Číslicové logické obvody
Moderátor: Moderátoři
V té době už firma Siemens dodávala frekvenční měniče Micromaster 440 s programovatelnou logikou. Stačilo si zkopírovat stránku z manuálu, nakreslit si propojení logických členů a za zlomek času, co by trvalo drátování, nacvakat do měniče. Z několika takových orlojů, co spáchali kolegové v údržbě jsem ta jejich relátka vyházel a v bedně zůstal samotný frekvenční měnič a čudlíky. Spolehlivost se zvýšila řádově.Před cca 20 lety jsem jako servisák řešil ovládání zkušebního průmyslového mixéru. Nejprve PLC, jenže CD motor je drahý a postačoval AC motor s kotvou nakrátko. Z toho vyplýval frekvenční měnič. A požadavek spolehlivosti. Nakonec to vyřešil časovač Omron a tuším 6 relé s nějakou bižuterií, které pokryly všerchny požadované funkce. Jednoduché, spolehlivé, výměna všech relé po několika měsících dle vytíženosti. 2 roky žádné reklamace, nyní nevím.
Bez těch znalostí řad se dost blbě implementuje FIR nebo IIR filtr do jednodušších procesorů. Ale jinak uznávám, že sektretářce nebo operátorovi výroby je tenhle druh znalostí úplně na nic. Podobně jako funkce subtotal v excelurampage píše:Bull fucking shit. Vidia ich na displeji hneď po zapnutí a pripojení meracej sondy. Tie 2 hodiny sú prednášky o tom, ako bakané digitály klamú a ako by všetkým mala stačiť TESLA BM 370, jak za našich mládí. Obzvlášť na aperiodické deje, ktorých je moderná elektronika plná.rudolf02 píše:Při prvním použití digitálu žáci potřebují pro odpočet hodnot cca 2 hodiny
Rovnež mi netreba vedeť nejaké schaflerove funkcie, rovnako ako som sa od VŠ nedotkol nekonečných radov. Až mi to bude treba, tak si to naštudujem, inak sú to pre praktický život nepotrebné akademické blbiny, prežívajúce v hlavách kantorov, ktorí sem chodia vyvolávať flame.
@rnbw: môj prvý bol použitý Tektronix, za ktorý som ako gymnazista vysypal 300 eur
- na to, že se jedná o příspěvek s pokusem založit flame jsem psal hned na začátku.rudolf02 píše:Já jsem tušil, že se zde před svátkami projeví napětí....
- o tom jak a co učit jsi už téma založil zde: http://www.ebastlirna.cz/modules.php?na ... c&t=108567
- a jestli dnes učí takoví, co se na to co mají učit a jak musí dotazovat na fórech, tak jsme v ...
Můj mistr věděl co mě má naučit, a doteď na tom stavím.
Naposledy upravil(a) DukeNuke dne 23 pro 2025, 15:05, celkem upraveno 1 x.
Měřením analogovým osciloskopem má smysl se zabývat v případě periodických dějů (mám taky Tektronixe s mikrokanálovou, tedy omezeně paměťovou, obrazovkou, ale, i když umí přes 2x100 MHz, využívám ho jen občas a jen pro nf měření). Pro náhodné děje je digitální bez pardonu lepší.
Ale sem ta diskuse neměla zajít: jestli někdo bude dělat s průmyslovými automaty, jako že to lze očekávat u významnějšího procenta absolventů, pravděpodobně se bude setkávat i s relátky iSmart (například TECO SG, nebo Pulsarr), kterými se ve strojích a linkách řeší autonomní logické vazby funkcí a časování, které by jinak zbytečně zatěžovaly sběrnici a MCU a ostatním modulům stroje do toho koneckonců nic není, takže ničemu nevadí, když si je příslušný modul stroje bude řídit a kontrolovat sám.
A zrovna na programování těchto relé žebříčkovým diagramem neškodí umět zakreslit obvod liniově, jako s relé, případně pomocí blokového schématu, tedy jako s hradly. Naštěstí software těchto relé umožňují programování oběma způsoby.
I proto se může nějaká povědomost o logice sestavené z hradel případně i relátek, hodit. A nemusí toho být moc, když jsem poprvé opravoval svářecí linku, musel jsem se vpravit do toho, jak se vyznat v liniovém schématu reléové logiky, když jsem poprvé měnil tohle relé, musel jsem se rychle naučit orientovat se v logických obvodech, protože jsem studoval sdělovačku a o nějaké reléové, či dokonce hradlové, logice, tam nebyla řeč.
A vlastně - po vojně jsem zjistil, že většinu z toho, co jsem ze školy uměl, už brzy sotva někde uplatním, leda za málo, nebo jen krátce.
A pořád se učím nšco nového, ale bez těch základů, ať už ze školy, nebo z počátků praxe, bych dnes ani nechápal, co že to vlastně čtu.
Myslím, že nejlíp to výše napsala Lesana.
A dodám: student by, probuzen ve čtyři ráno po flámu, měl vědět, že to existuje, a kde k tomu najde další informace, pokud je bude potřebovat.
Takže předvést praktickou ukázku a pryč od toho.
Ale sem ta diskuse neměla zajít: jestli někdo bude dělat s průmyslovými automaty, jako že to lze očekávat u významnějšího procenta absolventů, pravděpodobně se bude setkávat i s relátky iSmart (například TECO SG, nebo Pulsarr), kterými se ve strojích a linkách řeší autonomní logické vazby funkcí a časování, které by jinak zbytečně zatěžovaly sběrnici a MCU a ostatním modulům stroje do toho koneckonců nic není, takže ničemu nevadí, když si je příslušný modul stroje bude řídit a kontrolovat sám.
A zrovna na programování těchto relé žebříčkovým diagramem neškodí umět zakreslit obvod liniově, jako s relé, případně pomocí blokového schématu, tedy jako s hradly. Naštěstí software těchto relé umožňují programování oběma způsoby.
I proto se může nějaká povědomost o logice sestavené z hradel případně i relátek, hodit. A nemusí toho být moc, když jsem poprvé opravoval svářecí linku, musel jsem se vpravit do toho, jak se vyznat v liniovém schématu reléové logiky, když jsem poprvé měnil tohle relé, musel jsem se rychle naučit orientovat se v logických obvodech, protože jsem studoval sdělovačku a o nějaké reléové, či dokonce hradlové, logice, tam nebyla řeč.
A vlastně - po vojně jsem zjistil, že většinu z toho, co jsem ze školy uměl, už brzy sotva někde uplatním, leda za málo, nebo jen krátce.
A pořád se učím nšco nového, ale bez těch základů, ať už ze školy, nebo z počátků praxe, bych dnes ani nechápal, co že to vlastně čtu.
Myslím, že nejlíp to výše napsala Lesana.
A dodám: student by, probuzen ve čtyři ráno po flámu, měl vědět, že to existuje, a kde k tomu najde další informace, pokud je bude potřebovat.
Takže předvést praktickou ukázku a pryč od toho.
-
martinkopp
- Příspěvky: 1303
- Registrován: 12 říj 2023, 00:00
Toto je typický příklad školství zcela odtrženého od reality. Učitel nazývá věci bizarními názvy (v tomto případě navíc ještě blbě) děcka se to nabiflujou, pak to na někoho vybalí, nikdo (včetně nich) pořádně neví o čem mluví.danhard píše:Já žádnou Schafferovu nebo Piercovu funkci neznám a nechybí mi to
V tomto případě měl rudolf02 na mysli nejspíš funkce NAND a NOR které samozřejmě všichni znají. Jenže to se nazývá Schefferova funkce. Schafferovy funkce jsou záležitosti na testování algoritmů pro vyhledávání minim, zjednodušeně řečeno a to je něco úplně jiného. Nějak si nedokážu jak tyto komplikované dvourozměrné funkce realizovat tranzistorem připojeným k paměti.
Tam je problém, že frikulíni jako ty, vůbec neví, že by měli to kolo vymyslet.rampage píše:hádam nebudem vymýšlať koleso, prevezmem to od niekoho kto tomu zasvätil pol životaHF_Tech píše:dost blbě implementuje FIR nebo IIR filtr do jednodušších procesorů
Teď mám za sebou čerstvou zkušenost s našími softwéráři na téma řízení podsvitu displeje, aby to nedráždilo uživatele. Co byli schopní vymyslet absolventi průmyslovky i mechatroniky s pětiletou praxí, tak nad tím zůstal rozum stát.
Kolik je ti bull-shite, že se za tvýho studia na gymplu už platilo eurama? Hádám, že máš na osciloskopu nejvíc ošmudlané tlačítko AutoSet (AutoScale), protože proč něco nastavovat.
Naposledy upravil(a) lesana87 dne 23 pro 2025, 15:32, celkem upraveno 1 x.
Žebříčkové diagramy už fakt ne. To je taky pravěk.Hill píše:...A zrovna na programování těchto relé žebříčkovým diagramem neškodí umět zakreslit obvod liniově, jako s relé, případně pomocí blokového schématu, tedy jako s hradly. Naštěstí software těchto relé umožňují programování oběma způsoby.
I proto se může nějaká povědomost o logice sestavené z hradel případně i relátek, hodit. A nemusí toho být moc, když jsem poprvé opravoval svářecí linku, musel jsem se vpravit do toho, jak se vyznat v liniovém schématu reléové logiky, když jsem poprvé měnil tohle relé, musel jsem se rychle naučit orientovat se v logických obvodech, protože jsem studoval sdělovačku a o nějaké reléové, či dokonce hradlové, logice, tam nebyla řeč.
A vlastně - po vojně jsem zjistil, že většinu z toho, co jsem ze školy uměl, už brzy sotva někde uplatním, leda za málo, nebo jen krátce.
A pořád se učím něco nového, ale bez těch základů, ať už ze školy, nebo z počátků praxe, bych dnes ani nechápal, co že to vlastně čtu...
...Takže předvést praktickou ukázku a pryč od toho.
Citace dodatečně zkrácena.
Na automatizaci to chce umět metodu funkčních bloků - jako je LabView, Simulink nebo Simatic CFC. Dobře se to ladí, na projektu může dělat víc lidí najednou a dá se to snadno i po letech uchopit a upravovat.
Není to nic moc složitého. Když se to v mládí naučí, tak se s tím drží krok s dobou velice snadno.
Lesana asi bude znát odborného asistenta Aleše V. Zažil jsem jistou akci, kdy tento vyhnal ing. se supehyperduper osciloskopem za půl mega, protože nebyl schopný odměřit jistou veličinu na zkoušeném zařízení. Následně vytáhl starý ruský osciloskop a během okamžiku měl požadovanou hodnotu změřenou.lesana87 píše:Kolik je ti bull-shite, že se za tvýho studia na gymplu už platilo eurama? Hádám, že máš na osciloskopu nejvíc ošmudlané tlačítko AutoSet (AutoScale), protože proč něco nastavovat.
Kdybych byl placen od řádku, tak bych dostal jednu celou desetinu odměny proti softwérovým opičákům. V podstatě jsem udělal generátor rampy se zaoblením náběhu a doběhu bez použití datového typu real - to ten náš procesor za 4Kč kus totiž neumí. A sw emulace zabírá neskutečné množství paměti a času.rampage píše:ešte že si k tomu prišiel ty a po tebe zavládla už len Shangri-La