Stránka 4 z 5
Napsal: 05 bře 2026, 19:46
od doga
HF_Tech píše:doga píše:Ahoj, toto je spínání pro části, které poběží většinu času, proto snaha o maximální otevření mosfetů.Ty Megové odpory nemám, tak je to zatím jen teorie. Co vy na to?
Ty odpory jsou v tomhle zapojení úplně zbytečné až škodlivé. Funkci těch 2M2 má už tento optočlen integrovanou uvnitř. A ty u GATE mají gunkci jen při rychlém spínání, kde brání zákmitům. Ten optočlen tak rychle nesepne.
Jak jsem říkal. Nejprve je potřeba se naučit alespoň elementární základy, jak ten MOSFET funguje. Bez toho se dál nepohneš.
Ahoj, někde jsem to tak viděl, odpory měli stabilizovat složené napětí a ten třetí jako pojistka, kdyby vnitřní "zkratovací" systém selhal.
A stále děkuji, že mi pomáháš

Napsal: 05 bře 2026, 19:52
od doga
Cust píše:@doga, proč tam nedáš obyčejný optočlen a izolovaný DCDC konvertor na napájení gate mosfetu?
Ahoj, už jsem nad tím přemýšlel, pokud neseženu nějaký jednoduchý a dostupný driver, asi to tak dopadne

Napsal: 05 bře 2026, 20:20
od Cust
Tak tam dej obyč optočlen a izolovaný dcdc konvertor, sakra.
Napsal: 05 bře 2026, 20:27
od HF_Tech
Ani ten DCDC měnič není samospasitelný. Se s tím už taky chvíli vztekám, ale zase spínám až 100A

Napsal: 05 bře 2026, 20:30
od kulikus
Doga: Tebou vybraný
MOSFET se začne otevírat po přivedení Qgs a bude zcela otevřen po přivedení dalších Qgd. Ut(gs)=<4V.
Pokud vybudíš optočlen 45mA, na výstupu dá 65µA a naprázdno 8 až 9V.
Qgd=20,5C dodá optočlen do kapacity jednoho gate (a mosfet se otevře) během cca 315 µs a při otvírání protopí při 24V 18mJ. MOSFET pustí 10A už při 4,5V Ugs.
Jeden optočlen stačí.
Ale klidně tam dej třeba křečka v kleci a dynamo. Je to jednodušší než dosadit do dvou vzorců.

Nebo to odměřit.
Souhlasím že 2M2 jsou zbytečné.
S respektem k Cust zkušenostem, tentokrát si datasheet optočlenu neotevřel a jede v zaběhnutých kolejích.
Napsal: 05 bře 2026, 21:10
od Cust
Otevřel a usoudil, že je to bejkárna. Ano, asi to bude v nějakém použití fungovat (obecně ani náhodou), ale je to ukázka toho, jak se to dělat nemá.

Napsal: 05 bře 2026, 21:52
od barnodaj
Proč to tedy třeba firma CRYDOM vyrábí a prodává - pro tazatelovo použití bych použil dvě tato relé v sérii, výstupy proti sobě.
Je to příklad časově (výrobně) nenáročného řešení.
Napsal: 05 bře 2026, 22:59
od Cust
barnodaj píše:Proč to tedy třeba firma CRYDOM vyrábí a prodává...
To už jsem tu jednou psal.
Cust píše:Myslím ale, že je to čuňárna. Kdyby tam byl mosfet v sot23 pouzdru, tak možná ani nepípnu.
A také jsem už dřívěji psal s ohledem na dvojici daných mosfetů:
Cust píše:S tvým driverem si můžeš dovolit frekvenci spínání tak v jednotkách max. desítkách Hz.
S čím máš problém?
Napsal: 06 bře 2026, 05:55
od kulikus
Cust píše:je to ukázka toho, jak se to dělat nemá.
Výpočet ukázal, že to bude fungovat a přechody budou dostatečně rychlé. Bavíme se o zapojení Fig.10 v datasheetu VOM1271. Co bys tomu jako náhradě relé vytknul? Že na to nejsi zvyklý?
Napsal: 06 bře 2026, 06:56
od Cust
Ano, nejsem zvyklí navrhovat prasárny. To že to pojede jsme se snad shodli, ale zkusím to napsat jinak, aby jsi mě pochopil:
Máme dvě ložiska, úplně stejné, mají i stejné ČSN, ale jedno se dává do aut a druhé do letadel. Rozdíl je v mazivu, pokud použiješ mazivo do aut, může se stát, že jednou letadlo nedoletí tam kam má. Jo, přece lítám na krátké trasy, ale co když to někdy někdo použije na delší let?
Nebo ještě jinak:
Vezmu motor z tesly (náš tranzistor) a dám k tomu baterii z tříkolky (náš driver). Vždyť to musí jet, když to má odpovídající napětí... Ano, když ten samohyb pojede z kopce. A co když ho někdo bude chtít použít na cestu do kopce?
Jinak si kulikus klidně dej ozubené kolo z bicyklu do mutorky - fungovat to bude, ale za mě prasárna.
EDIT: Ve FIG. 10 jsem WMK030N06HG4 nenašel.
Napsal: 06 bře 2026, 07:26
od kulikus
Nevim, zda je pomalejší otevření MOSFETU důvod nazvat to prasárnou. Přínos je krom obvodové jednoduchosti i nižší ryziko zákmitů na parazitních rezonancích ve spínaném obvodu a tím nižší EMI.
Chápu tvůj příměr. Kdyby chtěl spínat více desítek ampér, tak to máš pravdu.
Na druhou stranu mi bombenfest předimenzovaný přístup připomíná produkty jedné zahraniční velmoci v mém mládí. Volba rozumného optima je inženýrská disciplína.
Napsal: 06 bře 2026, 07:36
od Cust
Jestli ti rozumné optimum přijde si dát na tlačítko ovládající spínač ceduli s nápisem -
Nemačkejte rychle, shořel by mi tranzistor!, tak jo.

Napsal: 06 bře 2026, 07:45
od martinkopp
doga píše:Ahoj, to že tu budeš pořád opakovat "kup si nějaký driver", mi moc nepomůžeš. Já našel skladem jen polomůstky, boostrapy nebo zbytečně složité obvody pro kompletní řízení, což nepotřebuji a objednávat si něco na zkoušku u Mousera za 500Kč poštovného se mi taky nechce

Tvl já fakt nevím jaké drivery máte kdesi v Bruntále skladem, proto jsem ti psal ať si nějaký najdeš sám, když dáš takové šílené omezení.
Mouser objednáš tady za 130,- poštovné
https://www.mausel.eu/index.phtml?a=podminky-dodani
Pokud nechceš jít nesnažší cestou, tak tam dej izolovaný DC/DC měnič, nějakou logiku co ti omezí frekvenci spínání natolik aby to dc/dc utáhl a obyčejný optočlen no. A budeš mít víceméně to samé co je v těch specializovaných driverech. Ale že by tě to vyšlo levněji bych neřekl, ani s Bruntálskými cenami.
Napsal: 06 bře 2026, 08:13
od Cust
Já jsem používal drivery od Infineonu EiceDriver a dost se mi líbily. (byť to nebyly izolované) V TME mají třeba 1EDI řadu nebo 1EDC řadu. Jednotlivé kusy se liší max proudem, které můžou cpát do gate MOSFETu. Ten nejmenší je 0.5 A což je o 4 řády vyšší než ten fotovoltaický a už dokáže rozumně sepnout velký mosfet, tak aby zbytečně netopil. (Rs pro 0.5 A a 15 V napájení by byl 33 Ω)
A abyste mě nenařkli, že je to overkill, tak proud do gate, pro plnou rychlost těch MOSFETů, by to potřebovalo cca 10 A. Těch 0.5 A způsobí cca 20x pomalejší sepnutí mosfetu než k jaké tranzistor umí. Ale zajistí že komutační ztráty budou odhadem 1000x menší než s FV driverem.
Napsal: 06 bře 2026, 08:50
od Cust
A on nechce náhradu relé protože to nezvládá kHz?
Edit: to je odpověď na kulikuse smazaný post.