu zásadně neměním . Ale zatímco ten plyn používám-neužívám 100%ní , tak tu kapalinu většinou s vysokým obsahem H₂O .
Jak se mi líbí zdejší možnost jednoduché indexace .

Jojo, sleduješ Bobobo hovadiny, tak ani netušíš, že chemická reakce vodíku a kyslíku ve vodíkové bombě je na škodu. Mrkni na výzkum Andreje Sacharova.

Bohužel tobě už odpálilo dekel , když jsi začal porovnávat šou se skripty .
Naopak jsem neviděl lepší lidové podání problému vodíku pro budoucnost běžných lidí . Nejspíš tě šoupli v hlavě ti dnešní chciválci co jdou naštěstí do pr dele . Proto tě napadají kraviny s válkou atp .

Bobobo, o válce jsem nepsal. Psal jsem o křivení reality. O zaměňování jadené fúze za chemickou reakci. To opravdu není dobrý poslech pro masu a pro lidi kteří tomu rozumí je to na blití...

Jen si bli , máš proč , a nelituju .

Dnešní den je nádherný , Alice Weidel , Trump , Ústavní soud a ještě mne bolí méně operovaná noha , co více si přát . Ať se vám daří také tak .

samec píše:V princípe áno, ale asi nie veľmi prakticky. Voda sa rozkladá na kyslík a vodík napríklad pri teplote cca 1000˚C pri výrobe vodného plynu. To je rozklad v dôsledku tepelného pohybu molekúl, jak do seba narážajú. Takže napríklad ak sa molekula napne elektrickým poľom tesne menším než je potrebné na roztrhnutie molekuly, tak ju štatisticky roztrhne tepelný pohyb. Tým sa na rozklad spotrebuje časť tepla a účinnosť z pohľadu aplikovanej elektriny je vyšia. V chémii takto nemajú problém s účinnosťou cez 100 percent. Na druhej strane fyzici toto nazývajú perpetuom mobile druhého druhu, ktré vraj ešte neexistuje. Z praktického hľadiska, rozklad v dôsledku tepelného pohybu molekúl funguje pri vysokýcch teplotách, kde sú veľké tepelné straty a to teplo treba tiež nejako vyrobiť. Pri izbovej teplote to funguje tiež, lenže štatisticky zanedbateľne.

Já jen doplním, voda se opravdu nerozkládá při teplotě pouhých 1000 st C, to by bylo příliš optimistické. Výroba vodního plynu spočívá v chemické reakci, kde se kyslík z vodíku odnímá uhlíkem ve vrstvě rozžhaveného koksu nebo dřevěného uhlí
Probíhají tam reakce
H2O + C = H2 + CO
nebo
2H2O + C = 2H2 + CO2
podle podmínek, teploty, tlaku nebo i nějakého katalyzátoru.
Aby se dosáhlo reakční teploty a dostatku tepelné energie, tak se současně spaluje další uhlík podle rovnic
C + O2 = CO2
2C + O2 = 2CO
Získává se tím směs vodíku, oxidu uhelnatého a případně uhličitého s dusíkem ze vzduchu.
Případně pokud se na jeho výrobu použije obyčejné uhlí a ne koks nebo dřevěné uhlí, je tam ještě příměs metanu a dalších uhlovodíků a je to defakto svítiplyn.
Případně pokud se koks nebo dřevěné uhlí zplynuje jen vzduchem bez přídavku vodní páry, je z toho generátorový plyn, který jako hořlavou složku obsahuje hlavně oxid uhelnatý.

Další pako , zadej si svítiplyn .