Uhlí na přívěsným vozíku
Moderátor: Moderátoři
Tak jsme to zase vynosili a druhej den se jelo vejtřaskou. Pěkně zabitý dva dny.
Jednou jsem svážel relátka z reléovek. Odhadem asi 2 tuny. Do kopce maximálně na jedničku, jinak max. trojku. Ani z kopce to jet nechtělo.
Jedna z potvor měla převodovku tak naprd, že se trojka musela hledat. Do kopce za náklaďákem na dva, pořádně do otáček, předjíždím, vedle náklaďáku chci přeřadit, trojka nenalezena
Další se mi pomstila jinak - při jízdě ve městě (naštěstí) rupla hardyspojka mezi převodovkou a kardanem. Kardan spadl na zem, dvanáctsettroska si poskočila, kardan se odrazil, zachytil nějaký kabel a celá elektrika se na něj namotala a všechno včetně motoru zhaslo.
Doteď nechápu, jak něco takovýho mohlo jezdit jako sanitka...
Známý měl opečovávanou 1203 mikrobus až někdy do roku 2005 (než mu začalo jeho šest dětí vyletovat z hnízda). Nedal na ni dopustit.
V tu dobu stejně neexistovalo nic lepšího. Jako sanitky se v osmdesátých objevilo pár Latvií, které nejspíš byly o málo lepší, ale velké obliby stejně nedošly. Buchanka byla tak spartánská, že se hodila leda do armády. Polský Žuk stál na základu poválečné Pobědy a měl řadu much. Nejlíp asi fungoval dederonský Barkas. Ovšem těch alternativ se stejně dovezlo jenom pár.
Jo, byl to krám, ale to tenkrát všecko. Ono jezdit třeba s legendární vejtřaskou, to taky nebyl žádnej med. Bez posilovače, s malým rejdem, nepřesným řazením, v hluku a zimě. Nebo s Avií.
Bydlel jsem kousek od základny pražské záchranky a tak jsem byl svědkem nasazení první plně vybavené nóbl sanitky ze západu (ještě za bolševika) - velký Mercedes Benz T1. A to už tam měli asi dva nebo tři menší Transportery T3, myslím je dostali darem od západoněmeckých soudruhů. To bylo jako z jinýho světa.
Eště jsem chtěl pochválit Celerona, že se nebál. Kolegovi takhle jednou naložili na dvoumetrovej vleček mokrej písek. Dvoukubíkovou lžící. To bylo maso!