Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

V sedemdesiatych rokoch ten bzuciak z telefonnej vlozky otec zapojil do S110 ako akusticku indikaciu smeroviek...aby sa nezabudali vypnut. Vtedy sa o automatickom vypinani smeroviek nechyrovalo a prerusovace necinkali...

Jo, hlasitě cvakající přerušovač se montoval až od roku 1976 do typů řady 742 (105/120) a všech pozdějších.

No, nevím, ale mně stoprocentně cvakaly obě Š-100, co jsem měl, a pamatuju cvakání i z tátovy Octavie...

Vždyť to muselo cvakat už z principu. Moje první auto byl "kilson" a samozřejmě cvakal. A cvakaly všechny kila, ve kterých jsem byl jako dítě vozenej.

Ano, pri vypnutom motore cvakanie pocut bolo, ale za jazdy minimalne.
Zmenilo sa to az s prichodom inych prerusovacov. Dali sa lahko rozoznat podla prelisu v hlinikovom puzde, ktory robil zjavne doraz pre kladivko bimetalu.
Aspon taka je moja skusenost z minulosti. Nikumu ju nevnucujem.

Ech, to bolá doba, kedy aj prerušovač bol spotrebný rovnako, ako žiarovky, či sviečky.


Ale aby sme sa vrátili späť k téme, tak som vám napísal schému najjednoduchšieho prepískavadla z aktuálne dostupných, zatiaľ perspektívnych komponentov

⟵──⍾⟶

comonent list:
https://www.kondik.cz/bzucak-ld-bzeg-1205/
https://www.kondik.cz/alkalicka-special ... ie-gp-11a/

miroja píše:Ano, pri vypnutom motore cvakanie pocut bolo, ale za jazdy minimalne.
Zmenilo sa to az s prichodom inych prerusovacov. Dali sa lahko rozoznat podla prelisu v hlinikovom puzde, ktory robil zjavne doraz pre kladivko bimetalu.
Aspon taka je moja skusenost z minulosti. Nikumu ju nevnucujem.

Přesně, ty starší sice cvakaly, ale za jízdy to slyšet nebylo - ANO, HODNĚ ŘIDIČŮ SI CVAKÁNÍ DODĚLÁVALO, dělalo se to obyčejným relátkem, kde kotvička nemačkala kontakty, ale klepala právě do nějakýho kalíšku nebo jinýho ozvučnýho předmětu. TOVÁRNÍ CVAKÁNÍ měly až "šádyny" řady 105/120. Navíc - původní přerušovače jsou bimetalový, jak Miroja píše - a navíc fungovaly jako rozpínací, tzn. jejich zvuk byl spíš takový brnknutí než ostrý cvaknutí přitažený kotvičky relé.

Kdysi dávno jsem to rozdělával. Fungovalo to na principu tepelné roztažnosti drátku a zároveň i elektromagnetu. Už přesně nevím jak. Cvaklo to při sepnutí. Rozepnutí bylo tišší, protože odpadající kotvička asi do ničeho nenarážela, byla podržena snad jen tím napnutým drátkem. Že by to zároveň seplo a současně kleplo do pouzdra mi nepřijde pravděpodobné. Poloha toho přerušovacího mechanismu nebyla vůči pouzdru nijak jasně definovaná ani seřizovatelná. Bylo to prostě jen nějak zapertlované v hliníkovém kalíšku. Zvuk mohl výrazně ovlivnit způsob upevnění toho přerušovače v karoserii.
Nevylučuju, že původní mohly být nějak tišší. Vím že byly dva druhy, lišily se počtem vývodů (myslím že starší měl o vývod míň). Každopádně i za běhu motoru byly slyšitelné dobře. Ale dítě mívá dobrý sluch, pro starší řidiče to teoreticky mohlo být nevýrazné.

Navíc ta frekvence se lišila pokud odešla žárovka. Taková sluchová kontrola

Kremik píše:..Vím že byly dva druhy, lišily se počtem vývodů (myslím že starší měl o vývod míň)...

Dvojvyvodove sa pouzivali na smerovky v autach bez varovnych svetiel (S1000), ale ak sa nemylim, tak aj v S100, ktora varovne svetla uz mala. Ako to vymysleli, ked ten isty prerusovac mal spinat dvojnasobny vykon uz neviem. Zeby 100vka mala dva????
Trojvyvodove boli v S120.

teufel píše:Tenhle konkrétní kus z obr. 3 používám dodnes...

Také ji používám po několika letech znovu. Jen jsem odpor 4M7 vynechal a místo něho přes třípolohový přepínač (zap.- vyp.-infra) připojují nějaký ruský fototranzistor ze šuplíku na zkoušení dálkových ovladačů.

Otec měl ve Škodovce 100 taky pípák na blinkry - matně si pamatuju, že to byla nějaká plastová krabička s telefonním sluchátkem - byl tam nějaký tranzistor a spousta "hovňáků" kondenzátorů a snad nějaký odpor. Co si pamatuju, tak to tam měl od počátku - možná mu to někdo dělal, nebo to šlo normálně koupit v Mototechně.
Na to cvakání byl speciální modul. Vypadal jako přerušovač, akorát měl dva vývody a uvnitř byla jen cívka, co hýbala plochým pérkem, co mlátilo do hliníkovýho pouzdra. Přerušovač měl vývody 3. A nouzová blikačka měla tranzistorový přerušovač ve vypínači.

A vypínání páčky blinkru od natočení volantem měly až "stopětky" nebo už to uměly některé "stovkové" verze?

Sériově až typová řada 742. Ale na "stovkách" se dělaly zkušební zástavby a životnostní zkoušky materiálu pro ty "tykadla" nebo jak to nazvat - prostě ty zobáčky, co vyčuhujou z krabičky sdruženýho přepínače a o který při točení volantem drnká ta vypínací vačka. Obyčejnej polyamid (silon) nevyhověl kvůli křehkosti v mrazu, pomohla FABka z Rychnova n.Kněžnou (dnes ASSA ABLOY - FAB RnK) polyoxymetylénem obch. značky DELRIN.