Exploze baterie při startu dieselu

[BOBOBO]

Ten blb ani nezná konstrukci oloaku , o čem se s volem bavit .

[HF_Tech]

Takhle, jestli to dělá ta nabíječka, tak stačí baterku zvážit na nějaké lepší váze a zapsat si hmotnost a třeba po půlroce zvážit znovu. Pak bude jednoduše vidět, kolik elektrolytu ubylo.

[DukeNuke]

Není třeba užívati silných slov. Stačí se poptati výrobce:
/Autobaterie VARTA řady Blue Dynamic (ale rovněž Silver a Black Dynamic) mají po jednom otvoru na každé straně. Jsou to otvory, které skutečně slouží jako centrální odvod plynů z baterie. To, že je baterie bezúdržbová nijak nesouvisí s tím zda-li při nabíjení dochází k plynování. Každá olověná baterie při nabíjení takzvaně plynuje. Plyny vznikají při chemickém procesu zvaném elektrolýza, při kterém se na elektrodách uvolňují molekuly kyslíku a vodíku. Je-li baterie zaplavená, tedy má elektrolyt v kapalném skupenství, pak musí mít otvory pro odvětrávání. U Varta baterií je velmi šikovně vyřešeno, že se ani při naklonění o 90° (např. náhodné nechtěné převržení baterie) nedostane elektrolyt (roztok kyseliny sírové a vody) z útrob akumulátoru. Varta integruje do vrchní časti baterií takzvané labyrintové víko, které úniku kapaliny účinně zabraňuje. Trvale se však na tento systém nelze spoléhat a tak nejen z tohoto důvodu nelze baterie v žádném případě provozovat v jiné poloze. U takzvaných hermeticky uzavřených olověných akumulátorů, které mají elektrolyt vázaný ve skelném rounu (sklolaminátová mikrovlákna), případně u gelových akumulátorů, již klasické odvětrávací otvory nejsou. Tyto baterie však disponují ventily (říká se jim VRLA), které regulují vnitřní tlak v jednotlivých článcích a unikající plyny rekombinují zpět na vodu. A v případě přetlaku ventil propustí plyny vně schránky akumulátoru. Tyto baterie vyrábí rovněž Varta, pod řadovým označením Ultra Dynamic...A na závěr, olověná baterie, která nemá nijak řešené tzv. odplynování nebo chcete-li odvětrávání, určitě (zatím) neexistuje. Jednoduše proto, že by explodovala při prvním pokusu nabít ji./
Ono to ekecalovi časem dojde. Je sice arogantní, rád užívá silných slov, často píše nesmysly, ale občas světlou chvilku má. No a bobík - tam holt už je příliš vylito.

Pravdu bude mít jak ten technik, tak kejki - stacionární aku je prostě třeba měnit nejpozději po dvou letech. Ovšem vodíkem to nebude.

[Kremik]

CO teda tu baterku roztrhne, když ne vodík? Kyslík?
Mám pocit, že tak záhadně to vypadá především proto, že sis "nadefinoval" nereálné podmínky. Podle nich baterka nemůže bouchnout, ale přesto pravidelně bouchá. To je jasné, že pak to vypadá jako neřešitelná záhada.
Vysloužilých baterek jsou mraky. Mělo by to jít tedy snadno vyvolat a zkoušet.
Mnoho motoristů - včetně mě, vybouchá baterku až do dna, než ji vymění. Tedy více času projezdím s baterkou starší dvou let než mladší. Tedy podmínky pro výbuch jsou splněny prakticky každý den. A přesto - POŘÁD NIC!
Jakto??

Mmch, před týdnem jsem dostal baterku jetou, ještě funkční, ale preventivně vyměněnou. Zajisté je starší dvou let. Co mám udělat ať bouchne?

[DukeNuke]

Tak především - nepsal jsem nic o tom, že pravidelně bouchá. Za 20 let vím o čtyřech případech. Jaký je společný jmenovatel všech případů jsem uvedl taky. Psal jsem, že se to stává a zároveň žádal o radu někoho, kdo se s tím setkal, jak to vyřešit. Toho jsem se pochopitelně (jak jinak) nedočkal. Chápu, že k řešení problému je třeba znát příčinu, ale všechny zde uvedené se mi podařilo vyloučit. Na základě toho se domnívám, že už příčinu znám. A už jsem to tu taky napsal - stratifikace. Což je věc, která se ti v autě nestane.
Baterie u dieselu stojí na fleku. Nehýbe se. Tedy stratifikace probíhá. A to je jev, kdy kyselina - hustší část elektrolytu, klesá ke dnu, zatímco voda stoupá nahoru. Toho se lze zbavit buď pohybem (auto), nebo dobíjením velkým proudem, kdy se o rozmíchání elektrolytu postarají bubliny plynu. Tohle se ovšem neděje. Takže časem je ve spodní části koncentrovaná kyselina a v horní voda. Tak ve spodní části může docházet k degradaci desek, zatímco v horní vzniká sulfatace. V horní části je totiž hustota elektrolytu podobná hustotě vybité baterie. A proto ta sulfatace.
Tak se stane, že se desky mezi sebou propojí krystaly síranu olovnatého. Což se nepozná, protože se pouze zvýší nabíjecí (konzervační) proud.
Při startu je odběr v řádu stovek ampér, čímž se tyto krystaly utaví, přitom vznikne spousta tepla, které odpaří elektrolyt. Tohle ještě podpoří to, že spodní části desek jsou (pravděpodobně) degradovány, takže proud prochází menší plochou desek a tím je zahřeje. Takový náhlý nárůst tlaku ale už odvětrávací otvory nezvládnou a baterie se roztrhne.
Pokud se mi to stane ještě jednou, pak zkusím nějakou desku strčit pod mikroskop. A jestli tam uvidím (obrázek dole), pak to bude jasný důkaz.
Proč ne vodík? Protože je výrazně lehčí než kyslík. A kyslík je těžší, než vzduch. Takže po dlouhé a dlouhé době konzervace, kdy jednou za hodinu uteče jedna bublina kyslíku a dvě vodíku, zůstane nad deskami v podstatě pouze čistý kyslík. Což je sice výborné oxidační činidlo, ale sám o sobě nehoří, ani nevybuchuje. Navíc chybí iniciace. A teorie utavených kontaktů způsobujících jiskru je taky zcestná. To by nejčastěji bouchala baterka v autech se systémem start/stop. Tam jsou všechny předpoklady - při brždění nové nabíjecí systémy rvou do baterky, co se dá, takže plynů je dostatek. A hned po chvíli stání se startuje. Ale žádné bouchání se neděje.

[Valdano]

O stratifikaci (vrstvení kyseliny) u olověných baterií je zmínka v článku viz tento odkaz na webu výrobce Varta. Je tam zmíněno i to, že AGM baterie tento problém nemají. Takže řešením je vyměnit baterii za AGM, což by nemělo být až tak nákladné jako výměna za LTO baterii.

[Hill]

DukeNuke>> to tvoje vysvětlení vypadá velmi pravděpodobně, tedy alespoň při porovnání s tím, jaké zkušenosti se startovacími baterkami u dlouho odstavených, i když pravidelně kontrolovaných a udržovaných zařízení, mám. Podle mne to tak bude. Asi by ale slušelo vyjádření zkušeného baterkáře, to já nejsem.
V dostupných materiálech se totiž až příliš často míchají fakta o tom, co se v těch akumulátorech děje, s tiskovými zprávami a prospektovými údaji, které nemusí zcela odpovídat skutečnosti. Havně, když to zákazník koupí.

Roztržení 5 gelovek v UPS 60 V 1500 VA PowerExt pamatuji, když už asi 8 hodin nešel proud, a připojil jsem na ni mrazák 190 W. Odběr při rozběhu kompresoru roztrhl všechny baterky, přesto ještě 25 minut ten mrazák na UPS jel. Je tedy pravda, že ty baterky měly už něco za sebou, byly měněné asi tak dva roky předtím. Mě překvapilo hlavně to, že i pak to fungovalo tak dlouho a v mražáku uložené hodnoty to zachránilo.
Pokud jde o startovací kyselinové Pb baterky dieselagregátu 100 kVA a v hasičských stříkačkách, které také startují maximálně čtyřikrát do roka, nepamatuji bouchlou baterii, obvykle se mění jedna až dvě za 5 - 7 let. Ale jsem poblíž necelých 37 let, nevím, jestli k tomu někdy předtím došlo, snad to bude v záznamech z let 1978 - 1989. Jestli je najdu, podívám se. Hlavně na způsob údržby, zkoušek a dobíjení.

[feliz_navidad]

Tady se s tím taky setkali https://limewire.com/d/xH5db#qVVbhXbwBK

To vypadá na ohníček:

[feliz_navidad]

Tady https://www.bs-shipmanagement.com/media ... l-section/ už se s tím také setkali.

Při startu je odběr v řádu stovek ampér, čímž se tyto krystaly utaví, přitom vznikne spousta tepla, které odpaří elektrolyt. Tohle ještě podpoří to, že spodní části desek jsou (pravděpodobně) degradovány, takže proud prochází menší plochou desek a tím je zahřeje. Takový náhlý nárůst tlaku ale už odvětrávací otvory nezvládnou a baterie se roztrhne.

Mnohem dřív, než by došlo k nárůstu tlaku vlivem odparu elektrolytu nastane vlivem procházejícího proudu a lokálně zvýšené teploty intenzivní rozklad na H2 a O2. V místě, kde dochází k vývinu směsi H2 a O2 nastane vytlačování elektrolytu - větší vnitřní odpor - větší zahřívání - ještě větší vývin směsi H2 a O2. Tohle množství plynu se samozřejmě nestihne okamžitě odvětrat. Směs H2 a O2 v baterii tedy máme a nějaký hotspot se už vlivem odběru startovacího proudu jistě také najde...

Řešení vidím následující:
1.
- omezit napětí trvalého dobíjení na co nejnižší hodnotu, max. 13,2V
- jednou za 7-10 dní dobít na 14,4V, a na tomto napětí nechat několik hodin

2. (lepší)
- baterii nedobíjet trvale, ale cca co 10-14 dní (a také po každém výpadku) dobít na 14,4V, poté snížit proud na 100-200mA (podle velikosti aku) a dobít do napětí 14-14,2V. Pokud baterie nedosáhne tohoto napětí ani během několika dní, vyměnit.

U baterie v rámci poravidelných kontrol zkontrolovat i hladinu elektrolytu.

[BOBOBO]

Bod 2 , jak jsem již psal všechny hovadiny řeší .

[EKKAR]

Ďukňuk hlavně motá dohromady dvě různý situace - protože při jakýmkoliv nabíjení se elektrolyt začne promíchávat, ke stratifikaci = "rozvrstvení" elektrolytu dochází při klidu, kdy se baterka jen vyčerpává samovybíjením. V článkách, kde je kapalnej elektrolyt pak navíc dochází k DIFÚZI, což je proces, při kterým těžší ionty samovolně Brownovým pohybem pronikají z hustší oblasti s vyšší koncentrací do oblastí řidších = s koncentrací nižší. A nezabráněj tomu ani separátory, jejich póry jsou mnohem větší, než je velikost síranovejch iontů. A hlavně si Ďukňuk sere do kapsy tím, že popírá vinu trvalýho udržování baterky na napětí vyšším jak 13V. Až bude schopnej si ve svým nukleárně velkým mozečku připustit, že olovo plynuje už po překročení napětí 2,1V na článek A SNÍŽÍ TO UDRŽOVACÍ NAPĚTÍ POD TUHLE HODNOTU, PŘESTANOU MU BATERKY VYBUCHOVAT ...

[Celeron]

Jestli to není všecko jinak. Autoelektrikář mi dnes říkal, že baterky bouchaj působením dymamických sil při velkým záběrovým proudu. Prostě se starý načatý elektrody prudce cuknou a praskne futrál. Jestli potom vznikne zkrat a bouchne chemie je až druhodná věc. Bouchaj prý hlavně nákladákovky, autobusovky a startovačky nouzáků, který mají opravdu velkej záběr, u osobáků se s tím setkal jednou za 30 let, co autoelektriku dělá.

[BOBOBO]

To je u blbejch dokola . Však co je v garáži a hlavně bylo , baterky se ukradly , šunty byly na nabíječkách ....... Furt dokola , kyselina s vodou ani po protonovým ozáření nebouchá . Neuvěřitelný na technickým foru .

[EKKAR]

Jestli to není všecko jinak. Autoelektrikář mi dnes říkal, že baterky bouchaj působením dymamických sil při velkým záběrovým proudu. Prostě se starý načatý elektrody prudce cuknou a praskne futrál. Jestli potom vznikne zkrat a bouchne chemie je až druhodná věc. Bouchaj prý hlavně nákladákovky, autobusovky a startovačky nouzáků, který mají opravdu velkej záběr, u osobáků se s tím setkal jednou za 30 let, co autoelektriku dělá.

Jirko, dělals léta do tlakovejch flašek a směsí plynů, myslím žes určitě pár explozí ex-post viděl. Jakpak by asi vypadaly baterky rozervaný dynamickým působením sil na desky a propojovací můstky v porovnání s těma, kterým uvnitř piksly skutečně buchnula kyslíko-vodíková směs? Myslíš, že by ty plastový skořepiny u baterek rozervanejch dynamickým působením proudu měly stejně vyhnutý okraje zlomovejch hran směrem zevnitř ven = směrem šíření tlakový vlny výbuchu?

[Celeron]

Jak jsem nakoupil, tak prodávám dál. Ten autoelektrikář mě zatím nikdy nezklamal, dal dohromady i to co nezvládl značkovej Citrón v Koněpůlkách.
Takže v palici lejna nemá.
Jo a flaška mě žádná nikdy nebouchla ani nehořela. Ale jak vypadal barák kde bába zapoměla 2kg PB s vařičem na elektrickým sporáku po opětným zapnutí elektriky, to jsem v Bydžově viděl. Ten kus plechu bych nikdy neřekl že to byla kdysi PB flaška