Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Jerry19 píše:Samozrejme ze viem co je to galvanicke oddelenie. Robim si srandu.

Prave preto sa pytam na tych +300V, lebo je mi jasne ze tam je treba uz trosku viac zavitov a ze to moze byt trosku problem. No a je mi jasne ze pri takom napati ti tam tecu ine prudy ako pri 12V, takze nie je problem to vinut tensim vodicom a ani tu cievku na kruzku a ani diody nie su namahane prudovo moc, ale zato napatovo ano, preto ma zaujimalo ze aka dioda na take napatie. Lebo rychle diody a hlavne shottkyho su na mensie napatia a taketo diody na vacsie napatia nie je az tak bezna vec a bez problemov zohnatelna...

Sám si odpovídáš - Schottkyho diody jsou v sekundárech hlavně proto, že přes ně v normálním PC zdroji tečou nezanedbatelné proudy při relativně nízkém napětí (a s vyšší frekvencí než v síti). Obyčejné diody s úbytkem 0,6 - 1V (taky podle proudu) by pak měly nezanedbatelnou tepelnou ztrátu - ta by vyžadovala větší chladiče a způsobovala by menší účinnost zdroje. Pokud použiješ výstupní napětí 300V, poteče i při výkonu 200W (kde by to ten zdroj sebral...) proud menší, než 1A - což ve výsledku znamená, že funkci usměrňovačů bez velkého výkonového namáhání zastanou diody tzv. RYCHLÉ, i když ne Schottky - tedy bývalá čs. řada KY19x nebo třeba BY156/157 a podobné - prostě diody se závěrným napětím kolem 500-600V až 1kV a s propustným proudem 1-3A - přitom na nich bude ve skutečném provozu i se zahrnutím komutační ztráty menší tepelná ztráta, než na původních Schottky...

Ahoj všetkým bastlerom

Dostal som za úlohu vyrobiť regulovatelný zdroj pre tetovací strojček..

Splašil som si niekoľko ATX zdrojov a páči sa mi jeden adept na úpravu ale bije v nom srdce z menom SG6105D a preto sa na vás obraciam z prosbou o radu .
Na internete som nenašiel žiadne zdokumentovane upravy takehoto zdroja na regulovatelný (V) ako sa dá u TL494(3-15V) a preto sa pýtam či sa aj tento zdroj dá nejak jednoducho upraviť pretože som porovnával datasheety a SG6105D sa mi zdá byť složitejší
Taktiež ma láme otázka či netreba regulovať aj prúd pri tetovacom strojčeku (ktory funguje ako zvonček na jednosmerne napatie) .
Ďakujem za prípadné rady

Podľa http://danyk.wz.cz/at_atx.html je ATX zdroj schopný dodať až cez 30V. Keby som povymieňal príslušné elká a upravil regulačnú väzbu, bez prevíjania tráfka, bol by problém povedzme 24V? Totižto, otcovi v aku.šrobováku "došli" aku, 18V. Takže požadované napätie počítam tak 20-22V. Toto vidím ako riešenie a prevíjať tráfka hlavne zbytočne sa mi teda nechce.
BTW MiraSt, čo to je za ventilátor, že žerie 15A? Prepáč otázku laika.

Duvsan píše:Podľa http://danyk.wz.cz/at_atx.html je ATX zdroj schopný dodať až cez 30V.

Nevím, kde tam čteš něco o dodávání cez 30V. Danyk píše, že s přerušenou ZV se na výstupu může objevit až 30V. Naprázdno a když bude v síti přes 240V.

Duvsan píše:Keby som povymieňal príslušné elká a upravil regulačnú väzbu, bez prevíjania tráfka, bol by problém povedzme 24V?

Jestli z toho chceš brát větší výkon, tak by to bol problém. Asi jsi to nedočetl do konce.
Nesnažte se zdroj upravit na napětí vyšší než 15V - k tomu by byla potřeba rozsáhlejší úprava včetně převinutí trafa.

Práve preto som sem dal tú otázku. Trochu ju poopravím - ak sú zdroje s rozpojenou regulačnou slučkou schopné dodať až cca 30 V, bol by problém po výmene príslušných elytov bez prevíjania trafka od neho požadovať tak 22V? Ak, s čím mám počítať?

Někdy je potřeba vyměnit i diody kvůli UR.
Regulační smyčka poladěná na vyšší napětí ze stejného vinutí znamená snížení horní hranice odebíraného proudu: aby zdroj dodal větší energii, musí prodloužit dobu sepnuté části cyklu, až se dostane na maximum a dál už není kam.

Takže podľa jednoduchej matematiky pri zdvojnásobení napätia prúd klesne tak na polovicu. Ďakujem, toto som nejak opomenul. Koľko toho tak môže pýtať taký šruobovák...

Tak to úplně není, při zvýšení napětí může být proud zachován, jde jen o to, co přežijou tranzistory na primáru.
Poměr primár:sekundár12V je např. 1:5.5, takže maximálně z toho můžu dostat 230*2^(1/2)/5.5/2=cca 29V ale na primáru je napětí menší a navíc zvlněné, na sekundáru jsou tlumivky na kterých se taky něco ztratí, tudíž z 12V větve se dá dostat při plném proudu odhadem 20 až 25V podle okolností.
Těch 24V pro šroubovák by třeba šlo udělat, ale není to jistota.

Pozriem, ako je skonštruovaná záporná vetva, hlavne vinutie trafa a ak tu nepochodím, tak to skúsim. Ovšem ešte neviem, kedy sa do toho pustím.
Ďakujem.
Hele, matematika nie je môj kamarát, popíšeš mi ten vzorec? Nie si inžinier?

Jestli myslíš "230*2^(1/2)/5.5/2=cca 29V", tak
230V - napětí sítě
2^(1/2) - podíl maximální a RMS hodnoty sinového napětí
5.5 - poměr primár:sekundár
2 - "koeficient" který zohledňuje, že použitá topologie je polomůstková (na primáru je obdélník cca 160V, ne 320V jako na filtračním kondíku)
A jak už jsem psal - je to jen teorie, ve skutečnosti přibude zvlnění na primáru, trochu rozptyl trafa a hlavně tlumivka na sekundáru.

Dík. Ani to nie je taká hrôza.

AmarokCZ píše:e to jen teorie, ve skutečnosti přibude zvlnění na primáru, trochu rozptyl trafa a hlavně tlumivka na sekundáru.

A taky úbytek na tranzistorech a usměrňovacích diodách.
Ten poměr primár/sekundár bývá 40/7.

Andrea píše:Ten poměr primár/sekundár bývá 40/7.

40/7=5.7 (psal 5.5)

p32 píše:40/7=5.7 (psal 5.5)

Já si potrpím na přesnost.

Zdroj na http://www.chirio.com/switching_power_supply_atx.htm
0,1-30V - stačí dát 4 diody místo dvou a napětí je vojnásobné http://www.chirio.com/IMAGES/atx_schema_30v_2008_01.jpg
pozor použít jen zapojení výkonové části jinak regulace je v http://www.chirio.com/IMAGES/atx_psp_la ... 1_2009.gif
funguje perfektně - dělal jsem jen 0,1-18V a jede to perfektně.