Diskuzní fórum Elektro Bastlírny

Když se ono dítko od paní učitelky ten zákon jenom naučí, může v dospělosti tvrdit, že ho učili dva zákony, diametrálně odlišné! Úlohou paní učitelky je pomoci dítku, aby ten zákon objevilo v sobě - tedy úplně pochopilo. Potom už nikdy nepůjde o slovíčka, ale o podstatu věci.

Takže reálný pokus se skleničkami:

Prázdná plující sklenička (tanker) : 184 g
Plná sklenička včetně vody, která zůstala po vytlačení přebytečné kapaliny(bazén) :254g.
Sklenička po vylití zbytku vody :185g => vody bylo 69 g.

Takže jak mohlo 69g vody unést sklenici těžkou 184 gr?

zeptej se Archimeda! - odpoví ti větou citovanou už několikráte...

Dobře přiznávám omyl podpořen nepodařeným pokusem Ale to, že ježíšek není mi vymluvit nedokážete

Cust píše:zeptej se Archimeda! - odpoví ti větou citovanou už několikráte...

Mně je to celkem jasné.
To měla být otázka na zastánce teorie, kterou razí stasek a rezis

Čuste, snažíme se některým pomoci pochopit tu větu, ne ji recitovat.

Potíž je v tom, že klasické znění Archimedova zákona je matoucí. Tam se totiž předpokládá, že se žádná voda nikam nevylije a proto je "vytlačený" objem jaksi stále přítomen, i když už de facto není k nadlehčování zapotřebí. Potřebný hydrostatický tlak na dno vznikne i při vrstvě vody kolem lodi, jak někdo psal, 0,1mm - a vo to de.

Mimochodem, pro pamětníky roku 1968 a stranických prověrek, které potom nastartovaly, a ve kterých se soudruzi navzájem z partaje vytlačovali, tu mám znění Nového Archimédova zákona, které tehdy vzniklo:

Váha vytlačeného soudruha se rovná součtu vah soudruhů, kteří ho vytlačili.

PavelFF píše:

Cust píše:zeptej se Archimeda! - odpoví ti větou citovanou už několikráte...

Mně je to celkem jasné.
To měla být otázka na zastánce teorie, kterou razí stasek a rezis

neboj, chápu tě...
Bernarde, lidem můžeš tvrdit věty jaké chceš a budou je papouškovat, ale pokud budeš chtít aby je pochopili, tak tě ukamenujou...

Ha už vím zdůvodnění.
tlak je závislý pouze na výšce vodního sloupce a ne na množství kapaliny.
Síla je závislá na tlaku a ploše. Takže pokud dostanu vodu až po hranici standarního ponoru tak bude plavat.

>Čust: Jistě je to možné, ale tady nejde o lidi, ale o jednotlivce. A vidíš, PavelFF zvolil vhodný příklad a rezis pochopil. Řekl bych, že právě dostal dárek od Ježíška.

A čím je dán ponor?

V Ježíška věřit ani moc nejde - je to historická postava tak říkajíc nezpochybnitelná (jako např. existence G. Husáka) - prostě existoval bezohledu na tvoji víru.

EDIT: musel jsem opravit pravopis

To jsou souvislosti které jsem nikdy nepotřeboval. Na otázku prostě z naučené věty vyplynula odpověď nemůže, protože tam není dostatek vody. Až když se to řeší přes nějaký tlak zjistil jsem že to je blbost. ( a to často počítám taky a síly v hydraulice)
Asi je chyba ve výchově. Nikdo mě nikdy neučil ve škole vědět proč. Prostě nauč se větu a zbytek neřeš.

Cust píše:...v Ježíška věřit ani moc nejde - ...

Byl to pokus o žert, možná nejapný.
Protože však už v té větě nešlo o řešení technického problému, omlouvám se zúčastněným i moderátorům a větu virtuálně škrtám.

stasek píše:No to právě ne, jestliže ten desetitunový minitanker ponoříš v nádrži, ve které bude třeba jen tuna vody a která bude kopírovat jeho tvar a přesto poplave, tak v tom případě znění na fotce platit nemůže právě proto, poněvadž vytlačí váhově míň vody, než je jeho váha. Kdyby v tomto případě ten zákon měl platit, tak by byl a loď nadlehčována max. 1 tunou a nutně by šla ke dnu nádoby. Takže pokud Archimedes řekl to, co je na fotce, měl pravdu jen v části případů a ne absolutně. Rozhodně ne pro případy, co byly popsány s menším váhovým množstvím vody, než je váha lodi.

Tak to si pletieš civilizáciu s kanalizáciou, pojem s dojmom.
Zaplať kamarátovi, tú basu piva, možno sa ti z nej ujde. Možno po desiatom pive pochopíš

Připravil jsem obrazovou dokumentaci pokusu se dvěma skleničkami. Jsou jiné, než v mém předchozím pokusu, protože jsem chtěl naznačit, že vnitřní sklenička je volně plovoucí a nikoli ležící na dně. Za tím účelem jsem použil tanker s nápisy a roztočil ho a měl by být máznutý. Je to vidět jen částečně.
Z pokusu opět plyne zdánlivý rozpor, že 101 gramů vody v nádrži unese loď těžkou 186 gramů.

Sám musím přiznat, že kdyby se mě někdo u piva zeptal, jak to bude s tankerem na 100 litrech vody, rozhodně bych si jistý vůbec nebyl a spíš bych se klonil k názoru, že ducne na dno.
Jiná věc je, že si někdo nedá říct ani přes vytrvalé vysvětlování okolí a ještě používá k argumentaci ten samý zákon a přisuzuje mu výklady,které tam nejsou. Nějak jsem z té staré knížky nepochopil, co je tam vlastně špatně a proč by Archim. zákon platil jen někdy ve spec. případech.

Je to trochu jako s Cimrmanovou filozofií. Někdo považuje za důležitou vodu okolo lodi, jiný zase vodu, co tam vůbec není, protože v tom místě je místo ní trup. Jak může neexistující voda unést loď?