Stránka 4 z 4
Napsal: 13 lis 2009, 12:12
od E8723
asi pyrometr, k čemu slouží? jináč skin efefekt(vyšší frekvence-proud nejde celým průřezem vodiče) jsem do diskuze přines první já, ale teď si myslím, že 50HZ je pro skin efekt málo. když pustím do drátu SS proud 10 A a AC 50HZ 10A zahřívají se vodiče přibližně stejně. tak bych skiny z diskuze vyloučil
badatelé nad žárovkou to měli daleko horší než my. oni se museli snažit co nejžhavější vodič udržet při životě, já jen chci vědět, kdy se přepálí.
taky bych chtěl vyloučit různé patvary průřezu vodiče a zůstal u válcové skoro čisté mědi
Napsal: 13 lis 2009, 12:23
od Bernard
No právě, proto se zavedla efektivní hodnota, aby to nebyla tak šílená věda.

Napsal: 13 lis 2009, 12:33
od E8723
celkové teplo vyzářené vodičem je jednoduchá záležitost. mně šlo vyloučit skin efekt ze žhavení drátu. že teplo nevzniká např víc na povrchu a tím rychlejc neroztaví drát. nemůžete někdo prosím prosím zkusit rozžhavit lícnu a hodit sem nějakou konkrétní hodnotu proudové hustoty. já u sebe bohužel nemám tak silný reg zdroj
(např. autokabel 1mm2- 20 žil = 1 žíla 1/20mm2 => snesla 12 A => proudová hustota = 20*12=240)
ps: alespoň oveříme(vyvrátíme) teorii starých "machrů" 1 lícna - 6A
Napsal: 13 lis 2009, 12:56
od breta1
Ten skinefekt pro 50Hz můžeš opravdu vyloučit, při tomto kmitočtu je tloušťka vrstvy vedení proudu skoro 10mm.
Napsal: 13 lis 2009, 13:00
od Sendyx
Pro měď a 50Hz se obvykle uvažuje hloubka vniku 6mm, co pamatuju.
Napsal: 13 lis 2009, 15:57
od mtajovsky
E8 píše:celkové teplo vyzářené vodičem je jednoduchá záležitost ...
Celkové teplo ano, ale teplota drátu už tak jednoduchá není. Při nízkých teplotách se uplatňuje hlavně ochlazování předáváním tepla kontaktem s okolním plynem a to navíc záleží na tlaku a tepelné vodivosti okolního plynu a taky na tvaru drátku a způsobu proudění okolního plynu po jeho povrchu. Se zvyšující se teplotou pak plynule nabývá na významu vyzařování sáláním. Pro velmi rychlé děje, jako jsou tavné pojistky hraje významnou roli i tepelná kapacita vodiče. Proto teplota, na které se vodič ustálí a časový průběh jejího nárůstu již tak jednoduché záležitosti nejsou.
Napsal: 13 lis 2009, 16:00
od mtajovsky
Sendyx píše:Pro měď a 50Hz se obvykle uvažuje hloubka vniku 6mm, co pamatuju.
To jo, ale v "hloubce vniku" je už proudová hustota na hodnotě 1/e hustoty na povrchu, tedy už skoro 3x menší.
Napsal: 19 lis 2009, 08:04
od E8723
Zdravim, vespolek. Zpět od teorie a zpět k sousedovi a jeho pojistkám. Byl jsem mu včera pomáhat se dřevem. Má cirkulárku s opravdu big motorem (snad z první republiky) připojenou přes jistič 3x20A, pak hlavní jistič 3x25A a pak „jeho pojistky“ na přípojce.
Při zapnutí občas vypadne 20A jistič, ale včera sebou cirkula jen cukla a jistič zůstal nahozený. Už jsme si mysleli, že se odporoučel balšoj motor co tak pěkně přes půl století sloužil, ale nakonec odešli jeho dvě opravované pojistky (každá 5x 0,17 lícna) jediná originální 50A zůstala nepřepálená.
mohlo by se někomu stát:
jednu pojistku vyhodí třeba vodárna ve sklepě a následně se pak motor vodárny „odvaří“ jen na dvě fáze. (asi by to zachránil jistič, ale někdo ho třeba ani nemá)
Pamatuju si na jednu chalupu, kde „vypadlo světlo“ Špatně se po tmě (baterka) hledala špatná pojistka, když z deseti pojistek neměla jediná terčík.
Napsal: 30 čer 2019, 10:08
od Wagner
Sice je toto vláko dost staré, ale zároveň je nadčasové. jelikož jsme byl nucen v této oblasti provést nějaká měření , třeba se to bude někomu hodit.
Sobota večer a sousedce odešla v prvním stupni ochrany 16A pojistka D11/E27 na zásuvky, za tím je ještě 25A jistič a pak pojistky na patě baráku.
Vzal jsem přepálenou D11/E27 6A, obsahuje vodič průměru 0,15mm v písku tj. proudová hustota 340A/mm2 a je konstruována tak, aby s vyšší pravděpodobností tento shořel v krku pojistky, kde je hůře chlazen. Povrch vodiče je stříbrný.
Vzal jsme kus klasické ohebné šňůry s PVC izolací, drátek v lícně má průměr 0,2mm (vše měřeno mikrometrickým šroubem , čili celkem přesně.
Při proudové hustotě 340A/mm2 by jím mělo téct cca 10,5A, je ale v barvě mědi, čili s horší emisivitou a bude vyráběn s menší přesností, tzn. je pravděpodobné, že v nějakém místě bube i mírně tenčí.
Dvě drátky jsme tedy natáhl do pouzdra (pouzder) od 6A pojistek zasypal pískem a jal se testovat.
K testování jsem použil baterii se zkratovým proudem někde přes 500A a elektronickou zátěž na které jsme nastavil proud a max strmost náběhu v kterém je náběh proudu omezen jen schopností budiče rychle otevřít MOSFET v zátěži.
Nebudu to zdržovat, 18A pojistka přežila, 18.5A ji odvařilo prakticky okamžitě. Mnou použitý drát se přepálil při proudové hustotě cca 295A/mm2
K přepálení došlo v krčku pojistky.
V diskuzi někteří zmiňují vliv skin efektu. Pro Cu vodič a frekvenci 50Hz je hloubka vniku (Skin Depth) 9220um tedy 9,22mm. Jinak řečeno do průměru vodiče 5mm není šance ani při velmi přesném měření naměřit rozdíl díky spin efektu viz třeba:
http://ok1ike.c-a-v.com/soubory/skin_efekt.htm