Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Pak to "skočí" nebo "skončí" ? Je tam nějaký skok v plynulosti nájezdu napětí nebo co?

Skočí a současně to i skončí s kmitáním. Když ale nastavím těch cca 10V a pak druhým poťákem pomaličku (opravdu dost pomalu) sjiždím napětí, tak se to zdá být stabilní az k 5V, tam to zase chytne ty pazvuky. Kdyz ale sjedu s potakem rychle, tak to chytne kmitani uz drive nez v 5V.

S tou T5 máš pravdu, při oživování se mi ji podařilo odvařit, ale proudovou pojistku zatím neřeším, když nefunguje pořádně zdroj.

No já se už moc nad kvalitou konstrukcí z AR nepozastavuji. Jednou jsem delal 10ti pásmový ekvalizér a autor nebo redakce tam jaksik zapoměli na polšném spoji napájení pro 10 operačních zesilovačů. Naštěstí se na to dalo přijít celkem rychle

Plošňák se dost liší od plošňáků v aplikačních listech, kde mají využité obě strany a silové a zemní spoje jsou opravdu široké plochy. Ale v tom asi chyba nebude.

Výrobce píše o nestabilitě toto:

Oscillations on the output al low frequency indicate instability
of the control loop; in this case a changing of
the network compensation is suggested (see Error
Amplifier section).

Pokud bys na nic jiného nepřišel a hodnoty součástek opravdu odpovídají schématu (Nemohl ses např. seknout ve velikosti kompenzačních kapacit?), zkus trochu změnit hodnoty kompenzačních prvků. Udělal jsem si na to primitivní přípravek (kapacitní "dekádu") , na DIP spínač (8x vedle sebe) jsem napájel nakrátko sadu kondenzátorů, které se dají za chodu připojovat. Mělo by to být co nejmenší a nejkratší. Místo odporu zapoj malý trimřík s ochranným odporem v sérii. A můžeš ladit smyčku.
Jenže bez osciloskopu si to neumím představit, musíš mít sluch jak školený netopýr.

Dá se to teoreticky vypočítat, ale tomu musí člověk opravdu rozumět, co dosadit za hodnoty, když se ti mění napětí od nuly do plného, resp. se mění hodnota odporu ve výpočtu. Některé hodnoty ani neznáš(ESR). Zkoušel jsem výpočet podle dvou různých postupů a výsledné hodnoty byly totálně rozdílné. V jednom případě to kmitalo, ve druhém ne. Ale stejně jsem to nakonec doladil experimentálně. Nikde jsem nenašel vzorečky, které by počítaly s "regulovatelností "zdroje.

Ale zvaž , jestli se do toho pustíš a jestli nemáš chybu jinde, protože máš ověřené schéma podle katalogového listu a to by mělo fungovat tak jak je. Já se tím na rozdíl od mnoha jiných tady na fóru neživím a neopravil jsem stovky zdrojů, takže moje názory ber s rezervou.

Tak konečně pokrok. Vyměnil jsem filtrační kondenzátory na výstupu za kvalitnější HITANO, které jsou deklarovány jako pro spinané zdroje, tj. s menším ESR a taky jsem vyměnil akumulační toroid. A hle, výrazně se zlepšila stabilita napětí na výstupu!!! Každé nastavené napětí drží jako přibité. Sice se mi podařilo opět rozkmitat výstupní napětí na 8.6V, ale musel jsem fakt divoce kroutit s potenciometrem. Myslím, že kdybych měl desetiotáčkový aripot, tak bych si žádného kmitání nevšimnul Teď mám v plánu vyměnit všechny kondy za typy MKT nebo MKP a uvim, jestli se to ještě více projeví na stabilitě. Mám tam totiž ještě nějake keramické kondy a ty asi pro takové konstrukce nejsou příliš vhodné.

Ahojte vsichni,
tak se mi problem "podarilo vyresit".Vcera pri zkouseni se mi podarilo premostit vstupni pin a vystupni kondenzatorem cca 100nF. Nasledoval vybuch filtracniho kondenzatoru u pomocneho zdroje a prorazeni vnitrniho FETu u L4970A. Tim jsem vyvoj tohoto zdroje slavnostne ukoncil Ted mam uz stabilni napeti na vystupu

Jeste jednou bych rad podekoval vsem zucastnenym v diskuzi za podnetne pripominky!

PS: Nemate nekdo spolehlive schema na regulovatelny zdroj 0 - cca 35V/2-5A , ktery jste sami postavili?

Myslim tim na zdroj, ktery si zaslouzi pridomek "LABORATORNI"?

udělej ho s LM723 vřele doporučuju, pokud chceš větší proudový rozsah použij dva tranzistory paralelně akorát do bází jim zařaď rezistor 100ohm a s vyšší výkonovou ztrátou než kd 503 samozřejmě v pouzdře TO3 http://elektronika.kvalitne.cz/ostatni/ ... 30V3A.html tady hned první odkaz co jsem našel

Upřímnou soustrast.
Ale podle mě na regulovatelný laboratorní zdroj se obvod příliš nehodí (nehodil). Hodí na nějaké hodně výkonné záležitosti, které nejsou citlivé na zvlnění a rušení (třeba motor, světla).
Neměl ani vyřešené proudové omezení, resp. měl ho vyřešené naprosto blbě - analogově což znamenalo obrovské ztráty na regulačním fetu - však sis ověřil, co to s ním udělalo.

Laboratorní regulovatelný zdroj nedělej spínaný, budeš mít problémy s rušením, zvlněním a jak sis vyzkoušel, i se stabilitou. Zároveň není dobré chtít od něj moc velké proudy (asi nad 1,5A), protože prudce narůstají nároky na chlazení. Pokud budeš potřebovat nějaké velké proudy, je lepší postavit jednoúčelový zdroj na pevné napětí (třeba zrovna s L4970).

U laboratorního zdroje je důležitá vlastnost umět omezit proud na nastavenou hodnotu a to docela malou (jednotky mA).

Mám několik zdrojů a ve všech je MA723 nebo LM723. (Zdroj KAZ2 a jeho modifikace a ještě další zdroj s MA723, který se dá regulovat až od 2V nahoru.)

Ještě je další varianta bez 723:

http://hw.cz/Teorie-a-praxe/Konstrukce/ ... mA-3A.html

Pak jsou ještě varianty s LM317, ale někdy nemívají řešené omezení proudu.

Výhoda zdroje KAZ a podobných je, že mohou dosáhnout vyššího výstupního napětí, než ostatní zdroje (třeba 40-50V) . Ale je to i nevýhoda - maří se víc tepla na chladiči.

A ještě něco , zdroj co má v popisu 30V/3A zpravidla nedokáže dodat obojí najednou. Umí 30V při 0,1A nebo 3A při 20V. Na to nemívají dostatečné napájecí napětí. A větší napájecí napětí zas nesnesou operáky.

Řešením je upravit schéma na přepínání sekundárního napětí, třeba ve 2 stupních, aby podle nastaveného výstupního napětí jedno výkonové relátko přepínalo odbočku na sekundáru - tím klesne DOST PODSTATNĚ největší výkonová ztráta na regulačním trandu (trandech) na docela rozumnou hodnotu. Ten KAZ II nebo obdobné schéma je pro tuhle úpravu jak dělanej - je ale potřeba myslet na malou hysterezi při tom přepnutí, aby Ti kolem rozhodovací meze to relé nekmitalo.

Ten KAZ II nebo obdobné schéma je pro tuhle úpravu jak dělanej - je ale potřeba myslet na malou hysterezi při tom přepnutí, aby Ti kolem rozhodovací meze to relé nekmitalo.

Tan KZ2 tu úpravu skutečně má.

Opravuji:

Ten KAZ2 tu úpravu skutečně má.

Diky za navrhy. Ten KAZ2 byl opublikovany i v AR? Mam to pred sebou a nevypada veru zle. To prepinani vinuti relem ma a autor pise, ze zapojeni ma dostatecnou hysterezi. Popripade se to da trosku upravit, kdyby byli nejake problemy s prepinanim na vyssi napeti.

TO PavelFF: Jinak s tim ze se spinany zdroj nehodi jako laboratorni souhlasim. Neco jsem si jeste precetl na netu a taky me to presvedcilo. Ten FET jako soucast proudove pojistky byl fakt blbe reseny. Kdyz odesel, tak jsem tam uz druhy nedaval, kdyz napeti nebylo stabilni. Na ten okaz( http://hw.cz/Teorie-a-praxe/Konstrukce/ ... mA-3A.html) jsem se dival, a zdroj vypada zajimave. Jinak omezovac proudu, myslim tim spolehlivy omezovac proudu je u lab. zdroje naprosta nutnost. Proto bych dal prednost konstrukci s dobrym resenim teto pojistky. Jestli s tim mas dobre zkusenosti, tak bych ho mohl postavit.

Nema tahle konstrukce KAZ2 nejake zaludnosti? Myslim co se tyce stability a reprodukovatelnosti konstrukce?

Co by jste rekli na tohle. Je to KAZ2 z AR7/2002 uz jsem ho nasel

Nema tahle konstrukce KAZ2 nejake zaludnosti? Myslim co se tyce stability a reprodukovatelnosti konstrukce?

Myslím, že nemá , nějaké negativní ohlasy jsem nezachytil. Mám ho postavený 2x v jedné krabici (2 nezávislé) a z analogového napájení to chodilo hned jak má.

Ve skutečnosti tam mám místo trafa na 50Hz 2 menší spínané zdroje z PC a předregulátor, aby nebyla velká ztráta na výkonových tranzistorech. Se spínaným zdrojem jsem si užil svoje a měl taky neblahý vliv i na stabilitu analogové části. Už jsem to vyřešil, ale jak říkám, jakmile jsem KAZ2 napájel z klasického zdroje, chodil jak hodinky.

Jsou tam jen nějaké drobnosti - myslím, že nejde zcela vykompenzovat nulový údaj měřidla proudu při chodu naprázdno jak při 0V tak při 40V.

Mám pocit, že tento "plovoucí" typ zdroje se 723 má o něco větší zvlnění výstupního napětí než "klasické" zapojení 723 s napětím od 2V výš.

Cim to, ze ten "plovouci" zdroj ma vetsi zvlneni vystupniho napeti?

To netuším. Mají jinak udělanou zpětnovazební smyčku .

Ani nevím, jestli je to tak. Jen jsem nabyl ten dojem jednak z chování svých zdrojů, a taky z údajů u některých konstrukcí, pokud tam bylo zvlnění uvedeno. Zkusmo jsem zatížil 2 zdroje co mám asi 10V/0,7A. Ten "klasický" má na osciloskopu šum asi 1mV a druhé dva "plovoucí" asi 3mV a 8mV. Z toho nelze dělat obecné závěry, ale mně to tak zkrátka připadá.

S těmi plovoucími (podle AR B1/85) jsem měl v minulosti ještě větší problémy s kmitáním a nakonec jsem dosáhnul zvlnění u jednoho asi 10mV a u druhého snad 50mV. Jsou nezávislé, ale vinutí všech je na společném trafu (možná je to chyba a nebo záleží na pořadí vinutí) . Každý se chová jinak. Ale to už je let, tehdy jsem neměl ani osciloskop.
Nedávno jsem je znovu otevřel a pošolíchal hodnoty součástek, zkrátil dráty, a zvlnění je teď asi 5mV a 18mV při proudu asi 1A.

Ale KAZ2 má ověřený tišťák a hodnoty součástek a určitě bude chodit jak má.